České pivovary bude ruská agrese bolet. Aktuálně to vypadá, že pomyslný pivovod mezi Českou republikou, Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem téměř vyschnul. Pivo mířící tímto směrem přitom doteď představovalo desetinu českého pivního exportu.
Tři ze čtyř největších pivovarnických skupin už totiž oznámily, že zastavují vývoz piva do Ruska. Zády k válečnému štváči se tak obrátila jednička českého trhu Plzeňský Prazdroj, dvojka Pivovary Staropramen a čtyřka v podobě budějovického Budvaru.
Skupina Heineken, které s ohledem na velikost výstavu piva dlouhodobě patří třetí příčka na českém trhu a která má pod sebou pivovary Krušovice nebo Starobrno, svůj postoj zatím nevyjádřila.
„V současné krizové a velmi nepřehledné situaci jsme pozastavili veškerou výrobu a dodávky určené pro ruský trh. Zároveň vnímáme obchodní záležitosti jako druhořadé a jsme připraveni pomoci tam, kde to z naší strany bude možné,“ uvedla mluvčí Budvaru Barbora Bláhová.
Budvar přitom na export spoléhá ze všech velkých pivovarnických skupin nejvíc. V roce 2020 za hranice expedoval 69 procent výstavu. A Rusko vedle Německa, Polska, Slovenska a Velké Británie patří mezi země, kam jihočeské pivo mířilo nejčastěji.
Stejná situace panuje i v Plzni nebo na pražském Smíchově, kde sídlí Staropramen. „Aktuálně došlo k rozhodnutí nepřijímat žádné objednávky na naše produkty z Ruska, které patřilo mezi exportní trhy značek Pilsner Urquell a Kozel. To platí i pro Bělorusko,“ sdělil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.
Stejná zpráva zní i z úst mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové. „V souvislosti s válkou na Ukrajině pozastavujeme vývoz našich značek do Ruska,“ uvedla.
Nejde o žádnou malou věc. Rusko je podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové třetím největším trhem pro export českého piva a prvním mimo země Evropské unie. „Loni jsme do Ruska exportovali víc než 500 tisíc hektolitrů piva, což je deset procent z celkového vývozu,“ říká Ferencová.
Možná ztráta ruského trhu je bolestnější i proto, že loňské číslo je nejvyšší za posledních deset let. Například ještě před sedmi lety ruský export představoval jen tři procenta z celkového vývozu.
Rusko se díky tomu podstatně posunulo v žebříčku zemí, kam České pivo proudí. Přeskočilo tak Polsko a Maďarsko. Exportně nejzajímavějším trhem tak zůstává už jen Slovensko se zhruba 1,3 milionu hektolitrů vyvezeného piva, následované Německem, pro něž Češi stabilně vaří milion hektolitrů. Pro kompletní představu, v Česku se v roce 2020 uvařilo celkem 20,1 milionu hektolitrů piva.
Zastavení dodávek do Ruska má dva důvody. Může za tím být snaha vyjádřit podporu Ukrajině, ale faktem je, že pivovary aktuálně trápí především to, že neví, jak pivo na východ dostat a hlavně, jestli za něj dostanou zaplaceno. Ve vzduchu se také vznáší sankce, které na české produkty velmi pravděpodobně Rusko brzy uvalí.
„Celkovou situaci nyní analyzujeme s ohledem na další kroky,“ uvedl Zdeněk Kovář z Prazdroje s tím, že další informace související s východními trhy nemůže poskytnout.
O něco sdílnější byl však Jiří Kovář, ředitel pivovaru Bakalář. Tenhle rakovnický pivovar se sice s ročním výstavem 150 tisíc hektolitrů s tuzemskými pivními obry (Prazdroj loni uvařil 11,2 milionu hektolitrů) nemůže porovnávat, situace v Rusku má na něj ale mnohem větší dopad.
„Ze 150 tisíc uvařených hektolitrů míří zhruba polovina na export. A Rusko z té poloviny ukrajuje 55 tisíc hektolitrů,“ říká Kovář. Jednoduše řečeno – třetina rakovnické výroby doposud končila v Rusku. Jestli to tak bude i dál, se teď v Bakaláři snaží ze všech sil zjistit.
„Situace je extrémně nepřehledná. Jedním slovem nevíme. Nevíme, jestli seženeme auta, která by pivo odvezla, a nevím ani to, jestli za něj naši odběratelé budou schopni zaplatit. Žádné rozhodnutí nepadlo. Teď jsme hlavně na telefonech a mapujeme, jak bychom mohli směrem na východ fungovat dál,“ vysvětluje Kovář.
Orientace pivovaru Bakalář na Rusko je spojená s jeho vlastníky. Před dvanácti lety totiž několik let nefunkční pivovar koupila společnost Growthway Investments registrovaná na Kypru. V jejím čele stojí podnikatel Andrej Brajlovský.
Rus, který podle rok a půl starého vyjádření pro magazín Ekonom střídal život v Praze a Moskvě a podle svých slov usiloval o získání českého občanství, vyváží pivo prostřednictvím firmy SuperBeer od poloviny devadesátých let do Ruska, ale například i do USA, Velké Británie nebo Skandinávie.
V Rusku pak těží ze spolupráce se sítí restaurací Pražačka a Černovar rozmístěných v Moskvě, Petrohradu, Novosibirsku, Kazani nebo Tule. Pivo pro ně se vaří právě v Rakovníku.
Pokud tenhle byznys padne, dvanáct let vzkvétající pivovar čekají problémy. „Pokud jakákoli fabrika přijde o třetinu produkce, musí začít mnohem víc šetřit, možná snižovat počet zaměstnanců, omezit investice. To jsou kroky, které logicky musí přijít,“ připouští Jiří Kovář.
