I zdánlivě nenápadný geopolitický tah může být velmi výmluvný. Snaha vytlačit Litvu z mezinárodních dodavatelských řetězců je jedním z mnoha témat, která v posledních týdnech a měsících rezonovala v souvislosti s Čínskou lidovou republikou. Jde o další skvělý příklad silného vlivu nejlidnatější země světa na globální byznys.
Takové počínání je totiž zcela v rozporu se základními pravidly obchodního styku a principy Světové obchodní organizace (WTO). Celý spor se přitom klasicky točí okolo diplomatických vazeb mezi pobaltskou zemí a Tchaj-wanem, který si Čína dlouhodobě nárokuje.
Země s populací přes 1,4 miliardy obyvatel a dynamicky rostoucím HDP si mohla dovolit nevyvíjet na Litvu tlak napřímo, nýbrž skrze velké zahraniční společnosti – což jen dokazuje její zásadní roli v kontextu globálního trhu.
S podporou státu navíc v Číně v posledních letech vznikla řada velkých hráčů typu Alibaby, Tencentu nebo Huawei, kteří už dnes zásadním způsobem hýbou světovým byznysem. Zůstává však řada otázek, z nichž některé mají také etický rozměr, vztahující se k čínskému porušování lidských práv, mapovanému organizacemi jako Amnesty International nebo Human Rights Watch.
„Lepší pochopení domácího čínského trhu a principů, na kterých tato země funguje, může českým podnikům pomoci lépe porozumět potenciálním obchodním partnerům, a tím může přispět i k připravenosti pro vzájemné obchodování,“ vysvětluje Aleš Červinka, vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Šanghaji.
Sestavili jsme proto několik bodů, které představí současné dění na čínském trhu a možné příležitosti pro české podniky.
Made in China 2025
Ambice Číny pro aktuální pětiletku (2021 až 2025) nejsou malé. Do konce tohoto období chce tamní vláda v rámci programu Made in China 2025 dosáhnout 70procentní míry samostatnosti v oblasti vývoje a výroby vyspělých technologií typu umělé inteligence, biotechnologií či elektromobilů s autonomním řízením.
S tím pak souvisí i budování silných technologických společností s přesahem na globální trhy.
Hlavní témata 14. pětiletky
- Upřednostňování kvality růstu před kvantitou růstu
- Budování Číny v soběstačnou technologickou a výrobní velmoc
- Urychlení směřování k nízkouhlíkové ekonomice s cílem pomoci dosáhnout cílů v oblasti klimatu na období 2030/2060
- Dosažení „společné prosperity“ prostřednictvím nových strategií revitalizace venkova a urbanizace
- Pokračovat v postupné liberalizaci podnikatelského prostředí
- Posílení vedoucí role Číny v regionální a globální ekonomické správě
China Standards 2035
Dalším podobně ambiciózním vládním programem je China Standards 2035. Jedná se o plán pro čínskou vládu a přední technologické společnosti, aby stanovily globální standardy pro vznikající technologie, jako je například 5G internet.
Touto cestou se Čína snaží stát globálním lídrem v oblasti high-tech inovací. China Standards 2035 si přitom klade za cíl pokrýt normy týkající se nejen kritických technologií, ale také různých odvětví, jako je zemědělství a výroba.
V Číně je v řadě odvětví úzce provázaná politika s byznysem. Výše uvedené plány a vládní programy ovlivňují chování řady čínských společností, ale propisují se také do geopolitické situace, jak ukázaly například mezinárodní kauzy kolem společnosti Huawei.
Negative List
Svou „černou listinou“ zahraničních investic si komunistická vláda ponechává možnost kontroly a dohledu nad svými strategickými odvětvími. Omezením čelí média, energetika, IT a telekomunikace, zemědělství, tabákový průmysl, veřejná doprava, výstavba letišť, sociální průzkumy, zdravotnická zařízení a odvětví povinného a předškolního vzdělávání.
Obecně jsou zahraniční investice v průmyslových odvětvích zakázány, pokud:
- Ohrožují národní bezpečnost země nebo vojenská zařízení
- Poškozují veřejný zájem
- Poškozují životní prostředí
- Brání ochraně a rozvoji půdních zdrojů
- Nebo používá jedinečnou technologii, která je majetkem Číny pro výrobní účely.
Vzhledem k pozvolnému snižování položek seznamu – za poslední rok byl jejich počet snížen z třiatřiceti na jednatřicet – se bude zahraničním firmám za určitých podmínek nabízet stále více příležitostí i v těchto strategických odvětvích. Je tedy dobré tyto změny bedlivě sledovat.
