skip to main content
Byznys

Řekni, kde ty roušky jsou. Jak každý vyrábí roušky a pořád jich není dost

3 minuty čtení

Kdo ještě nedal na sociální sítě fotku, jak si ji doma vyrábí ze starého trička, jako by nebyl. K šicí mánii se připojila i celá řada malých i větších firem nebo vysoké školy s novými prototypy ochrany dýchacích cest. A samozřejmě jsou tu i dodávky roušek zajištěné vládou, ve kterých se vlastně nikdo nevyzná. Roušky zkrátka vyskakují úplně odevšad, až se zdá, že by každý obyvatel České republiky mohl nosit tři roušky najednou. Jak si tedy vysvětlit, že roušek a respirátorů pořád není dost?

Své by o tom mohl vyprávět kolega Pavel Kalouš, ze kterého jeden tweet udělal národního rouškového dealera. Snaha pomoci kamarádovi, který ze dne na den přešel z výroby povlečení na roušky, spustila lavinu mailů a komentářů na všech jeho sociálních sítích. Stačila hodina a půl a kamarád měl kapacitu naplněnou. Dotazy na roušku ale přesto ani po několika dnech nekončí.

Z roušek, stejně jako z dezinfekčních gelů, bylo nedostatkové zboží dlouho předtím, než vláda jejich nošení přikázala. A to nejen v Česku, ale po celém světě. Na vině nejsou pouze panické nájezdy na lékárny a obchody s ochrannými pomůckami nebo obecné výrazné zvýšení poptávky lékařským personálem.

Poptávka po ochraně dýchacích cest výrazně vzrostla už před koncem minulého roku během rozsáhlých požárů v Austrálii, kdy byly filtry pro hasiče prakticky nezbytné. Poslední ránu zásobám masek zasadilo propuknutí a následné rapidní rozšíření nemoci v Číně, která dříve produkovala asi polovinu světových zásob masek a respirátorů.

Reklama

Propojit roušky s těmi, kteří je potřebují, pomáhá v Čechách iniciativa Dáme roušky. Tato mapa ukazuje nejen výrobce roušek a distribuční místa, ale i instituce s akutním nedostatkem roušek, místa, kde se dá vyzvednout chybějící materiál na výrobu, nebo třeba opraváře šicích strojů.

Náhled interaktivní mapy roušek | Zdroj Dáme roušky 

Jedním z takových distribučních míst jsou i nově vzniklé Rouškomaty. První dva zatím můžou využít obyvatelé Vyškova a princip je přesně takový, jak název napovídá. Za padesátikorunu vám z automatu místo čokoládové tyčinky vypadne ručně šitá rouška. Na ty se taky společnost Foodex, která za Rouškomaty stojí, běžně zaměřuje. V aktuální situaci ale kvůli zavřeným školám přišli o skoro všechnu práci, a tak se Petr Čáslava, majitel Foodexu, rozhodl zareagovat na poptávku a podpořit dobrou věc.

Oproti sladkostem ale roušky nejsou ziskové, šijí je dobrovolníci a všechny vybrané peníze poputují na charitu. A ještě jeden rozdíl byste našli. Po žádné cukrovince nikdy nebyla taková poptávka – 1800 roušek, které ve dvou automatech dohromady byly, se vyprodalo do hodiny.

Doplňování rouškomatu ve Vyškově | Foto Foodex

Zásadní pro fungování Dáme roušky ale nejsou velkovýrobny roušek, nýbrž lidé, kteří roušky šijí ručně sami doma. Další věc, kterou kromě panického hromadění roušek epidemie odstartovala, byla vlna solidarity. Roušky najednou šili opravdu všichni, od studentů přes rodiče na home officu po vězně a hokejisty z Třince a Sparty.

Internet zaplavil jednoduchý návod, jak si takovou roušku vyrobit za pár minut sám doma, a z Čechů se jako mávnutím kouzelného proutku stal národ, který začal po stovkách chrlit znovupoužitelné látkové roušky pro sebe, své blízké i zdravotníky a lidi, které vůbec neznají. Mnozí přitom viděli šicí stroj poprvé v životě.

Výroba stále chybějících roušek si brzy našla cestu i do mnoha firem, které vycítily šanci, a tak v době klesající poptávky po skoro všem ostatním přeprogramovaly výrobu právě na roušky. Lukrativnost rouškového byznysu totiž může pomoct firmu zachránit od krachu.

