Argentinský prezident Javier Milei znovu rozvířil spor o Falklandské ostrovy, britské zámořské území v jižním Atlantiku, kterému Argentina říká Malvíny. V projevu k národu oznámil, že chce postihovat firmy, které začnou u ostrovů těžit ropu. Odvahu mu dodává i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že Spojené státy svůj dosud neutrální postoj k ostrovům přehodnocují. Londýn reaguje, že jeho závazek vůči Falklandám je absolutní a neotřesitelný.
Jádrem sporu je ropné pole Sea Lion, které leží zhruba 210 kilometrů od ostrovů a podle odhadů skrývá 1,7 miliardy barelů ropy. Britská společnost Rockhopper Exploration a izraelská Navitas Petroleum tam chtějí zahájit těžbu do dvou let.
Milei to označil za jasné a bezprostřední nebezpečí a řekl, že Argentina to nemůže dopustit. Kromě sankcí slíbil i urychlenou stavbu námořní základny v Ohňové zemi, argentinské provincii nejblíže ostrovům.
„Ve světě vane vítr změn, který přeje našemu nároku,“ prohlásil argentinský prezident a Británii popsal jako zemi na cestě k úpadku. Narážel tím na Trumpa, který v pondělí řekl, že americký postoj k Falklandám je jednou z mnoha přezkoumávaných pozic, a ve čtvrtek v rozhovoru pro GB News dodal, že Británie nestála po jeho boku ve válce s Íránem.
Londýn odvětil, že právo obyvatel ostrovů na sebeurčení zahrnuje i právo těžit vlastní nerostné bohatství. Britiský ministr obrany Wes Streeting na síti X napsal, že Mileiho projev vypovídá víc o argentinské domácí politice než o Falklandách. V referendu v roce 2013 hlasovalo pro setrvání pod britskou správou 99,8 procenta ostrovanů.
Mileiho popularita klesla pod čtyřicet procent, za rok jej čekají prezidenstké volby a vyzvat ho může jeho bývalá viceprezidentka Victoria Villarruel, pro kterou jsou Malvíny vlajkovým tématem. Zároveň v Argentině sílí nacionalistické nálady – po letním semifinále mistrovství světa proti Anglii zvedli argentinští fotbalisté vlajku s nápisem „Malvíny jsou argentinské“, za což je potrestala FIFA.
Argentina se ostrovy pokusila obsadit v roce 1982. Válka o Falklandy trvala 74 dní a stála život 649 argentinských a 255 britských vojáků.
