Česká média zaplavily zprávy o předžalobní výzvě Seznamu doručené Googlu. Česká firma po svém zaoceánském konkurentovi požaduje zaplacení částky převyšující devět miliard korun. Důvod? Google údajně zneužívá svého dominantního postavení při podpoře aplikací mobilních telefonů.
Český vyhledávač se odvolává na již vydané rozhodnutí Evropské komise z roku 2018, podle kterého je Google opravdu vinen.
„Na základě rozhodnutí o porušení předpisů Evropské unie na ochranu hospodářské soutěže žádáme náhradu škody, která nám vznikla při snahách o rozšiřování našich aplikací a služeb na mobilní zařízení s operačním systémem Android,“ vysvětluje situaci šéf Seznamu Pavel Zima.
Pokud Google náhradu škody nezaplatí do 30 dnů, Seznam podá žalobu k soudu. „Bude to náročné, ale jinou cestu nevidím,“ doplnil Zima na Twitteru.
Tuzemský vyhledávač ale není zdaleka jediný, komu se praktiky technologického giganta nezamlouvají.
Evropská komise vyšetřuje Google už od roku 2010, a to nejen kvůli nespravedlivému zvýhodňování vlastního softwaru Android, ale i jiným monopolním prohřeškům nebo nesrovnalostem v ochranných známkách.
V návaznosti na oznámení Googlu, že plánuje koupit výrobce fitness hodinek Fitbit, se o něj začala Komise zajímat také v oblasti využívání osobních dat. Precedentem pro tažení proti Googlu byl pro Evropskou komisi úspěšný boj s praktikami Microsoftu.
Bouří se i Amerika
Jen letos v říjnu podalo americké ministerstvo spravedlnosti proti Googlu dosud největší antimonopolní žalobu v tamní historii. Podání vyplynulo z mnohaměsíčního vyšetřování soutěžními orgány včetně antimonopolního podvýboru Kongresu.
Celá čtveřice technologických obrů tehdy čelila nejrůznějším obviněním, upřednostňování produktů, které sami provozují, bylo jedním z nich. Žaloba ministerstva je však jen prvním krokem v bitvě, která bude pravděpodobně trvat roky.
Část zisku pro Křetínského
Trnem v oku je Google i Křetínskému, který se loni začal angažovat v úspěšném mediálním byznysu. Google totiž, podobně jako Facebook, vydělává na práci internetových médií, když na svých platformách agreguje jejich články. Z toho plyne velikánům obrovský zisk, o který se nemají ani nejmenší chuť podělit se samotnými médii.
Další otázkou, na kterou se Googlu příliš nechce odpovědět, je digitální daň. Firmy totiž většinou platí primárně daně v zemi, ve které mají sídlo. Digitální společnosti operující v kyberprostoru však sídlo v každé zemi, ve které reálně působí, mít nemusí.
Ve srovnání s tradičními byznysy tak Google přispívá do státních kas evropských zemí o polovinu méně.
