Nákup jídla v deseti papírových taškách, bublinkovou fólií důkladně vyskládaná kosmetika schovaná v kartonové krabici a pár kousků oblečení, každý pěkně zabalený ve svém plastovém obalu. To vše společně uložené v dalším velkém pytli.

Balíčky z e-shopů sice dělají radost svým příjemcům, ale přírodě moc ne. Kvůli zavřeným obchodům vyrostla loni česká e-commerce zhruba o čtvrtinu a spolu s tím se během pandemie zvyšovalo i množství odpadu a také emisí, které internetové obchody produkují.

„Z odpadů jsou asi největší problém jednorázové plastové pytle, a to hlavně z důvodu jejich nízké míry využití k recyklaci. A samozřejmě různé kombinovatelné materiály, kde jde o směsi papíru, kovu, plastu a podobně,“ říká expertka na odpadové hospodářství Alena Myslivcová Fučíková z Univerzity Hradec Králové.

Například kartony se sice dají zrecyklovat lépe, případně i rovnou použít znovu, ale podle Fučíkové máme v tomto ohledu v Česku stále rezervy. A podle ředitele společnosti JRK Robina Dufka, dalšího odborníka na odpady, mají v nakládání s odpady co dohánět hlavně samotné e-shopy.

„Spousta internetových obchodů tvoří naprosto zbytečný odpad. Opravdu není potřeba balit jeden malý předmět do pěti různých obalů. Postupně sice přibývá těch, kteří nad tím přemýšlejí, ale v celkovém množství českých e-shopů jsou to pořád zanedbatelná procenta,“ popisuje Dufek.

Foto Unsplash

Situaci podle něj může zlepšit nový zákon o odpadech, který ukládá výrobcům a prodejcům povinnost zajistit recyklaci nebo další využití obalů svého zboží a tomu úměrný recyklační poplatek. A současně také poptávka spotřebitelů po ekologičtějším balení.

Výzkum agentury Nielsen Admosphere pro Asociaci pro elektronickou komerci ukázal, že ekologický přístup při výběru e-shopu je zásadní pro zhruba pět procent zákazníků. A další asi pětina považuje udržitelnost za jeden z faktorů při svém rozhodování.

Sáčky ze škrobu a inkoust ze sójových bobů

Jednou z firem v oblasti e-commerce, která loni neuvěřitelně vyrostla, je mateřská společnost Zásilkovny – skupina Packeta. Tržby se jí zvýšily dvojnásobně a s tím samozřejmě rostlo i množství odpadu.

„Snažíme se snižovat objem použitého materiálu a už při jeho výběru přemýšlet, zda je možné ho recyklovat nebo znovu použít. Papírové obaly využíváme opakovaně. A testujeme také plastkartonové recyklovatelné obaly, které mají násobně delší životnost a dají se využít až stopadesátkrát,“ uvádí Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO Packeta Group.

Redukovat balení se pokouší i internetový obchod Alza. Obaly z příjmu nového zboží opětovně používá i při expedici objednávek. Na pobočky a do AlzaBoxů dopravuje firma zásilky ve vratných obalech a samotné zboží tak dostane zákazník pouze v originálním balení.

Ekologii firma řeší i u svých privátních značek. „Produkty AlzaPower jsou v nebarvené papírové krabičce, bez blistrů a chemických lepidel. Vnitřní sáček je vyrobený z kukuřičného škrobu a rozpustný ve vodě. Inkoust na krabičkách je na bázi sójových bobů, což je jedna z nejekologičtějších variant tisku,“ popisuje Michal Ondomiši, ředitel logistiky společnosti Alza.

A dodává: „Drogerii AlzaEco balíme do bag-in-boxů, díky čemuž jsme snížili použití plastů až o devětaosmdesát procent. Vše je navíc plně recyklovatelné a plní i funkci přepravního obalu.“

Internetový supermarket Košík.cz zase při předcházení vzniku odpadu sází na zefektivnění logistiky a práci s daty. „Například překlopením kompletního skladu do jeho digitálního otisku redukujeme celou řadu chyb, které vytvářely odpad už v samotném skladovacím a logistickém procesu,“ líčí CEO společnosti Košík.cz Tomáš Jeřábek.

