V jabloňových sadech nedaleko Českého Brodu je klid, jen sluneční paprsky se čím dál častěji snaží probudit přírodu a odstartovat další sadařskou i zemědělskou sezonu. Odsud na dohled je sídlo jednoho z největších soukromých zemědělských producentů v Česku – a v něm jsou na nohou dávno.

Bohemia Apple už čtvrt století buduje její majitel Robert Vyšata. Firma z nedaleké vsi Tuchoraz zajišťuje pětinu tuzemského odbytu jablek a ročně z korun jejích jabloní zamíří na pulty českých obchodů až 15 tisíc tun jablek při obratu 250 milionů korun. Momentálně však vyfasovala příliš jedovatý koktejl ekonomických událostí.

Na jedné straně ji svírá vysoká inflace: zejména rostoucí ceny materiálů a vyšší ceny energií i pohonných hmot. Na druhé straně pak tlačí nízké výkupní ceny jablek maloobchodních řetězců, snižované zejména záplavou tohoto ovoce z Polska.

„V některých položkách tak nejsme schopni pokrýt ani náklady,“ říká značně rozladěný Štěpán Chára, šéf Bohemia Apple. V Tuchorazi se během naší loňské reportáže radovali hlavně z toho, že po pětadvaceti letech dřiny se konečně byznys rozrostl do optimální velikosti. Dnes radost střídá starost o budoucnost, ve které není vůbec jasné, kdo nakonec přežije.

„Všichni napříč trhem jsou strašně nervózní. Hodně firem to dle našeho názoru neustojí, bude to pro ně konečná,“ říká bez servítek Chára v rozhovoru pro Forbes. 

Když jsem se vás před dvěma týdny zeptal, jak se vám daří, odpověděl jste, že situace je velmi náročná. Předtím jsme to neprobírali detailně, ale teď se k tomu vrátím. V čem konkrétně je náročná?

Primárně jde o rapidní zvyšování vstupních nákladů. To pociťujeme zejména u kartonových přepravek, kde došlo k navýšení ceny o více než padesát procent a podle nových informací má brzy dojít k navýšení o dalších patnáct procent. Obaly jsou neskutečně drahé a vedle nich zdražuje naprosto vše: lepidla, etikety, fólie, papír, plastové a papírové proklady na jablka a mohl bych pokračovat dále. Do toho nám od nového roku výrazně zdražila elektřina, a abychom nepřišli o zaměstnance, museli jsme reagovat zvyšováním mezd. 

Pokud jde o energie, máte klasického dodavatele, nebo jste byli u alternativního, který musel ukončit činnost?

Máme dlouhodobý kontrakt s PRE, a i když také přišli se znatelným navýšením ceny, není to tak, že bychom platili trojnásobek jako někteří jiní. I tak je to jeden z nejvyšších nákladů. Je potřeba si uvědomit, že abychom udrželi jablka celoročně v kondici, potřebujeme technologie, které jsou energeticky velmi náročné, a naše solární elektrárna na střeše výrobní haly pokryje velmi nízké procento spotřeby. 

Provoz musíte dotovat, ale to je neudržitelné.

Mám ale informace například od pěstitelů rajčat, kteří pěstují rajčata ve sklenících pod umělým osvětlením, a u nich je to navýšení ceny za energie podstatně citelnější. To se samozřejmě promítne do ceny rajčat.

Inflační vlna vás tedy dohnala…

To se dalo předpokládat. Problém je v tom, že maloobchodní řetězce situaci neakceptují a výkupní ceny jablek jsou paradoxně nižší než loni. V některých položkách tak nejsme schopni pokrýt ani náklady.

Ve své podstatě musíte svůj provoz dotovat, ale to je neudržitelné. Dvacet pět let budujeme, investujeme, zkvalitňujeme produkci a pak přijde taková rána, která vás může zásadně ovlivnit.

Jaká je běžná cena jablek v obchodech a na jakých úrovních se pohybují nyní?

