Ve čtvrtek bylo ve sněmovně opět živo. Poslanci se sešli k celodennímu jednání, aby probrali nové legislativní návrhy, a mezi nimi byla i novela energetického zákona. Ta má přinést změny, za kterými stojí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jenž chce mimo jiné omezit podpory solárníkům. A to vyvolalo kritické reakce z byznysu.
„Návrhy vlády jsou alarmujícím signálem pro investory do obnovitelných zdrojů, a především pro ty, kdo spoléhají na dlouhodobou stabilitu investičního prostředí,“ varuje například Michal Petřek, manažer inovací ve společnosti Raylyst dodávající solární panely.
Šéf resortu financí se pomocí zmíněných opatření snaží zalepit další díru v rozpočtu, jehož schodek je v příštím roce naplánovaný na 241 miliard korun.
Jednu z cest, jak schodek ještě více nenavyšovat, vidí právě v omezení podpor na obnovitelné zdroje a s rezervou pro ně v už tak našponovaném deficitním rozpočtu nepočítá.
Zejména si chce posvítit na pozemní fotovoltaické elektrárny vybudované v letech 2009 a 2010. Tedy v době, kdy vláda velkoryse podporovala výstavbu fotovoltaických zdrojů a mnozí majitelé solárních parků si tím vysloužili označení solární baroni.
Stanjura toho chce docílit například zpřísněním kontrol, kdy by majitelé měli nově vykazovat za jednotlivé elektrárny jakési daňové přiznání, dle kterého bude rozhodnuto o výši budoucích dotací. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren, tedy ukazatel, jehož výpočet se používá k odhadu výnosnosti investice, se má posuzovat i s ohledem na provoz po ukončení státní podpory.
V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.
Vláda bude navíc podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.
Podnikatelé sdružení pod českou Solární asociaci proti ministrovu záměru protestují a kvůli změně pravidel v průběhu hry a dalším právním aspektům hrozí vládě arbitrážemi. Stanjura však řekl, že z nich nemá obavy. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ uvedl ministr financí.
I když se novela dotýká zejména starších fotovoltaických elektráren, může mít podle podnikatelů velký dopad na trh a rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. A to v době, kdy se naše země zavázala plnit cíle, pokud jde o podíl výroby energie právě z obnovitelných zdrojů.
Česko má v obnovitelných zdrojích opravdu co dohánět. Podíl výroby elektřiny ze zelených zdrojů na celkové výrobě loni činil pouhých patnáct procent, konkrétně fotovoltaické elektrárny se na celkové výrobě podílely z necelých čtyř procent. Jejich souhrnný instalovaný výkon byl 3,5 gigawattu.
Cíle má přitom Česko ambiciózní, podle národního klimatického plánu chce do šesti let tento výkon ztrojnásobit, do konce roku 2050 pak zdesetinásobit.
„Fotovoltaiku jako cestu k udržitelné budoucnosti to sice neohrozí, ale znamená to další a další zdržení a komplikace, zejména pro ty, kdo chtějí státu na cestě k obnovitelné energii pomoci. Stát tak podráží nohy nejen ostatním, ale i sám sobě, přičemž není jasné, jaký pozitivní přínos má tento krok představovat,“ říká Michal Petřek z Raylystu. „Znamená to tedy ve zkratce, že vlak, který nám všem uniká, uniká nyní o něco rychleji, bohužel,“ dodává.
Z řad soukromých investorů oslovovaných Forbesem vyplývá, že výstavba nových fotovoltaických zdrojů pro ně není bez veřejných podpor a úlev rentabilní. Projednávaný návrh by podle nich situaci jen zhoršil, protože by byl pro investory signálem nestabilního podnikatelského prostředí a podryl by důvěru vlády.
„Ctíme zásady férovosti a také chápeme, že toto je speciální případ, vlády by ale k retroaktivním zásahům měly přistupovat velmi opatrně a držet korektní přístup k investorům,“ říká k tomu pro Forbes majitel solární skupiny Solek Zdeněk Sobotka.
Ten patří k průkopníkům solárního byznysu v Česku, po omezení podpor v minulé dekádě se ale z českého trhu stáhl a své aktivity přesunul do zahraničí, například do jihoamerického Chile. Legislativní změny v Česku tak na jeho byznys nemají vliv.
„Nový návrh ministra Stanjury na snížení plateb na obnovitelné zdroje z první vlny jejich rozvoje představuje pro investory v průmyslu varovný signál, který může vést k přesunu investic do jiných regionů a následnému úbytku pracovních míst,“ přidává se spolumajitel firmy Greenbuddies ze segmentu průmyslových fotovoltaik Aleš Spáčil.
„Úpravou podmínek v jednom odvětví by vláda vyslala investorům signál, že změny mohou přijít kdekoli a kdykoli, což podrývá důvěru v trh,“ dodává.
Pokud by návrh prošel, znamenalo by to podle oslovených podnikatelů další ohrožení naplnění klimatických cílů Česka. K rychlejšímu plnění totiž nepomůže ani už ve středu schválená podpora obnovitelných zdrojů ve výši 8,5 miliardy, která je stejná jako letošní rok. Zásadní vzpruhu pro rozvoj zelené energetiky tedy nepřinese.
