Simona Kijonková, Šárka Litvinová, Martina Vítková a Hana Brixi. Všechny tyhle dámy pravidelně patří do našeho žebříčku Nejvlivnější ženy Česka, ovšem i ony prožívaly v uplynulých týdnech a měsících horké chvíle.
Jak koronavirová krize postupně zasahovala různé části jejich práce, musely se i ony ze dne na den změnit v krizové manažerky. A protože krize může být dobrá příležitost se něco nového naučit, zeptali jsme se jich, jak krizi řešily a jak se jim daří právě teď.
Simona Kijonková
spolumajitelka, Packeta
Spolumajitelka skupiny Packeta, pod kterou patří logistická platforma Zásilkovna a je nejvýraznějším hráčem české e-commerce scény, přirovnává několik posledních měsíců k jízdě na horské dráze.
Zatímco ještě v lednu a únoru společnost hlásila růst o více než 100 procent a překonávala vlastní plány, během prvních týdnů po příchodu koronakrize se jí obrat propadl o 50 procent a počet výdejních míst klesl ze tří tisíc na 1495.
Jak ale Simona Kijonková sama často zdůrazňuje, její firma je postavená na technologiích a to jí pomohlo se z poklesu zase rychle probrat. Bleskové převedení na plně digitální fungování pro všechny zaměstnance, nastavení bezhotovostních plateb pro všechny země, kde společnost působí, blog jako klíčová platforma pro komunikaci s e-shopy, urychlení plánů na zavedení nových bezobslužných výdejních Zboxů… Tahle i další opatření přispěla k tomu, že už v dubnu firma opět rostla – meziročně dokonce o 120 procent.
„Celý segment e-commerce zažívá obrovský boom, rostoucí zájem o nakupování online vnímáme ze všech zemí, kde působíme, a očekávám, že ještě poroste. I proto se stále držíme plánu dosáhnout obratu dvě miliardy korun a 35 milionů přepravených zásilek,“ plánuje Simona Kijonková.
Šárka Litvinová
spolumajitelka, Asiana
Foto Michael Tomeš
Cestovní společnost Asiana, kterou Šárka Litvinová začala spolu se svým manželem Alexejem budovat už před 27 lety a dnes patří mezi největší prodejce letenek v Česku a také největší rodinné firmy v žebříčku Forbesu, měla loni mimořádně dobrý rok – prodala rekordní počet letenek, obrat jí vzrostl na 4,5 miliardy korun. Když ale život zmrazil covid-19, zastavil i cestovatelský byznys Asiany.
„Nouzový stav nás samozřejmě postihl zcela zásadně. Naštěstí víme, že můžeme těžit z nulového zadlužení naší firmy i skvělých hospodářských výsledků z minulých let,“ říká Šárka Litvinová, která o dopadech krize na svůj byznys hovořila i v našem podcastu.
„Předvídavě jsme na záložních programech začali pracovat už loni a já spoléhám na naše technologické zázemí, skvělý tým a věřím v nové produkty, které intenzivně připravujeme a měly by nahradit výpadek tržeb ze služeb, které se v dohledné době jen těžko dostanou na předkrizovou úroveň.“
Martina Vítková
spolumajitelka, NWT Holding
Foto David Turecký
Víc než tři desítky firem s obratem dohromady přes dvě miliardy, portfolio široce rozkročené od špičkových inovativních technologií přes hypermoderní skleníky a materiál do 3D tiskáren až po velké developerské projekty. To všechno je království Martiny Vítkové.
Spolu se svým manželem Davidem ve Zlíně vybudovala technologický kolos NWT neboli New World Technologies, který je posledních 25 let u všeho, co je zrovna v kurzu. Ovšem i jejich byznys nynější koronavirová krize tvrdě zasáhla. Restriktivní opatření významně omezila některé části jejich byznysu, banky z opatrnosti pozastavily financování některých projektů, lidé zůstali doma na nemocenské.
„Produktivita klesá a klesá, zatímco náklady rostou o miliony. Jen náklady na pracovníky teď rostou o milion korun za měsíc,“ popisovala Martina Vítková na přelomu dubna a května. Načas pozastavený projekt komplexu Silo II, investice ve výši 160 milionů korun, přičemž 80 milionů je dotováno v rámci evropských fondů, se už podařilo znovu nastartovat.
S lidmi je ale problém ještě v červnu – ne ve všech školách byla obnovena plná docházka, dalším se návrat do práce při 80procentním ošetřovném prostě nevyplatí.
„Není to snadné. Nejdražší opatření v rámci koronavirové pandemie byla ve sklenících. Rajčata z home officu prostě neposbíráte. Ráno nepřijde třeba 60 lidí a člověk shání náhradu. Představte si 200 lidí, které musíte rozdělit na směny tak, aby se nepotkali, zřídit jim samostatné šatny,“ líčí Martina Vítková a kritizuje ne předpisy jako takové, ale spíš fakt, že se během krize neustále měnily a jednotlivé úřady si vše dlouho přehazovaly jako horký brambor. „Jasná pravidla jsou podmínkou úspěšného restartu.“
Hana Brixi
ředitelka sociálních programů, Světová banka
„Pandemie mou práci zrychlila. Denně jsem 12 hodin u počítače a na poradách, kde řešíme možnosti pomoci rozvojovým zemím, protože nepřímý dopad pandemie na mnohé z nich je bohužel potenciálně velmi tragický,“ říká žena se zkušeností například i z kanceláře prezidenta Václava Havla.
„Ve Světové bance proto rozšiřujeme možnosti pomoci od bezúročných půjček pro stabilizaci vládních rozpočtů až po programy na podporu učitelů a zdravotních a sociálních pracovníků,“ vysvětluje.
Z celé situace vyvozuje poučení pracovní i osobní. Prvním je uvědomění si nenahraditelné úlohy státu v přípravě proti pandemiím a jiným případným šokům, které mohou ohrozit společnost a národní hospodářství.
„Tržní mechanismy nejsou nastaveny na prevenci, přípravu nebo řešení globálních katastrof, jakými jsou pandemie,“ domnívá se Brixi a pro tuzemský vývoj nachází možná překvapivá slova chvály. „V mezinárodním porovnání obdivuji, jak kompetentně postupovala česká vláda, například experti v týmech Ústředního krizového štábu, ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistik.“
Druhé její ponaučení se týká klíčové role duševní rovnováhy a blízkých mezilidských vztahů pro život člověka. „V situacích, kdy jsou ohroženy existenciální jistoty a fungování celé ekonomiky i společnosti, je pro člověka největším bohatstvím jeho vlastní duševní rovnováha a pevné vztahy s těmi nejbližšími,“ říká Brixi – a v aktuálním dění vidí i určitá pozitiva.
„Omezení nám dala mimořádnou příležitost prožívat každodennost jako dobrodružství, které můžeme proměnit ve zpestření rodinného života. Můžeme si doma najít čas prohloubit konverzace, projít si fotografie a těšit se ze všeho dobrého, co jsme prožili. Věřím, že současné zkušenosti nás jako jednotlivce i jako společnost posílí.
