Pandemický miláček trhů a dřívější sázka na jistotu padá posledních šest měsíců jako přezrálé hrušky. Přišel čas posbírat technologické akcie, nebo je na to stále ještě brzy?
Když se podíváme na vývoj akcií technologického trhu odedneška rok zpět, není to zrovna veselý pohled. Apple minus jedenáct procent, dominantní hráč na poli mikročipů Intel minus dvanáct a půl, a po minus osmnácti vykazují jak Tesla, tak Microsoft.
Google, který býval díky pravidelně narůstajícím příjmům z reklamy ve vyhledávání dlouhá léta tržním favoritem? Za poslední rok zvládl dvacetiprocentní propad a tím výčet zdaleka nekončí. Amazon i SAP klesly o jedenatřicet procent, AMD o téměř třicet čtyři, miláček kryptotěžařů Nvidia je dole o třicet šest a půl procenta a Uber o třicet osm.
Konečná? Ani zdaleka. Meta pozvolna atakuje čtyřicetiprocentní hranici, Zoom padesátiprocentní a nešťastným králem je Netflix s propadem o sedmdesát procent – tedy na hodnoty z prosince 2017. Relativně dobře je na tom snad jen Airbnb, které se nějak vzpamatovalo z pandemického otřesu a hodnota jeho akcií zůstala meziročně dole jen o osmnáct a půl procenta.
Takzvané inovativní akcie raději nebudeme hodnotit. Věnovali jsme jim ostatně nedávno samostatný článek. S tím, jak se zbytky bývalých zastánců býčí mentality mění na medvědy, začíná svítat světlo na konci tunelu. Jen není jisté, jestli nepatří reflektorům vlaku.
„Zvyšující se sazby, rychle rostoucí inflace a další proměnné zcela mění pravidla hry, a tedy i ocenění technologických firem. Otázky, zdali jsme se již přiblížili pomyslnému dnu, nebo jak dlouho bude ještě pokles trvat, se samozřejmě nabízejí. Obávám se však, že přesnou odpověď nezná ani Věštec z Omahy,“ říká Tomáš Daňhel ze Saxo Bank a naráží samozřejmě na legendárního Warrena Buffetta.
„Index Nasdaq je zhruba pětadvacet procent pod svým vrcholem, což však neznamená, že se ještě nemůže podívat na výrazně nižší hodnoty. Při dlouhodobém a pravidelném přístupu k investování může dříve či později nabídnout zajímavé příležitosti, ale musíme se smířit se dvěma věcmi, respektive je akceptovat – absolutní dno téměř nikdy při nákupu netrefíme a zvažujme dlouhý horizont,“ konstatuje Daňhel.
„Dopředu říkám, že můj názor se týká situace tady a teď, za týden může být zase všechno jinak,“ říká známý český investor Jaroslav Šura.
„Nyní platí, že se trh snaží strávit toxický koktejl namíchaný z ruské agrese, jestřábí politiky americké centrální banky a návratu covidu v Číně. Navíc visí otazník nad tím, jestli USA nakonec spadnou do recese. Za takové situace se může velice rychle ukázat, že jsou současné až sedmdesátiprocentní výprodeje ještě docela drahé,“ domnívá se.
„To se týká především technologických akcií s menší kapitalizací, kam spadají inovativní akcie. Pokud jde o big tech, ani tam vám sice nikdo nezaručí, že nepřijde třeba ještě další třicetiprocentní pokles, ale pokud bych se teď rozhodoval pro investici do technologických akcií, je to jasná volba. Ty firmy sedí na balíku peněz, které mohou během krize použít na akvizice nebo zpětné odkupy,“ upozorňuje.
Jan Hlavsa, spoluzakladatel investiční aplikace Fondee, připomíná obligátní skutečnost, že k investování do akcií se váže volatilita a tučná léta střídají občasné propady.
„Zde je dobré si uvědomit relativnost celého vývoje. Technologický sektor se sice od začátku roku propadl o třiadvacet procent a je teď na úrovni listopadu 2020, nicméně za posledních pět let se zdvojnásobil. Tedy, i při započítání stávajícího propadu rostl v průměru o patnáct procent za rok, což je velmi dobrý výkon,“ vypočítává Hlavsa.
