Hlad Čechů po fotovoltaice i přes pozvolný pokles cen energií neutuchá. A to i přes to, že se někteří zákazníci bohužel spálili u obchodníků, kteří jemně řečeno nakonec nebyli schopni dostát svým závazkům.
Podívali jsme se v deseti číslech na to, jak si Česko ve fotovoltaice vede, co nás v ní čeká a jaký dnes dává smysl.
34 000
Solární horečku v Česku potvrzují statistiky Solární asociace. Podle ní se v Česku loni postavilo na 34 tisíc solárních elektráren s celkovým výkonem 289 megawatt-peaků. Meziročně jde o pětinásobné navýšení.
+270 %
Vysoký zájem o fotovoltaiku potvrzují i statistiky jednoho z největších dodavatelů fotovoltaických systémů pro domácnosti i firmy ČEZ Prodej. Zatímco v roce 2019 instalovalna střechy rodinných domů fotovoltaických elektráren 537, loni už to bylo přes 4 000. Na tomto čísle by se chtěl ustálit.
17,3 GW
Česko má šanci čerpat dotace, za které může postavit obnovitelné zdroje o výkonu 17,3 gigawattů. Tyto finance ale vyschnout už na konci dekády, jak upozorňuje studie Deloitte. Výraznou většinu dotací přitom mohou spolknout fotovoltaické elektrárny,
“Při čerpání dostupné finanční podpory je možné vystavět cca 15,3 gigawattů instalovaného výkonu FVE do roku 2030 nad rámec již existujících,” uvádí Deloitte.
213 miliard
O tolik bude Česko hrát z evropských dotačních fondů na rozvoj fotovoltaických a větrných zdrojů energie v příštích šesti a půl letech. Plán je to podle ministra životního prostředí Hladíka ambiciózní, ale splnitelný.
Foto Pixabay
500 tisíc
Boom fotovoltaických elektráren jak na rodinných domech, tak na střechách domů přišel hlavně s prudkým zdražováním cen energií. Tehdy návratnost investice klesla k pěti letům. S postupným poklesem cen energií se však opět zvyšuje k deseti letům.
Své udělala i cena. Zatímco před třemi lety solární panely s bateriovým systémem pro rodinný dům vyšly na čtvrt milionu, dnes se pohybují na dvojnásobné úrovni.
Roční úspora u rodinného domu využívajícího vlastní solární elektrárnu se pohybuje kolem 30 – 40 tisíc korun ročně, zbytek pokryje dotace.
6 měsíců
Čekací lhůta na dodávku a instalaci solárních panelů a bateriových systémů v době energetické krize a vysoké poptávky často přesáhla i jeden rok, dnes už se u standardních firem pohybuje do půl roku.
3,5 %
Česko ve výrobě elektřiny ze slunce zaostává. V prvním pololetí se obnovitelné zdroje zdroje souhrnně podílely na celkové výrobě elektřiny v Česku z 15 procent, což je hluboko pod průměrem Evropské unie, který činí 38 procent.
Výroba z fotovoltaických elektráren navíc přispěla jen 3,5 procenty. To je jen o dvě desetiny vyšší hodnota než u elektráren na biomasu. Ještě hůř jsou na tom větrné elektrárny, ty přispěly necelým procentem.
80 eur / MWh
Solární a větrné elektrárny dnes patří k těm levnějším zdrojům energie, i když stále nemají na vodní elektrárny. Na uhelné však ano.
Zatímco cena elektřiny ze slunce a větru se v aukcích obchoduje za zhruba 80 eur za megawatthodinu, elektřina z uhelných elektráren vyjde kvůli emisním povolenkám na 130 eur.
50 kW
Od nového roku se zvyšuje limit pro domácí fotovoltaické elektrárny, do kterého majitel nemusí žádat o licenci pro výrobu elektřiny. Ten se tak nově až zpětinásobí na 50 kilowatt.
Stovky miliard
Česká přenosová soustava není na prudký boom obnovitelných zdrojů prozatím připravena. Je typicky stavěna na přenos energie z vysokého do nízkého napětí a ne naopak, což je právě případ solárních a větrných elektráren.
Proto podle předsedy Energeického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka bude v této dekádě potřeba “do drátů” investovat stovky miliard korun. A to se odrazí na zvyšování cen regulované složky elektřiny.
