Pokud jste v poslední době zavítali do Berlína, možná jste si všimli futuristických vertikálních boxů v místních bistrech, supermarketech nebo třeba ve foyer muzea moderního umění Gropius Bau.

Bylinky, saláty a další zelenina, které se v nich pěstují, lze konzumovat bezprostředně na místě, navíc s téměř nulovou uhlíkovou stopou a až o pětadevadesát procent menšími nároky na vodu.

Celý systém je ovládán z malé kanceláře v berlínském Kreuzbergu, sídle německého startupu Infarm. Ten pro své vertikální farmy nedávno získal rekordní investici ve výši 170 milionů amerických dolarů.

Příběh Infarmu ale začíná spíše jako kuriózní historka, ve které se mísí všechna možná klišé spojená s Berlínem jako hlavním městem hipsterství.

Nápad na založení vertikální farmy se zrodil v roce 2013 v berlínské čtvrti Neukölln, kde spolu zakladatelé Osnat Michaeli a bratři Erez a Guy Galonští sdíleli umělecký ateliér orientovaný na filmovou režii a filozofii. Ve snaze zdravě se stravovat si tam trojice kreativců původem z Tel Avivu vysadila vertikální zahrádku z podomácku vyrobeného systému pumpiček.

Když jim po necelém měsíci doslova přerostla přes hlavu, začali zjišťovat, jak celý nápad přetavit v byznysový projekt. Sedm let poté slaví Infarm tisícovku aktivních farem v deseti zemích světa od Japonska po Spojené státy.

Jenom za minulý rok se jim podařilo navázat spolupráce se světovými giganty, jako jsou nizozemský Albert Heijn, německé Aldi nebo Whole Foods, Selfridges a Marks & Spencer ve Velké Británii. Dohromady se po celém světě takto každý měsíc vypěstuje přes 500 tisíc rostlin.

Chuť podporovat vertikální farmaření roste i u investorů – skrze private equity fondy už na provoz platformy získal berlínský startup téměř 300 milionů dolarů.

Největší výhody spočívají v ušetřených zdrojích.

V době, kdy kvůli pandemii zastavují celé sektory a gastrobyznys je na pokraji kolapsu, je podpora pro Infarm jasným signálem toho, že ekologie a ekonomika k sobě mohou mít blíž, než se obecně předpokládá. Největší výhody této technologie totiž spočívají ve zdrojích, které dokáže ušetřit.

Nejen, že využije méně vody i prostoru, než je zapotřebí v konvenčním zemědělství, ale dbá také na blaho samotných produktů. Ty se pěstují bez pesticidů a data o jejich růstu jsou neustále aktualizována přes cloud. Konzument tak získává lokálně vypěstovanou zeleninu, bylinky a microgreens, nezatěžující životní prostředí uhlíkovou stopou.

Díky úsporám vody, místa a energií má však vertikální farmaření potenciál také drasticky snížit emise skleníkových plynů a odlesňování tropických pralesů, prohlubující klimatickou krizi.

Chválou vertikálního farmaření nešetří ani sir David Attenborough, který o něm ve svém nejnovějším dokumentu The Life on Our Planet hovoří jako o naději, jak nasytit oněch 11 miliard obyvatel očekávaných na Zemi do roku 2100.