Několikrát málem padli, vždy ale dali hlavy dohromady a ze svízelné situace se nakonec dostali. A zkušenosti z byznysových restartů se jim hodily zejména v divokém loňském roce poznamenaném pandemií. Jejich příběh vlastně ilustruje snažení všech firem z oborů těžce zkoušených dopady koronaviru.

Řeč je o společnosti TNS Servis, která byla založena už před 30 lety a jejíž jméno odkazuje na stejnojmenný počítač, který vznikal ve výkladní technologické skříni minulého režimu – v JZD Slušovice.

Dnes je tato firma s obratem kolem 450 milionů korun významným českým výrobcem a inovátorem produktů zejména pro automobilový průmysl. Od září však z jejích linek sjíždí až 30 tisíc jednorázových roušek za den, které vyrábí jak na zakázku pro další firmy, tak i pro sebe pod svou novou značkou Parta Medica.

„Během pár měsíců jsme vystavěli novou výrobu a nový byznys,“ vzpomíná na loňské náročné léto jeden ze dvou dnešních spolumajitelů firmy Jiří Rašner. Dodává, že pokud by nesáhli k restartu výroby, museli by v situaci, kdy zakázky klesly až na desetinu běžného obratu, propouštět a v případě oživení by pak těžko dávali dohromady zpět tým.

„Kdybychom tým začali osekávat, tak za rok za dva nebudeme mít s kým pracovat. Dobří lidé na trhu nejsou volně k mání,“ přidává se do hovoru, který charakteristicky pro loňský rok probíhal přes online videohovor, jeho dlouholetý kolega a druhý ze spolumajitelů TNS Servis Jiří Klouda.

Spolumajitelé firmy TNS Servis Jiří Klouda (vlevo) a Jiří Rašner.

Slušovická firma vznikla díky partě bývalých zaměstnanců tamního družstva a zároveň i počítačových nadšenců. Byli mezi nimi otcové Jiřího Kloudy i Jiřího Rašnera a dalších pět kolegů, kteří byli sice vybaveni technologickými znalostmi, ale po porevolučním rozpadu trhu zůstali „pracovně bezprizorní“.

Nová firma se nejdříve vydala směrem instalace počítačů a počítačových sítí, jenže jak říká Jiří Klouda, české počítače přestaly být rychle konkurenceschopné a na trh navíc vstoupilo mnoho firem zabývajících se i počítačovými sítěmi.

Nejdříve jsme šili roušky pro rodiny a kamarády. Ale pak jsme si uvědomili, že máme šikovné techniky.

Firma tak po dvou letech spěla ke svému prvnímu restartu, za kterým stálo náhodné setkání se zástupci německé firmy Bosch, kteří do Slušovic původně přijeli jednat s jinou firmou.

„Zalíbilo se jim naše nadšení, a jelikož chtěli přesunout výrobu ostřikovačů pro světlomety z Belgie, dohodli se s našimi otci, že pro ně budou tento produkt smluvně vyrábět a zlepšovat ho,“ vzpomíná Jiří Klouda. Zakázka firmu katapultovala do pro ni zcela nového segmentu automotive, na kterém byla plně závislá až do ekonomické krize v roce 2009.

Ta jejich byznys, který během 15 let narostl až do 600milionového obratu při čtyřech stovkách zaměstnanců, dočasně zastavila. A už noví majitelé, synové otců zakladatelů Rašner s Kloudou, museli přemýšlet nad další změnou kurzu.

„Byl ten správný čas zamyslet se, jak dál. Chtěli jsme diverzifikovat riziko, hledat zákazníky jiného typu, jiné segmenty průmyslu. To se povedlo a od roku 2009 jsme se začali soustředit na elektrotechnický průmysl, což byl pro nás restart, který nás vrátil zpět ke kořenům,“ říká Klouda přes videokonferenci ze své slušovické kanceláře.

TNS Servis se tak nově zakousla do vývoje a výroby v té době rychle rostoucího segmentu LED technologií, a to třeba i pro rakouského dodavatele tamních supermarketů.

