Je jedním z mála odvětví, kterému se podařilo udržet nad zemí i za covidové pandemie a ani po ní trh se soukromými tryskáči neklesá. Status typického znaku luxusu si ale takové stroje nevysloužily nadarmo – peněženku nového majitele podrží otevřenou i dlouho po koupi.
O soukromá letadla mají velký zájem i Češi. „Ročně jich prodáme až deset,“ chlubí se Dobroslav Chrobák, šéf společnosti Cirrus Aircraft, a podobně se daří i dalším prodejcům. Ještě před pandemií si vlastní letoun pořídil i jeden z nejbohatších Čechů, Zbyněk Frolík. Na co se ale musí zájemci připravit, než se pro koupi rozhodnou?
Tou nejjednoznačnější a také nejdražší položkou je samotné letadlo. Jejich ceny se výrazně liší v závislosti na typu stroje, který se člověku zalíbí. Menší s místy jen pro několik cestujících lze sehnat i nové za cenu kolem patnácti milionů korun.
Když se však řekne soukromý tryskáč, většina lidí si představí prostorný interiér, luxusní sedadla a sklenku šampaňského. Jenže taková letadla nezačínají na nižších desítkách milionů, ani když už mají něco nalétáno. Letadlo Gulfstream G450 z roku 2011 pro dvanáct cestujících lze v současnosti po necelých čtyřech tisících nalétaných hodinách pořídit za čtvrt miliardy korun.
Aby se cena dostala pod sto milionů, musí být letadlo opravdu použité. Například šestatřicet let starý Gulfstream IV s necelými pěti tisíci přistáními teď vyjde nejlevněji na 67 milionů korun. Naopak nový Gulfstream 600 se sedadly až pro třináct lidí stojí v současnosti kolem 1,4 miliardy korun.
Gulfstream
Gulfstream 600
Gulfstream
Vnitřek Gulstreamu 600
Ceny nejsou nižší ani u jiných značek. Nový letoun Bombardier Global 8000 s doletem až osm tisíc námořních mil a devatenácti sedadly přijde na 1,8 miliardy korun. V této cenové kategorii se však jedná už spíše o menší byt, protože obsahuje prostor pro postel, koupelnu i kuchyň.
Bombardier
Bombardier Global 8000
Bombardier Global 8000
Bombardier Global 8000 zevnitř
I tato částka je však jen zlomkem ve srovnání s cenou nejdražších soukromých letounů. Jde o velké stroje, které jsou schopny ve své běžné verzi přepravit stovky cestujících, ovšem soukromí majitelé si je přestavěli na létající zámky.
Z těch nejdražších je to třeba Airbus A340 osmého nejbohatšího Rusa Ališera Usmanova, který se po všech úpravách vyšplhal podle odhadů přes jedenáct miliard korun. Na tak drahý stroj by dosáhlo pouze 44 Čechů – a většina z nich by navíc musela prodat vše, co vlastní.
Ale teď zpět do reality letadel, která si mohou dovolit i ti, kteří nejsou oblíbenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Kromě typu stroje se cena odvíjí i od vybavení. V závislosti na velikosti letadla lze ovlivnit vše od materiálu a počtu sedadel přes pořízení obřích obrazovek pro multimediální systém až po vytvoření samostatných místností obsahujících například kancelář.
Zájemci, kteří nad koupí soukromého tryskáče přemýšlejí, by pak podle předsedkyně představenstva CTR Atmospherica Aviation Alice Horváth-Mušky měli vybírat podle toho, jak často a kam budou létat.
„Musejí se také zamyslet nad tím, kolik osob potřebují převážet, jaký stupeň komfortu a bezpečnosti vyžadují a zda chtějí letadlo využívat výhradně sami, nebo chtějí, aby se v době, kdy ho nevyužívají, provozovalo komerčně,“ vysvětluje zástupkyně společnosti poskytující takovou službu. V takovém případě podle ní může letoun dokonce vydělat víc, než kolik stojí jeho provoz.
Zapomínat nesmějí ani na všechny povinnosti spojené s následným provozem. „Vždy si musejí najít operátora, to znamená držitele osvědčení leteckého provozovatele, protože soukromá osoba letadlo provozovat nemůže,“ říká Horváth-Muška.
„Je potřeba se zamyslet i nad tím, zda si chtějí časem pilotovat letadlo sami, nebo jestli chtějí mít pilota,“ doplňuje Chrobák. Výcvik pro získání pilotního průkazu na „dospělé“ soukromé letadlo pak stojí od sta tisíc do tří set tisíc korun. Otázkou také je, jestli kromě pilota hradit ještě další posádku, která může během letu například nosit občerstvení. Běžně se také platí za její pobyt na místě, kam letadlo přiletí.
Z finančního hlediska je nutné především vypočítat, kolik lze za provoz dávat. Drahé je nejen palivo a letištní poplatky, ale také údržba a případné opravy letadla. Další peníze stojí případné havarijní pojištění. Stejně jako u všech zmíněných položek, i tyto závisejí na typu letadla – menší modely jsou obvykle levnější na provoz, jejich dolet a výkon jsou však nižší. „Cena za provozování letadla záleží především na tom, jak ho chce majitel provozovat,“ doplňuje Horváth-Muška.
Má-li být letadlo provozuschopné, musí ho kromě údržby někdo také uklízet. Rovněž je nezbytné zakoupit nebo pronajmout hangár, kde může letadlo zůstat, když není v provozu.
To je poměrně hodně požadavků na správu jednoho stroje, který by měl být pro svého majitele spíše potěšením. Naštěstí se v Česku věnuje hned několik firem zařízení všeho potřebného k provozu letounu. Ty po sdělení požadovaných služeb a specifik letadla poskytnou zájemcům individuální cenu za takový servis.
Pokud nevadí, že letadlo nepatří jen jednomu majiteli, může být šok z vysoké částky tlumen podílovým vlastnictvím. Soukromá letadla se v tomto režimu nejčastěji prodávají po třetinách a například podíl na letounu VL3 Evolution v současnosti stojí 1,8 milionu korun.
Foto vl3.cz
VL3 Evolution
Ti, kteří si chtějí vyzkoušet zážitek bez koupě letadla, mohou využít nabídky pronájmu. Společnosti nabízející takovou službu obstarají vše kolem letadla a zájemce si může bez starostí vychutnat cestu. I tahle služba však něco stojí – v závislosti na destinaci a typu letadla vyjde let z Česka od sto tisíc po více než milion korun.
Specialitou jsou takzvané „empty legs“ lety, které jsou až o polovinu levnější než běžné soukromé lety. V takových případech musí letadlo do cílové destinace letět tak jako tak, takže pokud se cesta jeho směrem zájemci hodí, může výrazně ušetřit.
