Rodina Nepalových už 29 let vede největší pojišťovací makléřskou firmu v Česku Renomia. Trio syn–matka–syn ji dovedlo k miliardovým tržbám, do jedenácti zemí a také do renomované pojišťovnické rodiny. Nomen omen.
Dokonale uklizená kancelář s několika vázami plnými květin, na proskleném stole koláče a káva, na druhé straně stolu spolumajitelka a ředitelka největšího českého pojišťovacího makléře Renomia Jiřina Nepalová.
Skoro by se mohlo zdát, že se od roku 2015, kdy jsme s první dámou českého pojišťovnictví dělali cover rozhovor pro Forbes, nic nezměnilo. I výhled z velkých prosklených oken do dvorany pražského Florentina je stejný… Ten první dojem je ale hodně klamný.
Za těch sedm let se událo několik věcí, které Renomii zásadně posunuly a její zakladatelku, která tehdy hovořila o vizi pro rok 2030, teď vedou k přemítání: „V té době jsem si říkala, že bude obtížné tu vizi naplnit, ale teď přemýšlím, jestli nebyla málo ambiciózní.
Spolu s Jiřinou Nepalovou dnes u stolu sedí její synové Pavel a Jiří, partneři, kteří s ní Renomii budují už od roku 1993, kdy společně začínali jako malá pojišťovací kancelář v Hranicích na Moravě.
Všichni tři mají ve společnosti od začátku stejný díl, jen procenta se změnila v roce 2019, kdy Renomia prodala třetinový podíl strategickému partnerovi, americké makléřské společnosti Arthur J. Gallagher, čtyřce na světovém pojišťovacím trhu.
Vstup globálního partnera dal Renomii křídla pro další rozvoj i pokračování v expanzi po střední a východní Evropě, na kterou se český pojišťovací makléř specializuje. V posledních letech společnost každoročně vstoupí alespoň na jeden nový trh, po loňském Chorvatsku tím posledním prozatím bylo Polsko, kde Renomia letos v březnu získala majoritní podíl ve společnosti Alfa Brokers.
„Od roku 2015 se Renomia dvojnásobně zvětšila. Aktuálně působíme v jedenácti zemích a do konce roku přibude ještě alespoň jedna,“ ukazuje na mapě devětačtyřicetiletý Pavel Nepala, který má vedle dalších oblastí v rodinném byznysu na starosti právě zahraniční expanzi.
Díky neúnavnému růstu dnes Renomia spravuje téměř patnáct miliard korun pojistného, a jak dodává čerstvě osmačtyřicetiletý Jiří Nepala, do roku 2030 by to mělo být třicet miliard i víc. Tržby za loňský rok se podle předběžných výsledků vyšplhaly na dvě a čtvrt miliardy korun, zisk EBITDA přesáhl půl miliardy.
Zároveň se ale všichni tři Nepalovi, kteří v řeči i byznysu fungují jako dobře sehrané trio, během rozhovoru opakovaně shodují na jednom: „Čísla jsou v byznysu důležitá, ale nejsou na prvním místě. Nejdůležitější je kvalita služeb a také života u nás ve firmě. To všechno je navzájem propojené a nikdy z toho nechceme slevit.“
Když jsme rozhovor plánovali, vypadalo to, že budeme řešit následky koronavirové pandemie. Světem a byznysem teď ale bohužel hýbe válečný konflikt na Ukrajině. Co aktuálně nejvíc řešíte vy a vaši klienti?
Jiří Nepala (JN): Pro lidi je to velké téma jak lidsky, tak byznysově, v žádné konverzaci se válce nevyhnete. Z byznysového pohledu pochopitelně nejvíc řeší nejistotu, nikdo neví, kam může situace eskalovat, kdy a za jakých podmínek se věci uklidní. Zároveň začínáme poznávat nové věci, například jak netušené a dalekosáhlé dopady může mít třeba výpadek dodávek plynu. Jediné, co se dá s jistotou říct, je, že nás čeká do budoucna hodně změn a že důsledky současného konfliktu ještě není možné dohlédnout.
Pavel Nepala (PN): Globalizace, jak jsme ji znali, v podstatě skončila. Rozložení výroby do různých částí světa dané efektivitou už nadále nebude fungovat, firmy uvažují mnohem strategičtěji a budou se snažit mít výrobu blíž, v bezpečných lokalitách. To může přinést příležitosti třeba i pro střední Evropu, která má potřebné know-how.
Co z takové nejistoty vyplývá pro váš vlastní byznys?
Jiřina Nepalová (JiN): Země, ve kterých působíme, jsou vesměs součástí Evropské unie. V Rusku máme také partnera a tam je pochopitelně situace složitá, nás přímo to ovšem nijak neohrožuje. Spíš s našimi klienty řešíme problémy v podobě rostoucích cen energií, surovin či nemovitostí a s tím souvisejí i změny cen pojistek, což naše klienty pochopitelně trápí a my jim pomáháme to řešit.
PN: Je důležité říct, že nenabízíme jenom zprostředkování samotného pojištění, ale pomáháme firmám analyzovat rizika. V posledních týdnech jsme pochopitelně řešili rizika spojená s přerušením dodávek, politickými riziky nebo s možnými kybernetickými útoky. To jsou témata, která byla aktuální vždy, ale teď vystoupila do popředí.
JN: Zároveň řešíme i nový typ rizik spojených se zelenou energetikou. Řada finančních institucí či pojišťoven se rozhodla nepojišťovat společnosti, které nejsou k životnímu prostředí dostatečně přívětivé, jako jsou uhelné společnosti, sklářský průmysl a podobně.
Přitom jsou to firmy, které tu existují dlouhodobě, investují do snižování uhlíkové stopy a jsou to velcí zaměstnavatelé. Náš úkol teď je sehnat pro ně pojištění. V téhle oblasti máme výhodu, že nejsme vázáni jenom na český trh, ale máme přímý přístup i na ty zahraniční, a je to pro nás dobrá příležitost vymýšlet nové produkty.
Trochu mě překvapuje, že se to tolik dotýká sklářství, našeho národního pokladu, kterým se tak rádi chlubíme v zahraničí…
JN: To je sice pravda, ale sklářství je mimořádně náročné na energie a to v současné době některé pojišťovny vnímají negativně. Občas se to ale týká i oborů, u kterých ani nám není jasné, proč se okolnosti rychle změnily a najednou jsou těžce pojistitelné.
