Když před několika lety Filip Urban začínal studium architektury, asi by ho nenapadlo, že si otevře stánek s kebabem, za kterým se bude sjíždět celá Praha i okolí. S průměrným kebabem, který najdete snad v každém koutu země, má ale pramálo společného.

„Nikdy jsem nechtěl dělat pro někoho jiného, ale s odstupem vidím, že je to vlastně jednodušší. Kdyby mi někdo řekl, ať do toho jdu znovu, nejspíš bych nešel,“ hodnotí náročné začátky Urban.

Když v roce 2017 o vlastním gastro businessu uvažoval, chtěl ho postavit na koftě, jednodušším tureckém street foodu, který by ale na Čechy byl možná příliš exotický, a tak z myšlenky sešlo. „Šel jsem pracovat jako kurýr pro Rohlik.cz, kde se daly vydělat dobré peníze, a napadlo mě, proč neudělat lepší kebab, který nebude z žádných polotovarů,“ dodává. 

Na začátku testoval výrobu doma a hledal místo, kam by se přesunul. Boudu v Podolí kousek od Žlutých lázní viděl v nabídce dlouho, ale moc se mu nelíbila, tak v hledání pokračoval.

Bylo u ní ale oproti jiným pražským gastropodnikům nízké odstupné, tak na ni nakonec výběr padl. Svépomocí ji vyčistili a zrekonstruovali a podle Filipových slov byly začátky šílené.

Byznys rozjížděli ve dvou, Filip Urban je nadšencem do gastra a kamarád Antonín Walter spíš tichým společníkem. Sám ani žádné investory zvenčí nebo franšízovou síť nechce.

Dnes už legendární stánek otevřeli v létě 2019, což bylo ideální období na to přilákat návštěvníky Žlutých lázní. Ze začátku se u stánku točili spíš jenom kamarádi, po měsíci prodali sto jídel denně a asi po třech měsících prodlužovali otevírací dobu a nabrali další personál do provozu. 

Vždy, když se u okýnka Gemüse Corner Kebab ukázala nějaká známější osobnost, nabalila na sebe další skupinu zákazníků. Tak to bylo s Markem Pavalou, foodbloggery Taste of Prague nebo Lukášem Hejlíkem.

Díky poslednímu jmenovanému se táhla hodně dlouhá fronta u stánku i v zimě, což Filip komentuje tak, že vůbec nechápali, že lidi stojí v bundách venku. Trochu to vlastně připomíná právě Berlín, kde jsou na podobné pouliční občerstvení zvyklí.

To, že kebab v Gemüse Corner Kebab je jiný, to pochopíte na první pohled. Vybírat můžete z varianty sendviče, dürüm kebabu v placce nebo talíře. Vždycky dostanete šťavnaté kuřecí maso, falafel nebo sýr halloumi v kombinaci s fritovanou a čerstvou zeleninou, omáčkami, sýrem a dalším kořením.

Tohle je zkrátka skvělé provedení street foodu, které v Praze a pravděpodobně i v Česku nemá obdoby. Ale i na pohled takto jednoduché jídlo má svá úskalí, jak říká Filip.

„Proces přípravy se nedá nikdy dokonale vychytat. Nejde totiž odhadnout, kolik lidí přijde, a ideální by bylo, kdybychom vyprodali určitý počet připravených porcí a zavřeli. To ale v našich podmínkách nejde. Obrovská nevýhoda u kebabu je, že pokud nechodí lidi, tak kvalita klesá, protože maso schne a naopak, pokud je nával, maso se nestíhá rychle dodělat, chce svůj čas.“ Konstantní fronty nicméně svědčí o tom, že tady moc dobře vědí, co dělají.

Na období covidu si nemůžou v Gemüse Corner Kebab stěžovat. Jako okýnkový prodej se jich nedotkla tvrdá opatření a mohli fungovat dál. „Prvních čtrnáct dnů bylo slabých, ale potom se začala tvořit stabilní fronta. Během léta jsme vydali 450 až 500 jídel denně,“ popisuje Filip. Obrat v nejvyšší sezoně dělá kolem sta tisíc denně, v loňském roce činil 24 milionů. 

Pro místo takové popularity je logickým krokem otevření další pobočky. Ta spatřila světlo světa letos v dubnu na pražských Vinohradech v Rumunské ulici. Oproti Podolí, kde počáteční investice dosahovala jednoho milionu korun, ta vinohradská se pohybuje okolo tří milionů.

Z drtivé většiny si majitelé vše zařizovali sami, aby nemuseli čekat na dodavatele a mohli otevřít v relativně krátké době dvou měsíců. Dnes spotřebují padesát až osmdesát kilogramů masa denně, a to i přesto, že během léta je v Praze poměrně mrtvo.

Na otázku, jestli si myslel, že bude mít jeho kebab takový úspěch, odpovídá Filip Urban bez váhání, že ne. „Doufal jsem, že někdy v budoucnu u nás budou fronty možná jako v Berlíně. Ale že to bude už teď, v to jsem určitě nedoufal,“ uzavírá. Ať už vás láká autentický zážitek ze stánku v Podolí, nebo chcete klidnější zkušenost z Rumunské, tenhle pražský street food určitě nevynechte.