Běžně se výkupní cena za kilogram jablek v přepravce na proložce, s etiketou a s dopravou na distribuční centrum obchodních řetězců pohybovala v době sklizně okolo sedmnácti korun. Po Novém roce se cena zvedá o další náklady na skladování, odpar a tak dále. Dnes bohužel vidíte prodejní cenu na řetězcích i 9,90 koruny za kilogram. Odečtěte DPH, odečtěte náklady na obal, balení, dopravu a samozřejmě marži obchodníka a dostanete se na cenu, ze kterou jablko nejde ani vypěstovat.

Co hodláte s touto situací dělat? Jaké máte možnosti?

Snažíme se jednat s řetězci a žádáme je, aby nám formou zvýšení výkupní ceny pomohly. Bohužel se problémy se zvyšujícími se náklady ještě protnuly se situací na trhu, kdy od loňského září do prosince byl patrný všeobecný pokles prodejů jablek – až o třicet procent. Dalším pro nás negativním faktorem je, že Polsko mělo obrovskou úrodu a my naproti tomu nejslabší úrodu za posledních osm let.

30 %

až o tolik poklesl prodej jablek v posledních pěti měsících

Díky poklesu prodejů se snížila i efektivita. Když odvezete poloprázdný kamion na distribuční centrum, vzrůstá cena nákladů na jeden dopravený kilogram jablek i o několik korun. A vy musíte do řetězce jet i pouze s jednou paletou, protože pokud ji nedodáte, jste penalizován.

Vše to přišlo najednou a to je obrovský tlak nejen na ekonomické ukazatele, ale i na psychiku.

Jsou pod takovým tlakem všichni hráči?

Všichni napříč trhem jsou strašně nervózní. Nikdo neví, co bude. Jestli se situace zlepší, nebo jestli bude ještě horší. 

Proč vlastně od konce loňského léta klesá spotřeba jablek v Česku?

Lidi nevěděli, co bude, a tak jsou opatrnější. Zcela se změnil nákupní košík. Zákazníci si už neberou plné košíky jako kdysi, vybírají si hlavně základní potraviny. A teď se bavím o oblastech mimo Prahu, která je bohatým regionem.

Hned poznáte, že lidé začali nakupovat jinak.

Když jdete například zde v Českém Brodě do obchodu, tak hned poznáte, že lidé začali nakupovat jinak. Už si odpustí steaky nebo bio sýr za tři stovky. Místo kila rajčat si koupí jen tři kusy. Místo dvou kilo jablek pouze tři kusy. Prostě šetří.

Jak se vám tedy loni dařilo z pohledu hospodářských výsledků?

Finanční rok máme trochu odlišný s kalendářním, jedeme od sklizně do sklizně, od září do srpna. V srpnu to vlastně vše začalo, v podstatě od začátku našeho finančního roku. A ta čísla jsou opravdu nelichotivá. Pokud nedojde ke zlepšení, budeme se pohybovat v červených číslech. Dle informací, které mám k dispozici, je na tom většina firem s podobným zaměřením hodně podobně. Hodně firem to neustojí, bude to pro ně konečná.

Můžete být, pokud jde o vaši ztrátu, konkrétnější?

Loni jsme byli v zisku, za posledních pět měsíců jsme se dostali do ztráty. Tržby šly meziročně dolů o řády milionů korun. Stále však věříme, že se situace zlepší. Čemu se daří, jsou mošty, ale zvýšené prodeje vyrovnají jen zvýšené náklady.

Co když se vyjednávání s řetězci nikam nepohne. Budete pak muset snižovat investice nebo provozní náklady?

Bohužel investice jsou v takové stavu, že je již nelze zastavit. To, že roste cena všech položek oproti původním rozpočtům, asi nemusím zmiňovat. Rostou náklady u všeho, ať už je to beton, železo, dřevo, nebo technologické celky. Investice jsou rozjetý vlak, ty nejde zastavit a my to ani nechceme. Musíme je dokončit, protože pak by to bylo ještě dražší.

Není to moc veselé povídání…

To není, jsme z toho už hodně vyčerpáni. V Česku vám ale nikdo nepomůže jako Polákům, kterým snížili DPH a zavedli jiné podpory. Jejich jablka jsou tím pádem konkurenceschopnější. U nás po volbách došlo sice ke změně na ministerstvu zemědělství, ale zatím nevidím, že by se dělo něco zásadního na podporu ovocnářů. Podle našich informací se určitě bude škrtat ve státním rozpočtu, což může znamenat omezení dotací. Na druhé straně požadavky řetězců a zákazníků čím dál tím více rostou.