Foto Košík.cz

Počet tašek a mikrotenových sáčků se podle něj jen změnou ve vlastní logistice podařilo firmě postupně snížit o třetinu. U vybraných potravin nebo drogerie firma zavedla nákup do jednodruhových papírových sáčků, které dokázaly zredukovat alespoň část běžných maloobchodních plastových obalů.

Firma nově používá také označení Zodpovědný obal u ekologičtějších variant balení. „Jako první tuto novinku mohou zákazníci vyzkoušet u masa Authentic, kde část položek začínáme prodávat v papírových vaničkách, které je možné zrecyklovat. To u běžného obalu z plastu nejde, neboť ho kvůli kontaminaci s masem není možné znovu využít,“ vysvětluje Jeřábek.

Jaká taška je nejekologičtější?

Nákupy Košík.cz rozváží v papírových taškách, které by měly být ekologičtější variantou plastových tašek, nicméně při jednorázovém použití tohle kritérium zrovna nesplňují.

„Skutečně nejlépe by vycházely tenké plastové tašky za předpokladu, že bychom měli jistotu, že je zákazník zrecykluje a že v rámci recyklace dojde k jejich efektivnímu spálení a tvorbě elektrické energie, která jejich ekologickou stopu sníží na minimum,“ říká Jeřábek.

Ale zároveň dodává: „Tyto podmínky však splnit neumíme a pravděpodobně by více než polovina těchto pytlíků skončila na skládce nebo v běžné spalovně.“

Foto Unsplash

U znovupoužitelných řešení v podobě dřevěných bedýnek podle něj zase hraje v jejich neprospěch to, že k jejich poškození a vyřazení dojde obvykle dříve, než stihnou vykonat počet cyklů nutný k vymazání své ekologické stopy.

A efektivní řešení podle Jeřábka nepředstavují ani bavlněné tašky, které při rozvozu potravin dostanou tak zabrat, že vydrží s největší pravděpodobní jen jednotky cyklů. A navíc celá řada studií ukazuje, že s ohledem na náročnost pěstování bavlny představují jednu z největších zátěží.

Košík.cz nakonec zvolil papírovou variantu stejně jako třeba Rohlík.cz. Obě firmy nabízejí zpětný odběr těchto tašek a následnou recyklaci. Nicméně zkušenosti zákazníků ukazují, že občas je kurýři prosí, aby jim tašky raději nedávali, že mají plná auta. A recyklace znamená, že tašky prostě putují do sběru.

„Překvapivě řešení taškového problému není nijak složité, bez ohledu na materiál tašky ji prostě hlavně používejme opakovaně, dokud nedoslouží, a pak ji vyhoďme tam, kam materiálově patří,“ říká k tomu expertka na odpadové hospodářství Alena Myslivcová Fučíková.

Společnost Rohlík.cz aktuálně pracuje na ekologičtější variantě k taškám z recyklovaného papíru, kterou plánuje v blízké době představit. Zároveň zavedla službu Otoč obal, v rámci které si zákazníci mohou objednat trvanlivé potraviny, mléčné výrobky nebo třeba drogerii ve vratných obalech.

Rozvážková služba Dáme jídlo nabízí svým partnerům z řad restaurací a obchodů ekologické varianty obalů, jako jsou kraftové boxy nebo boxy z cukrové třtiny a dalších eko materiálů. Zákazník si také může zvolit, zda potřebuje přibalit i jednorázový příbor nebo ne.

„Uvažujeme i o variantě vratných obalů, ale vyžaduje to složitější logistické řešení a přípravu tak, aby zpětný odběr nakonec negeneroval větší ekologickou zátěž než využívání recyklovatelných či kompostovatelných obalů z biologicky rozložitelných materiálů,“ říká Břetislav Stromko, ředitel marketingu a business intelligence společnosti Dáme jídlo.

