Do sporu o Falklandské ostrovy vstupuje další právní krok. Argentinská vláda v pondělí oznámila, že hodlá trestně stíhat izraelskou energetickou společnost Navitas Petroleum, její dceřiné firmy, partnery i členy jejich vedení.
Buenos Aires tvrdí, že společnosti porušují argentinské zákony tím, že využívají britské licence k průzkumu a těžbě uhlovodíků v Severní falklandské pánvi. Trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Navitas se k případu bezprostředně nevyjádřila.
Terčem argentinských opatření je především projekt Sea Lion. Ten provozuje právě Navitas Petroleum, jejíž akcie se obchodují v Tel Avivu. Firma v projektu vlastní 65procentní podíl.
Argentinský prezident Javier Milei přitom už minulý týden avizoval, že firmy zapojené do těžby ropy a plynu na Falklandách čekají postihy. Ty se podle něj mohou dotknout nejen samotných společností, ale také jejich akcionářů, ředitelů a dodavatelů.
Milei zároveň tvrdí, že se mění mezinárodní pohled na spor o ostrovy. V televizním projevu prohlásil, že světem vanou „větry změny“ příznivé pro argentinský nárok. Reagoval tak na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že přehodnocuje dosavadní postoj Washingtonu k britské suverenitě nad Falklandami.
Britská vláda jeho postup odmítá. Její ministři Mileiho výroky odsoudili a uvedli, že Falklandy zůstanou britským územím tak dlouho, dokud si to budou přát jejich obyvatelé.
Washington přitom oficiálně zachovává neutrální stanovisko k otázce suverenity nad ostrovy. V praxi ale Spojené státy uznávají britskou správu.
Británie si na Falklandy činila nárok už od konce 17. století a kontroluje je téměř nepřetržitě od roku 1833. Argentina se je pokusila získat vojenskou cestou v roce 1982, což vedlo k válce s Británií.
Možný obrat Spojených států se spekuluje už několik měsíců. V dubnu například unikl e-mail z Pentagonu, který naznačoval možnost přehodnocení britského nároku v reakci na nedostatečnou podporu Londýna Trumpovu rozhodnutí zahájit válku s Íránem. Americký prezident zároveň dlouhodobě kritizuje nízké výdaje některých členských zemí NATO na obranu.
Případná změna amerického postoje by podle dostupného hodnocení znamenala pro Británii především významnou psychologickou ránu. Spojené státy přitom během války o Falklandy v roce 1982 podpořily Londýn.