V jakém slova smyslu?

Všichni se začínají zaměřovat stále více na udržitelnost, zelenou ekologickou vlnu, snížení produkce plastů apod. V neposlední řadě jsou tu i privátní značky. Což pro nás jako dodavatele znamená další investice tímto směrem. Pokud nemáte investiční dotace a dotace na provoz, tak to dopadne tak, že české zemědělství prostě skončí. Lidem se to nevyplatí dělat. Budou to dělat jen nadšenci, kteří budou mít malou rodinnou farmičku.

Zeptám se natvrdo – vy tuto situaci, kdyby měla takto pokračovat, ustojíte?

Budeme se snažit. Máme silný tým lidí, kteří dělají svoji práci dobře. Zároveň se snažím prosazovat naše zájmy u obchodních řetězců tak, aby nám nějakým způsobem pomohly. Dodáváme na český trh přes dvacet let, jsme stabilní dodavatel, vždy se snažíme vyjít požadavkům řetězců vstříc. Stále věřím, že to ustojíme a že na českém trhu budou česká jablka a jablka z Polska, Maďarska či Itálie maximálně jako doplnění.

V Německu v regálech řetězců polské jablko nenajdete.

Je pravda, že máme otevřený evropský trh a volný pohyb zboží. Nedávno jsem ale zaznamenal, že holandský Albert bude odebírat určité odrůdy jablek jen od holandských pěstitelů. V Německu v regálech řetězců polské jablko nenajdete, v Rakousku též ne. V podstatě jen domácí produkci.

Tam jsou spotřebitelé hrdí na výrobky svých zemědělců a formou nákupu je podporují. To mi v Česku dost chybí. Národní hrdost. U nás je to bohužel asi jen o slevových akcích.

Proč?

Nevím, proč je to u nás jinak. Nevím, proč sem vozíme polská jablka, když tu čeští producenti mají sami problém umístit jablka na trh. Navíc je tu i další problém, o kterém se příliš nemluví – je zde mnoho dodavatelů, kteří dováží polská jablka, ale deklarují je jako česká. To se u nás prakticky nekontroluje. 

Jak už jste sám říkal, zemědělství pro Čechy příliš atraktivní není. Vy spolupracujete s pracovníky z Ukrajiny. Neohrozí jejich letošní příjezd válečný konflikt?

Každý rok nabíráme okolo 220 lidí a počítáme s tím, že až čtyři desítky lidí z různých administrativních důvodů neprojdou. Máme zaměstnance, který zajišťuje nábor přímo na Ukrajině. Teď se to sice dost zkomplikovalo uzavřením konzulátu v Kyjevě, lidi musí na konzulát do Lvova.

Dle mých informací zatím vše běží podle plánu. Samozřejmě stát se může cokoli, obzvláště v případě válečného konfliktu, ke kterému, pevně věřím, nedojde. V nejčernějším scénáři to na nás bude mít samozřejmě velký dopad.

Outsider
Vydání Forbesu Outsider

Ale vidíte – je únor a my už řešíme září. A vše kolem zajištění lidí samozřejmě taky stojí peníze. Přivézt je do ČR, zajistit pro ně slušné ubytovací buňky, zajistit jím místo pro karanténu či izolaci kvůli covidu, musíme otestovat 200 lidí, udělat vstupní prohlídky, uzavřít smlouvy, přihlásit je na ČSSZ a na pojišťovnu, proškolit je z bezpečnosti práce…

Je toho strašně moc a všechno to opravdu stojí nemalé peníze. To vše navíc kvůli třem měsícům sklizně – po ní musíme všechny zase odhlásit. Administrativně je to neuvěřitelně náročné a složité.

A cesta ven z celé této situace se vám alespoň rýsuje?

Bohužel, teď se ta cesta moc nerýsuje. Dle mého názoru je skutečně jedinou možností zvýšení výkupních cen a podpora domácích producentů. Přesto se budeme snažit i tento rok vypěstovat jablka v co nejlepší kvalitě. Za pár dní je tu jaro a snad bude ten pohled na svět zase pozitivnější.