V boji proti klimatické změně je podle Billa Gatese nejdůležitější zaměřit se na čísla 51 miliard a nula. Proč zrovna tato dvě?
Obě souvisí se skleníkovými plyny: první představuje tuny, které každoročně přibudou v atmosféře v důsledku lidské činnosti, to druhé, kolik by jich mělo být v roce 2050, aby se lidstvu podařilo odvrátit katastrofu.
Aktuálně čtvrtý nejbohatší muž světa má navíc plán, jak se k druhému číslu dopracovat, aniž by to stálo biliony dolarů. Řešení nachází nepřekvapivě v inovacích a technologiích.
Gates svůj plán představuje v nové knize How To Avoid A Climate Disaster: The Solutions We Have And The Breakthroughs We Need (Jak se vyhnout klimatické pohromě: Řešení, která máme, a průlomy, které pořebujeme), která vychází v úterý 16. února.
Jejím hlavním tématem je podle Gatese jasně určit, která odvětví jsou za oněch 51 miliard tun odpovědná. Dosud totiž chyběla jasná data, podle kterých by se dal problém řešit. Miliardář se však domnívá, že dosáhnout nulových emisí do poloviny 21. století je reálné.
Sám se přitom nepovažuje za dokonalého mluvčího hnutí za klimatickou odpovědnost. „Představa, že jeden člověk tvrdí, že ví, co přesně máme dělat, samozřejmě vzbuzuje pochyby,“ konstatuje Bill Gates.
V knize ostatně píše, že svět je plný boháčů, kteří mají velkolepé představy o spasitelské roli technologií nebo také o tom, co by měli dělat ostatní. „Nemůžu popřít, že i já jsem boháč s názorem. Věřím ale, že jde o informovaný názor, a snažím se pořád učit,“ říká.
Gates před riziky klimatické změny varuje dlouhodobě. Už před 11 lety v rámci svého TED Talku upozorňoval na nutnost eliminace uhlíkových emisí do roku 2050. Zároveň se v roce 2015 zúčastnil Pařížské konference, kde apeloval na světové lídry, aby zvýšili investice do technologií pomáhajících k výrobě čisté energie.
V prosinci loňského roku na svém blogu navrhl, že by Spojené státy měly vytvořit instituci zaměřenou na inovace v energetice, která by zemi pomohla převzít vůdčí roli na poli klimatických inovací. Kromě toho prosazoval například daňové zvýhodnění pro technologie zaměřující se na uchovávání energie nebo nové typy oceli.
Zároveň upozorňuje, že jakékoli řešení musí být finančně přístupné i chudým zemím. Řešení pro USA, které jsou v současnosti zodpovědné zhruba za 14 procent skleníkových plynů, sice pomůže, ale globální problém nevyřeší.
Sám Gates, jehož jmění Forbes odhaduje na 124 miliard dolarů, v knize píše, že investoval více než miliardu dolarů do firem, které se snaží dosáhnout emisní neutrality. Pasuje se také na pozici největšího sponzora vývoje technologií, které zachytávají uhlík přímo ze vzduchu.
Další miliardářovy investice směřovaly do vývoje rostlinných alternativ masa, avšak nejvíce peněz od něj získala firma TerraPower, specializující se na jadernou energii. Ta vyvíjí reaktory využívající ochuzený uran a první takový plánovala postavit v Číně, jenže americká vláda projekt zakázala.
Plán na vybudování modelové elektrárny se tak musel přesunout na území USA a loni v říjnu získala firma od vlády 80 milionů dolarů na její výstavbu. Gates doufá, že vzorová elektrárna vznikne do pěti až sedmi let. „Pokud vše půjde podle plánu, možná za 10 let začnou podle tohoto návrhu vznikat komerční elektrárny,“ doufá Gates.
Před šesti lety také založil skupinu Breakthrough Energy Ventures (BEV), jejímž cílem je investovat do vývoje udržitelné energie. Mezi její investory se řadí velcí hráči jako Jeff Bezos, Vinod Khosla, John Arnold nebo John Doerr – ale nejštědřejším investorem je údajně Gates sám.
Celkem už BEV podpořila 40 společností a v lednu v jejím rámci vznikl další miliardový fond, který se chce zaměřit spíše na průmyslové projekty typu nízkouhlíkové výroby cementu nebo oceli. „Limit nejsou peníze, ale spíš nabídka a projekty, které opravdu mají dopad,“ konstatuje Gates.
„Doufám, že se nám podaří zahájit debatu nejen mezi rodinou a přáteli, ale i mezi světovými lídry. A to nejen o tom, proč musíme jednat, ale také o věcech, které budou mít nejvýraznější pozitivní dopad.“
