skip to main content
Věda

Rozdělí se Mezinárodní vesmírná stanice kvůli válce vedví? Rusové blafují, říká odborník

Nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borison prohlásil na jednání s Vladimirem Putinem, že Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ta zatím na nízké oběžné dráze Země reprezentuje naději, že ať se na povrchu planety odehrává cokoli, dokážou lidé přinejmenším v kosmickém výzkumu táhnout za jeden provaz.

Pokud však Rusko kosmickou stanici, oficiálně dělenou na ruskou a takzvaně západní část (na té spolupracují Spojené státy s dalšími zeměmi), opustí, přinese to řadu problémů. Především je nutné vyřešit otázku, zda Rusko jen planě nehrozí.

Šéf webu Kosmonautix Dušan Majer se domnívá, že přesně o to se v případě ruského prohlášení jedná. „K té zprávě mě hned napadlo jen: už zase?“ říká popularizátor kosmonautiky Majer.

„Samozřejmě chápu, že prohlášení působí jako velká věc, jenže v minulých letech najdeme mnoho případů, kdy to samé prohlašoval už dřívější ředitel Roskosmosu nebo jiná vysoce postavená osoba v ruské kosmonautice – a nikdy k tomu nedošlo.“

Majer má k pochybnostem, že by to Rusko tentokrát myslelo vážněji než obvykle, ještě jeden důvod. „Ve stejný den, kdy byl odvolán dřívější šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, byla uzavřena dohoda, která se připravovala déle než rok. A podle ní bude mezi Ruskem a Spojenými státy docházet ke vzájemnému vynášení kosmonautů na nízkou oběžnou dráhu,“ popisuje.

O co se jedná? Dříve zajišťovaly dopravu veškerých posádek na stanici pouze ruské Sojuzy, za což NASA platila Rusku. To se změnilo poté, kdy začaly vzhůru létat soukromé lodě, jmenovitě Crew Dragon od společnosti SpaceX. Od té doby létali v Sojuzech většinou Rusové a v Crew Dragon západní posádky.

„To ale není optimální z hlediska bezpečnosti,“ vysvětluje Majer. „Pro zajištění bezpečného provozu ISS je potřeba, aby byl v kteroukoli chvíli přítomen zástupce ruského i západního sektoru.“

Na konci září kvůli tomu poletí ke stanici v Crew Dragon jako první občan Ruska na palubě soukromé americké lodi kosmonautka Anna Kikina, následně bude pasažérem ruského Sojuzu Američan Francisco Rubio. A právě tohle proběhne díky dohodě, která byla podepsána v podstatě ve stejné době, kdy začalo Rusko tvrdit, že s Mezinárodní vesmírnou stanicí jednou provždy končí.

Předplatné Forbesu

Co by se nicméně stalo, kdyby to tentokrát nový šéf ruské kosmické agentury myslel vážně, Rusové z ISS doopravdy vycouvali a od roku 2024 začali pracovat na své vlastní kosmické stanici?

Reklama

Hypoteticky by mohlo dojít k rozdělení stanice na dvě samostatné jednotky. „Rusové už několik let pracují na modulu NEM-1, který byl původně plánován pro ISS,“ nastiňuje Dušan Majer.

„Nyní hovoří o tom, že by mohl tento modul sloužit k připojení k samostatné ruské stanici, která by vznikla odtržením ruského segmentu od západního.“

Připomeňme, že jednotlivé moduly, tvořící ISS, k sobě nejsou nijak posvařované, ale pouze připojené – a tak by se zkrátka a dobře zase rozpojily. „Z ekonomického pohledu by to však pro Rusko byla sebevražda,“ dodává Majer.

„Obě části by po rozdělení měly mnoho nedostatků, protože ISS byla od začátku plánovaná jako celek – a aby každá sekce nemusela řešit všechno najednou, úlohy si mezi sebou rozdělily,“ vysvětluje.

Západní sekce tak například disponuje velkými fotovoltaickými panely, které generují velké množství elektrické energie. Ruské moduly sice mají fotovoltaické panely také, ale menší. Provoz osamostatněné ruské sekce by sice umožňovaly, ale kupříkladu z hlediska provádění některých energeticky náročnějších experimentů by se musela uskromnit.

„Západní sekce by měla energie dost, ale chyběla by jí zase možnost provádět manévry,“ popisuje možnou situaci Dušan Majer. Právě na ruské sekci ISS jsou totiž nádrže s pohonnými látkami a malé raketové motory. „Ty zajišťují jednak úhybné manévry, když stanici hrozí kolize s nějakým kouskem kosmické tříště, a hlavně jsou nezbytné pro pravidelné zvyšování oběžné dráhy, udržující stanici tam, kde má být,“ konstatuje Majer.

Bez těchto úprav by stanice klesla příliš nízko a shořela v zemské atmosféře. „Samotný západní sektor sice nemá žádný motor, který by ji dokázal v požadované výšce udržet, ale existuje alternativa – tuto roli dokážou plnit nákladní lodě Cygnus od společnosti Northrop Grumman a patrně by to zvládly i nákladní lodě Dragon 2 od SpaceX,“ doplňuje.

Podezření, že ruské hrozby o odchodu z ISS jsou ve skutečnosti jen silná propagandistická slova, namířená v čase válečného konfliktu na domácí publikum, přitom nahrává ještě jedna skutečnost: hlavní administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že agentura od žádného mezinárodního partnera nedostala upozornění, že by se chtěl přítomnosti na stanici vzdát.

Pokud by Rusko odchod myslelo vážně, muselo by o něm Američany oficiálně zpravit. A to se zatím nestalo.