To potvrzuje i Miloslav Schwarz, majitel firmy KAZE. Ta ještě před pár týdny ve Slavonicích šila kimona pro bojové sporty, najednou jim ale odbyt klesl na nulu, a aby nemuseli zavřít, rychle přešli právě na roušky. S přizpůsobením výroby ani materiálem prý neměli problém, ale i když toto řešení zatím funguje, nedělá si iluze, že je ideální. „Na rouškách vydržíme do té doby, dokud po nich bude poptávka. Ale nedělám si iluze, že to bude do nekonečna,“ krčí rameny, zároveň ale dodává, že je to nejlepší působ, jak v době nejistoty udržet firmu a zaměstnance nad vodou.

Podle stejné filozofie tak teď celé řadě českých oděvních firem zpod šicích strojů vyjíždí látkové ručně šité roušky. Patří mezi ně i taková jména jako Pietro Filipi, Blažek nebo Le Premier, kteří šili roušky i pro roznáškovou službu Rohlik.cz.

Na roušky se přeorientovala třeba i pražská oděvní značka CHATTY, která razí princip 1+1. Za každou prodanou roušku pošlou jednu další zdarma zdravotníkům. Stejný přístup aplikují i třeba BeWooden, kteří se specializují hlavně na dřevěné doplňky, nebo značka Girls Without Clothes, u které vás rouška bude stát 225 korun. Za vaše peníze pak pošlou další dvě do nemocnic.

Reklama

Ivan Petrův z Brašnářství Tlustý se taky připojil k rouškové vlně, kromě roušek ale vsadil hlavně na ochranné štíty. Enormní zájem je o obojí, ale právě uvedení štítů dokázalo firmě shodit server. Plastové štíty s koženým úchytem vyrábí i Eggo, další pražský výrobce batohů a kabelek, který je pracovníkům v první linii, tedy lékařům, záchranářům, ale i třeba prodavačům, nabízí pouze za poštovné.

Firma Astratex pak přišla se sadou na domácí ušití roušky, po použití slevového kódu za 69 korun, po vlně negativních ohlasů na sociálních sítích ji ale musela stáhnout. Galanterie a prodejny s látkami přitom dostaly výjimku a mohou být dále otevřené, právě aby bylo z čeho šít roušky.

Ne vždycky však jde o firmy, u kterých by vás výroba zdravotnických nebo módních doplňků napadla na prvním místě. Zapojil se třeba český guru 3D tisku Josef Průša. Nepustil se však do respirátorů, jako tomu je na ČVUT, ale do výše zmíněných ochranných obličejových krytů. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jich plánuje nemocnicím dodat alespoň deset tisíc kusů.

Samozřejmě i v době epidemie je potřeba si zachovávat určitou prestiž a rouškám se tak nevyhnuly ani luxusní značky. Na zájem celebrit a zlaté mládeže zareagovala třeba Fendi, která nabízí hedvábnou roušku s logem za sedm tisíc korun, nebo Tallix, u té si můžeme koupit třeba roušku s detaily z aligátoří kůže, stát vás bude o tři tisíce víc. Pokud ale zatoužíte po roušce od Louise Vuittona, budete přece jen muset sáhnout po jehle a niti a nejdřív rozstříhat oblíbenou kabelku. Firma totiž oficiální roušky sama nenabízí. Zatím.

Mohlo by se tak zdát, že nikdo nevyrábí nic jiného než roušky, respirátory a ochranné štíty. Občas se taky připojí někdo s dezinfekcí. Přesto, navzdory politikům, kteří ještě nedávno tvrdili, že roušek je pro všechny lékaře dost, ochranné pomůcky a další potřebný zdravotnický materiál zkrátka chybí. I proto, že roušky na jedno použití mají pouze krátkodobou účinnost.

Na pomoc České republice přispěchal nejbohatší Čech Petr Kellner a věnoval Česku masky, respirátory a testovací sady. Posléze se k němu připojil i pátý nejbohatší Čech Daniel Křetinský. Ten se spolu se slovenským miliardářem Patrikem Tkáčem rozhodl Česku a Slovensku věnovat zdravotnický materiál za 215 milionů korun.

Reklama
Reklama