Obléká předního českého šéfkuchaře i personál michelinské restaurace. Nejde přitom o žádné složité a nákladné róby. Zuzana Válková šije pod značkou Apronista designové zástěry.
Nosí je Jan Punčochář i jeho tým a také obsluha v pražském podniku La Degustation Bohême Bourgeoise, který už poněkolikáté obhájil michelinskou hvězdu. Malá firma sídlí v Liberci, kde začal před lety i netradiční podnikatelský příběh.
Se Zuzanou Válkovou vcházíme do malé dílny nedaleko centra města, kam se před dvěma měsíci firma přestěhovala. Dívám se pod ruku švadlenám a obdivuji jejich zručnost a preciznost, s jakou jednotlivé díly látky prošívají. Než jednu zástěru vyrobí, od návrhu až po zabalení do krabice, uplyne hodina.
„To je v textilním provozu na jeden kus oblečení dlouho, ale my nejsme velkovýroba. Dáváme si záležet na tom, aby bylo ušití bezchybné, hodně si s tím hrajeme, aby bylo znát, že jde o luxusnější kousek oblečení, které má být nejenom funkční, ale také reprezentovat,“ vysvětluje podnikatelka.
K nápadu na designové zástěry přivedla drobnou rusovlásku práce v kavárně. Přesněji v pražírně liberecké firmy Nordbeans. Její baristé se účastnili nejrůznějších soutěží a Zuzaně Válkové bylo líto, že své umění předváděli v obyčejných plátěných zástěrách. „Tak jsem jim jednou řekla, že jim snad nějaké hezké zástěry ušiju sama, aby vypadali dobře. S radostí mě vzali za slovo a mně nezbylo nic jiného než to splnit,“ usmívá se.
Jenže o šití nevěděla vůbec nic. Objednala si proto šicí stroj, pustila si videa na YouTube a po nocích v kuchyni trénovala a trénovala. Inspiraci hledala i v zahraničí, sledovala, co nosí číšníci třeba v amerických nebo anglických restauracích.
„Naštěstí jsem technický typ a zástěra není zase tak složitá, mám navíc ráda uniformy a takové ty přesné, rovné, geometrické tvary. A tak jsem nakonec ten šicí stroj přeprala a zástěru ušila. Jasně, nebyla úplně dokonalá, sem tam mi ty stehy ujely a možná byla i trochu křivá, ale tím, že byla jiná, tak měla na baristické soutěži úspěch a začaly přicházet první zakázky,“ vzpomíná.
Nejdřív zástěry šila sama, malý šicí stroj vyměnila postupně za větší, průmyslový a z kuchyně, kde všem jenom překážela, se přemístila do pronajaté dílny. A když už viděla, že na objednávky nestačí, založila před třemi lety firmu a najala švadleny.
Dnes má čtyři a dvě brigádnice a ke stroji už sama nesedá. „Moje švadleny mě k němu nepustí. Prý by mě to zbytečně stresovalo,“ směje se. A tak se věnuje hlavně návrhům a vymýšlí další nápady, jak výrobu oživit.
Zákazníkům, mezi které patří kromě kuchařů a číšníků třeba i kadeřníci, nabízejí pestrou škálu barev a různé druhy materiálů. I to je bonus, na který se ve firmě specializují.
„Naši zástěru charakterizuje jednoduchost a také fakt, že hezky sedí. Děláme popruhy s křížením přes záda, nikoli za krk, což je pro nošení pohodlnější, se zavazováním vzadu. Zákazník si může zástěru sám barevně poskládat, aby mu ladila s interiérem restaurace, může si vybrat ze čtyř velikostí, druh materiálu, barvu popruhů, kovové doplňky, umístění kapes i jejich počet,“ vypočítává podnikatelka.
Zástěry si oblíbili i v restauracích Stůl a U Matěje českého šéfkuchaře Jana Punčocháře. „Jsou skvěle zpracované a z velmi kvalitního materiálu. Navíc jsou i praktické a jednoduše se udržují,“ chválí Jakub Čebiš, manažer restaurací. A za zmínku podle něj stojí i výborná komunikace, od prvního telefonátu po dodání objednávky. „Na zástěry máme i super feedback od klientů, i proto jsme je zařadili do našeho merch sortimentu, takže si je zákazníci mohou koupit i u nás v restauraci,“ doplňuje.
Podle Zuzany Válkové mají zákazníci zájem hlavně o zástěry z voděodpudivých materiálů, ale oblíbené jsou i kožené, které patří mezi nejdražší. Jednu lze koupit za tři a půl tisíce korun. „Šijeme ji z kůže činěné olejem a olivovými listy. Proto je krásně měkká, nevadí jí voda, nepoškrábe se a vydrží opravdu spoustu let. Většinou ji lidé kupují jako dárek třeba pro někoho, kdo rád griluje,“ přibližuje.
Když s výrobou Zuzana Válková před lety začínala, v zemi podobné designové zástěry k vidění moc nebyly. Teď už je na trhu jejich nabídka mnohem širší.
Firma proto rozšířila sortiment o kuchařské rondony, kde už je střih i šití přece jen trochu složitější. I po nich je v současnosti poptávka. A přestože nabízí zástěry ve všech možných barvách, největší zájem je teď o černé a šedé. „Každý rok se to mění, odhaduji, že ten příští pofrčí zase béžová a hnědá,“ dodává.
Ročně vyrobí v liberecké dílně kolem tří tisíc zástěr, a kromě Česka přicházejí objednávky ze všech koutů světa. Stálé zákazníky má firma třeba v Litvě anebo na Havaji. Prorazit za moře ji pomohl i fakt, že se dostala s nabídkou svého zboží na Amazon, internetový obchod patřící stejnojmenné americké společnosti.
„Prodej na něm pokrýval až 25 procent našich tržeb. Začátky byly ale dobrodružné, dáváte do toho peníze a čekáte, co bude, jestli se chytnete. Naštěstí se nám to povedlo,“ vzpomíná majitelka firmy, jejíž obrat se loni pohyboval kolem dvou a půl milionu korun.