Rusko stále častěji sahá na své finanční rezervy a prodává státní majetek, aby dokázalo financovat rostoucí vojenské výdaje spojené s válkou na Ukrajině. Nejnovějším signálem je plánovaný prodej části národní aerolinky Aeroflot a pokračující rozprodávání zlata ze státních rezerv. Oba kroky podle ekonomů ukazují, že tlak na ruské veřejné finance výrazně roste.
Kreml plánuje prodat téměř čtvrtinu akcií letecké společnosti Aeroflot. Oznámila to ruská Federální agentura pro správu státního majetku (Rosimuščestvo). Ruský stát by mohl z prodeje získat 45 miliard rublů (přes třináct miliard korun), jak vyplývá z výpočtů opozičního deníku The Moscow Times, které vycházejí z dat Moskevské burzy.
Ruský stát v současnosti vlastní celkem 73,8 procenta akcií Aeroflotu, přičemž na prodej dá 23,76 procenta. Podle Rosimuščestva proběhne prodej na burze, kde se již volně obchoduje s 25 procenty akcií společnosti. Zbývajících 1,2 procenta vlastní samotný Aeroflot, přičemž management drží symbolický podíl ve výši 0,0001 procenta.
Ruské úřady poprvé po dlouhé době plánují prodat velký podíl ve státní společnosti, aby doplnily federální rozpočet, který v prvních čtyřech měsících letošního roku utrpěl deficit ve výši 5,88 bilionu rublů (1,71 bilionu korun).
Aeroflot je jedním z nejvýznamnějších státních podniků v Rusku. Analytici vnímají privatizaci části firmy jako další známku toho, že stát potřebuje rychle získat hotovost.
Vedle toho se Rusko zbavuje také svých zlatých zásob. Podle dat ruské centrální banky klesly zásoby zlata od začátku letošního roku o 900 tisíc uncí na 73,9 milionu uncí, což je nejnižší úroveň od začátku invaze v roce 2022.
Díky rekordním cenám zlata mohlo Rusko podle Bloombergu získat v přepočtu více než 83 miliard korun. Ještě před několika lety přitom Moskva patřila mezi největší státní kupce zlata na světě a rezervy budovala jako ochranu proti sankcím a závislosti na dolaru.
Rusko přichází o část příjmů z ropy a plynu kvůli sankcím a omezení exportu do Evropy. Stát proto kombinuje vyšší daně, využívání rezerv, zadlužování i prodej majetku, aby udržel rozpočet stabilní. Stabilitu se snaží také udržet dlouhodobým zvedáním daní.
Ekonomové upozorňují, že Rusko se postupně mění na válečnou ekonomiku, kde stále větší část zdrojů spotřebovává armáda místo běžného rozvoje země. Krátkodobě se Kremlu zatím daří situaci zvládat, dlouhodobě ale může mít tento model dopady na životní úroveň, technologický rozvoj i stabilitu celé ekonomiky.