Joint Venture
Odvětví, která podle negative listu čelí omezením, mohou být v určitých případech pro zahraniční investory stále přístupná. Podmínkou je kupříkladu vytvoření společného akciového nebo družstevního podniku s čínským partnerem.
Tato povinnost se do roku 2022 vztahovala také pro zahraniční automobilky. První takovou, které bylo povoleno založit si společnost plně ve svém vlastnictví, však byla už před čtyřmi lety Tesla – tehdy dostala od čínské vlády výjimku.
Nové nařízení může vést rovněž k tomu, že se jeden partner pokusí společný podnik plně převzít do svého vlastnictví. Zahraničním automobilkám by tím odpadlo dělení zisku a sdílení technologie s místními partnery.
Místní partneři by pak po opuštění joint venture či kompletním odkupu podílu od zahraniční automobilky mohli využít získané zkušenosti a technologii pro svou vlastní značku. Je totiž poměrně časté, že ve stávajících společných podnicích panují mezi partnery spory ohledně dělení zisku a sdílení technologií.
Po odstranění této překážky by se mohly do Číny, která je v současnosti největším automobilovým trhem na světě, pokusit vstoupit nadějné zahraniční automobilové startupy. Předpokladem pro samostatnou investici bez místního partnera je však silné kapitálové zázemí a připravenost na specifika čínského prostředí s častými regulacemi i velkou konkurencí ze strany neustále se zlepšujících čínských automobilek.
Omezení v době pandemie
Obtížné získání vstupního víza, po příletu povinná třítýdenní karanténa na hotelu, dvojí testování v ČR i na jednom povoleném přestupu, nízký počet mezinárodních letů a jejich časté rušení… Vše vede k tomu, že se zástupci českých firem nemohou osobně setkávat se svými čínskými obchodními partnery.
Současné šíření covidu v Číně vede k častým uzávěrám a masivnímu testování celých měst či přístavů, což ovlivňuje nákladní dopravu a spotřebitelskou poptávku, která se ještě více přelévá z kamenných obchodů do online prostředí. V poslední době se navíc komplikuje i vnitrostátní cestování mezi jednotlivými provinciemi, narušující místní dodavatelské řetězce i mezinárodní přepravu.
Za současného stavu tak mají největší výhodu ty české firmy, které mají v Číně vybudované své zastoupení s vlastními zaměstnanci, případně firmy prodávající své produkty skrze e-commerce.
Pandemický exodus
Počet zahraničních pracovníků se na pevninské Číně neustále snižuje vlivem proticovidových opatření, neustále se zvyšujícím životním nákladům a zmíněným příjezdovým podmínkám. Snižuje se také počet zahraničních studentů.
Mnoho zahraničních manažerů a manažerek, kteří odjeli z Číny, se nyní nemohou vzhledem k nastaveným příjezdovým podmínkám vrátit. Řada z těch, kteří v Číně zůstali, je pak odloučená od svých rodinných příslušníků. Velké množství se proto rozhodlo opustit zemi natrvalo.
Zahraniční společnosti mají nyní problém nalézt vhodné kandidáty pro své čínské pobočky. Pokud budou nastavené příjezdové podmínky pro vstup do Číny pokračovat, ovlivní to samozřejmě jejich obchodní aktivity na tamním trhu.
Odvětví, která mají aktuálně pro český byznys největší potenciál
- Spotřební zboží (sklo, sportovní výrobky, výrobky pro děti a matku, kosmetika, luxusní produkty)
- Potraviny a nápoje (organické potraviny, pivo, víno, minerální vody, lihoviny, mléčné produkty, cereálie, vitaminy, cukrovinky, dětská výživa, doplňky stravy)
- Zdravotnictví (lůžka, zdravotnická zařízení, léčiva, genetika, biotechnologie)
- Enviromentální technologie (technologie na čištění vody, vzduchu, půdy, recyklace, třídění odpadů, nanotechnologie, biotechnologie)
- Letecký průmysl (malá letadla, letecké motory, záchranné systémy, avionika, vybavení letišť, výcvik pilotů, design letadel)
- ICT/elektronika (vybavení pro smart cities, trh s mobilním softwarem, IoT, umělá inteligence, elektromobilita, autonomní řízení, baterie a úložiště energie, mobilní hry, green buildings, polovodiče, nové materiály)
- Služby (výzkum a vývoj, design, vývoj her, IT, finance, architektura, cestovní ruch, logistika, vzdělávání)
