Věří, že jeho firma poroste podobně raketově jako kdysi v Rakousku Red bull a vzorem mu je Phil Knight, zakladatel sportovní značky Nike. S jeho heslem „nikdy to nevzdávej“ se už před čtyřmi lety pustil do byznysu, o kterém nevěděl vůbec nic. Když před rokem uvedl Marek Siwy na trh nápoj z kombuchy pod názvem Magu, dostavily se první úspěchy i zákazníci.
Za posledních deset měsíců se z garáže, kde začínal, přestěhoval do nových výrobních prostor v Čakovicích, nabral dvacet lidí a firma navýšila měsíční tržby na čtyři miliony korun. Prodává přes vlastní e-shop.
Ještě rychlejší růst, na který původně podnikatel pomýšlel, mírně zbrzdila výstavba nové výrobní linky, která má pomoci proces zjednodušit a zefektivnit. „Myslel jsem, že už bude hotová, ale není to jednoduché. V rámci nápojářského byznysu je to o novinka, půjde o nejmodernější linku na výrobu kombuchy ve střední Evropě. První část budeme instalovat v polovině ledna, pak si myslím, že ji budeme tak dva tři měsíce ladit,“ říká Marek Siwy.
Marek Siwy. Foto: Magu
Aktuálně prodá Magu kolem čtyřiceti tisíc lahví měsíčně, do konce roku chce kapacitu ještě o dvacet tisíc zvýšit. S novou linkou bude firma schopná vyprodukovat až 250 tisíc lahví měsíčně.
Balení po dvanácti kusech vyjde na 1560 korun, levnější ho ale mohou mít vracející se zákazníci. Na novince, kterou firma na webu teď spustila, pracoval Marek Siwy téměř rok. Vyvíjel systém prodeje, který je založený na motivaci člověka a jeho chování na webu. „Vymyslel jsem model postavený na bezodpadovém přístupu. Obrovské množství lidí nám totiž vrací skleněné lahve, a tak jsme speciálně pro ně přidali novou službu. Jmenuje se Magu plus a prakticky jsme tím překopali náš byznys model. Soustředíme se teď víc na to, kolik máme zákazníků než na to, kolik máme prodaných lahví,“ prozrazuje podnikatel.
Zákazníci si mohou navíc namixovat chutě jednotlivých kombuch podle svého a při opětovných objednávkách vrátit lahve. Pomohou tak k vytvoření zero waste řetěžce, a díky tomu jim může firma nabídnout i nižší cenu. „Naším cílem je stát se zcela bezodpadovou značkou.“
Kombucha. Foto: Magu
Objednat Magu jde jen na internetu. Právě online prodej má podle Marka Siwyho velký potenciál, umožňuje firmě, aby si sama řídila poptávku, směřovala ji i tlumila. Často se tak stává, že se dostanou i do situace, kdy kombuchy není dost a musí proto marketingové kampaně tlumit nebo úplně vypnout a zákazníky seřadit na čekací listinu. Jen na té poslední před pár týdny bylo přes dva tisíce lidí.
„Jsem přesvědčený, že bychom mohli prodat i trojnásobek ze současných denních. Jenže nemůžeme, nemáme dost kombuchy. A její výrobu prostě neurychlíte. Naprostá většina poptávky, tak sedmdesát procent, je proto od pravidelných zákazníků. Díky tomu, že jsem vytvořil vlastní distribuční kanál, tak vím, kolik lidí u nás nakupuje, proč, jak se chovají. Píší nám, že jim kombucha pomáhá, a z toho mám radost. Máme šťastného klienta,“ upozorňuje.
Cena kombuchy odpovídá i zdlouhavému a náročnému výrobnímu procesu. Každá příchuť se dělá jiným způsobem. Základ je ale stejný – jde v podstatě o čaj fermentovaný pomocí celulózy z bakterií a kvasinek. Vypadá to jako houba, která se vloží do fermentační nádoby a zraje třicet až čtyřicet dní. Pomocí kvasných kultur se původní čajový nálev přemění v probiotiky napěchovaný nápoj, který působí na tělo jako detox. Aby i chutnal, může obsahovat třeba hrst fermentovaných malin, desítky gramů drceného zázvoru, nebo několik listů čerstvého špenátu. A protože je to něco, co je živé, musí být skladovaný v chladu.
„Lidé kombuchu nepijí, ale užívají. Prodáváme balení po dvanácti lahvích, což znamená čtyřiadvacet dávek. Doporučujeme začít s jednou dávkou denně, takže to vydrží na tři až čtyři týdny,“ vysvětluje Marek Siwy.
Za minulý rok tržby firmy přesáhly čtyřicet milionů korun. Většinu peněz ale Marek Siwy do kombuchy zase investoval. „Zisky to sice dělá, ale je to na hraně cash flow. Nehroutím se z toho, naopak inspiruju se Philem Knightem, který říká, že prvních patnáct let byl na hraně bankrotu. Chci vybudovat značku, která bude zárukou kvality a která bude za pár let vydělávat sama,“ dodává sebevědomě muž, kterého kombuchu nutila v dětství pít jeho babička. Tehdy přijímal nápoj s odporem, na studiích v Americe se do něj ale zamiloval.
V Česku pak opustil dobře rozjetou kariéru tradera na finančních trzích a za vydělané peníze i s podporou svého otce, který sám podniká, začal vyrábět svou vlastní kombuchu. Než zamířila k zákazníkům, předcházely tomu přes tři roky pokusů a omylů a vývoje, aby měl nápoj co nejlepší kvalitu.
Až začne fungovat nová linka a firma dobude celý český trh, chce nabízet kombuchu i za hranicemi – v Rakousku, na Slovensku i v Německu. „Nemáme velkého investora, tak je ten růst trochu pomalejší. Nabídky jsem sice měl, ale odmítl jsem. To není naše cesta, já chci vybudovat kořeny. Pořád mám v hlavě vidinu úspěchu Red bullu,“ uzavírá Marek Siwy. Možná právě proto pojmenoval svou kombuchu Magu. V čínštině je to elixír nesmrtelnosti.