Jestli je však správný čas k nákupům, to považuje za věštění z křišťálové koule. „Trhy jsou hodně volatilní a je možné, že ještě půjdou dolů. Stejně tak ale mohou otočit a začít opět růst. Hlavní driver stávající korekce je zvyšování úrokových sazeb v USA,“ říká.
„Fed před sebou balancuje navzájem protichůdné priority: snížit inflaci a zabránit recesi. Zvyšování úrokových sazeb pomůže snížit inflaci, na druhé straně ale může přivolat recesi. Výsledek tohoto balancování nakonec ovlivní budoucí vývoj na hlavních trzích a především v oblasti technologického sektoru,“ shrnuje současnou situaci.
Na celu věc se ale můžete podívat více z nadhledu. „Je to otázka nálady každého z nás. Pokud jste optimističtější ohledně světového vývoje než průměrný investor, pak jinými slovy očekáváte rychlejší a silnější normalizaci měnové politiky a s tím i další propad trhů, zejména pak citlivějších technologických titulů,“ myslí si Dominik Stroukal, hlavní ekonom Platební instituce Roger.
Otázkou také je, jestli skutečně jasně vidíme všechny příčiny současného problému a uvědomujeme si celý dominový efekt. Takhle upozorňoval v loni publikovaném rozšířeném vydání knihy Akciové investice Daniel Gladiš, zakladatel investičního fondu Vltava Fund SICAV:
„Současným trendem, který je všem dobře známý, je výrazná dominance pasivního investování. Pasivní investování a zejména takové, kdy se využívají hlavní burzovní indexy, je velmi dobrý způsob, jak investovat dlouhodobě do akcií. Velká část drobných investorů by udělala nejlépe, kdyby šla touto cestou místo vybírání jednotlivých akcií. Problém pro trh však nastává tehdy, pokud se pasivní investování rozroste do úplné dominance. V této fázi dnes jsme.“
Klíčové jsou podle Gladiše toky hotovosti. Pasivní fondy nedrží prakticky vůbec žádnou hotovost, a když jim přitékají nové peníze, automaticky nakupují, co jim předepisuje jejich benchmark nebo index. „Je jim jedno, kolik za to platí. Stejně tak při výběrech automaticky prodávají,“ uvádí ve své knize.
Právě zde nastává problém. Dokud pasivní fondy nakupují, nic se neděje, pouze ceny aktiv mají tendenci vytvářet parabolické hokejky, a to i na logaritmizovaných grafech. Problém ale nastává v okamžiku, kdy se investoři rozhodují z pasivních fondů peníze vybírat.
„Kdyby se jen pět procent investorů v pasivních fondech rozhodlo peníze vybrat, toto množství peněz může být zhruba třikrát větší, než kolik hotovosti je v portfoliích aktivních investorů. Na trhu jednoduše není hotovost, která by mohla promptně prodejní vlnu uspokojit,“ varuje Gladiš.
„Když se k prodejnímu tlaku přidají různé obchodní automaty se svými algoritmy, tvořící běžně velkou část objemů obchodů, vznikne zajímavá situace. Modelací možných scénářů nám vychází, že rovnovážné ceny některých akcií v hlavních indexech by se musely dostat o padesát až sedmdesát procent níže, a to i během několika dnů,“ odhaduje.
Pasivní fondy se tak podle něj překlopily z příjemců tržních cen mezi jejich tvůrce – a s tím je potřeba počítat. Také bychom se mohli pro nápovědu podívat, jak si vedl technologický sektor za předchozích recesí. Ze zpětného pohledu zjistíme, že to velké technologické společnosti až na výjimky zvládly celkem hladce, zejména díky kombinaci velkého množství hotovosti a štědrých investic do akvizic a inovací.
O hotovost dnes velké technologické korporace rozhodně nouzi nemají. Namátkou například Apple seděl v prvním čtvrtletí asi na 200 miliardách dolarů, Google na 169, Microsoft na 105, Amazon na 86, a dokonce i Meta, agresivně investující do vývoje svého metaverza, měla k dispozici okolo 44 miliard dolarů. Nechme se překvapit, co s nimi během případné krize provedou…