Firma také začala koketovat s automatizací a robotizací výroby, pro což našla klienty zejména ve Spojených státech. Obraty se sice pohybovaly o 200 milionů níže, tedy na zhruba 400 milionech korun, firma se ale dokázala oprostit od absolutní závislosti na automobilovém průmyslu, který tvořil už jen polovinu zakázek. A co je důležitější, společnosti vzrostla přidaná hodnota.

Dnes marketing dokáže mocné věci, udělá z obyčejné roušky něco zázračného.

„Už jsme jen nevyráběli. Čím dál častěji jsme dostávali polotovary od subdodavatelů, kompletovali je a hlavně jim dodávali přidanou hodnotu z technologického hlediska,“ neskrývá spokojenost s vývojem Jiří Klouda.

Firma se tak opět stabilizovala, a to až do loňského roku, který jí podobně jako ostatním českým společnostem přinesl zcela nové výzvy.

S jarním lockdownem začaly zakázky pomalu ubývat. V březnu byla firma na 80 procentech obratu, v dubnu na 60 procentech a nejtvrdší rána přišla v květnu, kdy svou výrobu dočasně uzavřely automobilky jako Škoda Auto nebo BMW.

„Jako každý jsme na to nebyli připraveni. Ale po prvotním šoku jsme si sedli a na vše se podívali reálným pohledem. Navíc jsme měli zkušenost z minulé krize,“ vysvětluje Klouda.

Třetí restart v podobě výroby roušek, kterou TNS rozjela během tří měsíců, ale začal vcelku nenápadně. Kanceláře firmy se totiž v reakci na nedostatek zdravotnických prostředků na trhu změnily v šicí manufakturu.

„Nejdříve jsme šili roušky pro rodiny, kamarády, pak pro další potřebné. Ale pak jsme si uvědomili, že máme šikovné techniky a odborníky na robotiku, a tak bychom se do výroby roušek mohli pustit ve velkém,“ říká Klouda.

American Dream!
Vydání Forbesu American Dream!

Dodává, že se ostatně už dříve rozhlíželi po dalších oborech s vyšší přidanou hodnotou, požadujících vysokou kvalitou a majících potenciál budoucího rozvoje. „Jedna z variant byl obor medicíny a zdravotnických pomůcek. Teď se tak vše propojilo a tímto krokem se chceme v oboru hlavně více zorientovat,“ dodává.

Ze slušovické nové linky dnes sjíždí až 30 tisíc roušek denně a končí jak v českých nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, tak i domácnostech. Za první dva měsíce výroby na nich firma utržila zhruba pět milionů korun, počítá se ale s postupným rozšiřováním produkce.

„Bereme to jako investici, která se nám vrátí později. Důležité je, že naši lidé měli co dělat,“ zní shodně od obou jednatelů. Podle Rašnera, který má kromě svých jednatelských povinností na starost všechny technologické aktivity, jde o obyčejné jednorázové roušky, které samozřejmě splňují ty nejpřísnější standardy.

„Dnes marketing dokáže mocné věci, udělá z obyčejné roušky něco zázračného. Já jsem technik, takže řeknu, že jde o klasickou zdravotnickou chirurgickou roušku, která je ale certifikovaná a může si ji dát na ústa chirurg, když jde operovat,“ říká bez líbivých marketingových slovíček Rašner, i když přece jen jedno zmíní.

Firma totiž umí i roušky s nanomembránou. Jenže ty jsou dle Rašnera méně prodyšné a nemocnice tak po nich příliš netouží. Letos chce firma rozšířit produktové portfolio o barevné roušky, ale i o zcela nové produkty, jako jsou respirátory a jiné zdravotnické prostředky a ochranné pomůcky. 

TNS Servis tak tímto svým projektem, který slušovickou firmu opět navedl do zcela nového segmentu, neztratil drahocennou kvalifikovanou pracovní sílu.

Prvotní „darda“, jak Jiří Klouda označuje jarní propad zakázek, se naopak přeměnila v nový byznys, s kterým se v TNS počítá i do budoucna. A to i přes to, že se zakázky v ostatních segmentech opět začaly oživovat.

Jenže covid ještě není za námi, a tak je otázkou, jaká bude situace minimálně v blízké budoucnosti. V případě restartů TNS a i covidových vln by se zde možná dalo zvolat: Třikrát a dost!