„Jako bychom znovu prožívali léto roku 2008,“ zahlásil koncem května finanční analytik David Rosenberg. Narážel na letošní zvraty, růsty a propady na akciových trzích, které se až nápadně podobají křivkám z období před finanční krizí.
Napovídal by tomu i virální graf vývoje indexu S&P 500, který před časem začal kolovat twitterovou komunitou akciových nadšenců. Srovnání aktuální křivky indexu s tou z roku 2008 nebo 2001 naznačuje, že má světová ekonomika obdobně temné vyhlídky jako právě v obdobích minulých finančních krizí.
Čeká tedy index shrnující pětistovku firem s největší tržní kapitalizací v nejbližších měsících radikální propad? Podle akciového analytika společnosti Patria Finance Jána Hladkého je takové srovnání jen virálním zjednodušením složité problematiky, která nemá základ v realitě.
„Vertikální osy grafu jsou upravené, aby na sebe linky seděly, stejně tak autor příhodně zvolil data pro začátek časových řad,“ popisuje hojně sdílený graf. Graf bez upravených vertikál už podle Hladkého tak jednoznačný není.
„Například roky 2008 a 2001 se v závěru totálně rozcházejí,“ upozorňuje.
Graf vývoje S&P 500 bez upravených vertikál | Zdroj Bloomberg
Ekonomové se shodují, že i když jsou podobnosti některých období na akciových burzách časté, ne nutně předpovídají stejné scénáře i do budoucna.
„U propadů je to dáno mimo jiné tím, že investoři mají určitou psychologii, která se v čase nemění,“ míní Pavel Ryska, analytik J&T Banky. „Když dojde k růstu rizik pro akcie, jako jsou recese, války, pandemie, krachy firem a podobně, investoři dospějí do panické fáze, kdy vše vyprodávají. Uklidnění a střízlivější vyhodnocení situace přijde později.“
Podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum, prodělal index S&P 500 od přelomu milénia už pět medvědích trendů – tedy poklesů hodnoty o dvacet a více procent.
„Průměrný pokles dosáhl dokonce 35,8 procenta a trval v průměru 341 dní, tedy kolem jednoho roku,“ připomíná. Letos se ostře sledovaný index propadl do svého minima v červnu, kdy odepsal zhruba 22 procent. „Pokud by se měl trh řídit statistikou z historie, má další propad stále určitý prostor. Výprodeje na trzích se mohou ještě vrátit,“ konstatuje Míšek.
Pokud však další poklesy přijdou, budou způsobeny specifickými faktory, které dnes zatěžují ekonomiku. „Dnešní ekonomické ochlazení není doprovázeno systémovou krizí některých sektorů, jako byly banky a realitní sektor v roce 2008,“ říká Pavel Ryska.
Současným problém je naopak extrémní inflace, se kterou se v letech 2001 ani 2008 ekonomika nepotýkala. Právě inflace může podle Rysky vést k hospodářské stagnaci či pomalému růstu v příštích několika letech.
„Centrální banky nutí navíc agresivně zvyšovat sazby. Přestože v posledních týdnech investoři přehodnotili své sázky a věří, že se růst úroků v USA zastaví do konce roku, je velmi pravděpodobné, že Fed bude muset udělat daleko více, než se nyní očekává,“ předpovídá Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Trh dnes podle ekonomů počítá v závěru roku se sazbami okolo 3,5 procenta. „Stejně tak očekáváme pokles S&P 500 pod letošní minima,“ souhlasí Kryštof Míšek.
Ozývají se dokonce hlasy, že spíše než kopírování grafu z předešlých epizod čeká ekonomiku opačný vývoj. „Dnešní ekonomika je v úplně jiné situaci,“ tvrdí Jana Brodani, ředitelka české Asociace pro kapitálový trh. Stabilitě trhu nahrává nízká nezaměstnanost a postupná obnova dodavatelsko-odběratelských řetězců.
To sice podle Brodani neznamená, že poklesu S&P 500 už je konec, ale jde o pozitivní faktory, které mohou přispět k jeho růstu. „Pro investory je tak více než kdy jindy důležité být trpěliví, soustředit se na dlouhodobé cíle a diverzifikovat jak mezi různá aktiva, tak i v čase,“ nabádá ekonomka.
Mezi pozitivní faktory patří také skutečnost, že se zatím dlouhodobě neplní obava z přemrštěných valuací technologických gigantů na burze. „Tyto společnosti trvale dosahují reálných, nikoli jen hypotetických zisků, jako tomu bylo na vrcholu dot-com bubliny. Stejně tak bankovní sektor je dnes v o poznání lepší kondici než v roce 2008,“ vysvětluje Kryštof Míšek.
Vysoké valuace akcií jsou však založené na předpokladu permanentně nízkých úroků. „Pokud tento předpoklad přestane platit a sazby zůstanou delší dobu zvýšené, může to mít pro akcie drastické dopady. Troufám si tvrdit, že letošní výprodeje na trzích jsou teprve začátek širšího sestupného trendu,“ uzavírá ekonom Tomáš Pfeiler.
