S blížícím se koncem roku má generální ředitelka Elton hodinářská důvod ke spokojenosti. „Letošní plán se nám daří plnit, dokonce lehce přeplňovat,“ pochvaluje si Renata Červenák Nývltová.

V řeči čísel to znamená, že Elton, známý hlavně jako výrobce náramkových hodinek Prim, letos dosáhl na tržby ve výši 94 milionů korun – o pět milionů víc než loni. Zisk očekávají zhruba dva až tři miliony.

Ještě v roce 2020 se přitom firma potácela okolo nuly a rok předtím vykazovala čtyřmilionovou ztrátu. Za rok tehdy vyrobila okolo 530 hodinek s vlastním mechanickým strojkem, dnes je to asi o čtyřicet procent více. „Loňský rok se nám povedl, letos jsme to chtěli obhájit, i když s rostoucími cenami energií to nebylo lehké,“ říká šéfka Eltonu.

V plánech na příští rok už je pochopitelně střídmější. „Chceme určitě udržet ekonomické výsledky obdobné jako v roce 2021 a letos, a to i přes výrazný nárůst nákladů na energie,“ konstatuje Červenák Nývltová i kvůli konci nasmlouvaných fixních cen energií.

Ve funkci ředitelky Elton hodinářská je druhým rokem a kancelář v Novém Městě nad Metují, kde tradiční výrobce hodinek sídlí, je pro ni uzavření kariérního kruhu. Vystudovaná strojařka se tu narodila, takže se v desetitisícovém městě primkám nemohla vyhnout . „Tehdy se tu chodilo do hodinek nebo na strojárnu,“ vzpomíná.

Sama se rozhodla pro strojařinu, kterou má v rodině. Během kariéry pak působila například ve Stavostroji nebo Škoda Transportation a poslední štací před Eltonem byla funkce ředitelky nákupu v holdingu CSG miliardáře Michala Strnada, pod který od roku 2016 spadá zrovna i Elton.

Právě tam si osmnáctý nejbohatší Čech vyhlédl Červenák Nývltovou pro nesnadný úkol vytáhnout Elton z červených čísel. Nemusela ani procházet výběrovým řízením a na nové místo nastoupila poměrně rychle – vyplatilo se jí rodné město, protože se s řadou zaměstnanců znala z dřívějška. Navíc měla během působení v oddělení nákupu v rámci CSG kancelář v Novém Městě, a když chtěla zaujmout návštěvy z řad klientů, prováděla je hodinářskou výrobou.

Díky tomu ji zaměstnanci jako člověka profesně zvenku přijali rychleji. „Hodinařina je nakonec taky strojařina, jen malinkatá,“ směje se Červenák Nývltová.

Přesto nebyl přechod úplně jednoduchý. Dnešní ředitelka přiznává, že pro ni ze začátku byly největším otazníkem finance. „Poprosila jsem kolegy z obchodu, aby mi udělali exkurzi. Firmu jsem si osahávala postupně,“ vzpomíná na začátky, kdy si také nechala zpracovat finanční analýzu, jak výrobce Primek postavit na nohy.

Analýza přinesla jasné řešení: aby firma profitovala, musí se dostat na roční prodej sedmi stovek hodinek s vlastním mechanickým strojkem, tří set hodinek s nakupovaným švýcarským strojkem a tisícovky bateriových. Právě tahle čísla ale v minulosti narazila na výrobní možnosti Eltonu.

„Problém není odbyt, ale výrobní kapacity. V minulosti cíle ztroskotaly na nedostatečné produkci,“ vysvětluje Červenák Nývltová, která proto za první cíl stanovila optimalizaci výroby. Ve firmě je v současnosti 62 zaměstnanců a zaměstnankyň a každé hodinky projdou rukama pětatřiceti z nich – od obráběčů na CNC strojích po ty, kdo zasazují nejdrobnější dílky vyrobené s přesností tisícin milimetru.

„Chod může ovlivnit i smítko prachu,“ vysvětluje ředitelka, která od svých podřízených loni k narozeninám dostala zážitkový kurz výroby hodinek. Ten ji měl provést obrobnou, leštírnou, mezikladem i kompletací, ale jak přiznává, ještě na něj nebyl čas.

Firma krom jiného znovu obnovila renovaci historických Primek. S rostoucí popularitou retra totiž roste i počet zákazníků, kteří si chtějí nechat opravit hodinky třeba po prarodičích. Za pomoci originálních dílů jim tak v Novém Městě kromě základních oprav a renovací třeba mění staré pouzdro za praktičtější nerezové.

Doba, kdy byly Primky masově dostupné a v totalitním Československu je měl téměř každý, nemá s dnešní výrobní strategií Eltonu moc společného. „Zásadní jsou pro nás limitky. Jednak je to pěkné z pohledu výroby, protože děláte nové věci, ale hlavně pro zákazníky jde o zajímavou investici,“ vysvětluje Červenák Nývltová. Firma proto letos na trh uvedla pětici modelů omezených počtem kusů a také hodinky Orlík 2022, které se dají koupit jen letos.

Zatím jich zákazníci koupili dvě stovky a orientace na limitované edice podle Červenák Nývltové promluvila i do lepších tržeb – vzácnost kusů znamená vyšší cenu. Zákazníci takové hodinky berou jako investici a nevadí jim ani několikaměsíční čekací lhůta.

„Myslím, že povědomí o českých hodinkách se zlepšuje. Začínají nás chválit i lidé, kteří nás předtím kritizovali,“ směje se ředitelka, když popisuje vztah Čechů k hodinkám, jejichž cena u základních modelů s quartzovým strojkem začíná na jedenácti tisících a může se vyšplhat až na 180 tisíc korun za nejdražší mikrolimitku v sadě s nožem z damascenské oceli.