Vize již zesnulé britské architektky Zahy Hadid, která pro Pentu navrhla projekt Masaryčka, se každým dnem přibližuje do bodu, kdy nebude jen návrhem, ale dokončenou pražskou budovou.

Na konci března dosáhla Penta na Masaryčce takzvané glajchy, tedy nejvyššího bodu dvou propojených budov u Masarykova nádraží. Teď už se na stavbu postupně instalují od jižní i severní strany moduly fasády.

„Sedmadvacátého dubna jsme na jižní straně začali instalovat první fasádní moduly. Celkově jich bude téměř sedm set v desítkách různých provedení. Denně jich dokážeme usadit maximálně šest, ale v průměru to budou spíše čtyři. Záleží na konkrétním místě ukotvení a složitosti tvaru daného modulu,“ říká Rudolf Vacek, development director Penty Real Estate.

Fasáda budovy podle Vacka patří mezi nejdražší části stavby a její výroba i instalace je jednoznačně nejsložitější. Penta u ní počítá s nákladem pět set milionů korun. Ovšem vzhledem k současným podmínkám na trhu se může plášť nové Masaryčky citelně prodražit.

Masaryčka, Penta

Výrobu celé fasády, pro jejíž podobu byly inspirací železniční koleje a jejíž zlatá barva má zase odkazovat na pražské věže, má pod taktovkou pražská firma Sipral. V její výrobní hale v logistickém areálu v Jirnech se nyní jednotlivé kusy fasády, které dají dohromady více než osm tisíc metrů čtverečních, vyrábí. A není to nijak jednoduchá práce. Spíše naopak.

„Jsou to fasádní dílce, které se věší na dům. A kompletní fasádní dílec musí z výroby odjíždět finálně připravený tak, že se jen pověsí na svoji pozici na fasádě. Musí to být dokonale vyprojektované a vymyšlené dopředu,“ popisuje náročnost výroby Martin Binovec, provozní ředitel firmy Sipral.

Jednotlivé fasádní dílce se liší tvarem, skladbou i rozměry, což znamená, že každý kus, který v Sipralu pro Masaryčku připraví, je originál. A na to je navázaná také nutnost perfektní logistiky.

„Každý dílec se skládá zhruba z tisíce prvků, které musí být v jednom daném čase ve výrobě. Jakmile cokoliv chybí, zastaví se výroba a už se to nikdy nedožene. Je tedy složité nejen projektování, ale i logistika. A z výroby se musí dílce vozit přesně podle plánu na stavbu,“ říká Binovec s tím, že zajistit, aby byly všechny díly a materiály včas tam, kde mají být, je v době po pandemii a během války na Ukrajině složitější než kdy dřív.

Masaryčka, Penta

Ještě složitější ale bude zlatý hřeb celé stavby. A to doslova. Ikonický zlatý kýl, který studio Zahy Hadid navrhlo na průčelí stavby vedle historické budovy Masarykova nádraží, Sipral zatím fyzicky nevyrábí. Ale už několik měsíců se pracuje na projektování ve 3D, které má být hotové během léta.

„Zlatý kýl je tvarově náročný, je tam konstrukce, která ponese velké zatížení a která zároveň musí být absolutně přesná. Zlaté prvky mají každý jiný tvar, nejsou pravidelné. Proto to musíme ve 3D projektovat velmi pečlivě,“ vysvětluje Binovec. „To už není možné dělat tak, že si něco nakreslíte a pak to někde ohnete. Každý chybný milimetr by byl vidět,“ dodává.

První etapa velkolepého projektu Masaryčka vyjde Pentu na téměř tři miliardy a kompletně hotová by měla být zhruba v polovině příštího roku. Současně s fasádou začaly i práce na novém náměstí a rekonstrukci ulice Na Florenci. Úpravy veřejných prostor za 214 milionů jsou pod patronátem hlavního města, Penta na ně přispěje téměř poloviční částkou.

Od konce loňského roku je jasnější i podoba dalších etap projektu a celé oblasti kolem Florence. V mezinárodní urbanistické soutěži zvítězil návrh konsorcia, kde jsou zastoupená česká studia UNIT architekti a A69 a také slovensko-britská kancelář Marko & placemakers.

Podle jejich návrhu se stanoví, kde mají být nové ulice, jaká mají být v území náměstí, jak bude fungovat doprava a jaká bude typologie a výška plánovaných budov. Výsledek soutěže už schválili i radní hlavního města.

Podle vítězného návrhu se bude řídit nejen výstavba, kterou chystá skupina Marka Dospivy, ale i plány firmy ČSAD Praha holding. Konkrétně Penta hodlá do dalších etap projektu Masaryčka, kterých se týká urbanistická soutěž, investovat dalších více než šest miliard. Stavět by se mohlo začít v horizontu pěti let.