Dodávky na elektřinu, vodík a plyn

S rostoucí e-commerce se navíc zvyšuje nejen množství odpadu, ale také emisí z dopravy zásilek. I tuhle oblast se snaží firmy řešit. Například Zásilkovna využívá k plánování tras sofistikovaný software, který dokáže nárůsty kilometrů výrazně eliminovat.

Společnost zároveň testuje elektromobilitu, zkoumá využití aut na vodíkový pohon a součástí jejího vozového parku se nově stanou hybridní auta. „Plánujeme také doručování zásilek na kole. Pilotní provoz bychom chtěli spustit v prvním čtvrtletí roku 2022,“ prozrazuje zakladatelka firmy Simona Kijonková.

Cyklokurýry využívá i Alza, zejména pro obsluhu hůře přístupných center měst, kde rychlostí kol často překonává běžnou dopravu. Firma také vozí zboží elektrododávkami a pod vlastní značkou AlzaPower nabízí nabíjecí stanice v blízkosti prodejen Alza.

Foto Alza

„Ke snižování množství ujetých kilometrů přispívají rovněž výdejní boxy, které se zákazníci naučili hojně využívat během pandemie. Při meziročním srovnání objednávek doručených do AlzaBoxů je jich letos o jedenáct procent více než loni,“ popisuje ředitel logistiky společnosti Alza Michal Ondomiši.

Podle zahraničních studií přitom využívání výdejních míst pro polovinu ze všech dodávek může snížit emise oxidu uhličitého v průměru o sedmnáct procent. Právě na výdejních místech v provozovnách kamenných obchodů si postavila byznys Zásilkovna. A samoobslužná místa pro vyzvednutí nákupu zavedl také Rohlík.cz.

Auta Rohlíku jezdí na CNG a ve vozovém parku má firma nově i první elektromobily. Zákazníci si také mohou vybrat takzvané eko sloty, které znamenají, že kurýr bude mít místo doručení cestou. Zvolit si závozové časy, kdy se kurýři nacházejí v okolí, umožňuje i Košík.cz, jehož flotila jezdí na CNG z více než 95 procent.

Počet najetých kilometrů se snaží snižovat i rozvážková služba Dáme jídlo, a to pomocí propracovaných algoritmů, které počítají optimální trasy. Společnost také využívá elektromobily, vozy poháněné CNG i kola.

Kamenné obchody versus e-shopy

Doprava v e-commerce se přitom může zdvojnásobit, pokud zákazník zboží vrací, a dokonce ztrojnásobit, pakliže ho mění. Jestliže ale „tradiční offline nakupující“ jede na nákup autem, má uhlíkovou stopu téměř dvojnásobnou oproti online zákazníkovi.

„Pokud bychom porovnali dvacet zákazníků, kteří vyrazí pro zboží do kamenného obchodu autem a dvacet zákazníků, kteří si ho objednali online, tak za předpokladu, že nikdo nic nevrátí, vychází v dopravě lépe e-commerce,“ říká expertka na cirkulární ekonomiku Ivana Hekerle z CIRA Advisory.

Zároveň je ale podle ní potřeba brát v potaz, že ne každý jezdí nakupovat autem. Navíc z hlediska množství obalů v ekologickém srovnání vyhrává kamenný obchod. Nicméně výhodou e-commerce je zase menší množství spotřebované energie, jelikož nemá vlastní provozovny.

Ekologický souboj klasických a internetových obchodů tak nemá jasného vítěze. V obou případech by se ale nad svým přístupem měli zamyslet jak prodejci, tak zákazníci. Podle zprávy OSN je lidstvo jen pár kroků od chvíle, kdy dopady globálního oteplování budou nezvratné. A pokud se na naší planetě nehodláme upéct, měli bychom svoji uhlíkovou stopu začít řešit hodně rychle.