Do hlavního města Turecka se sjíždějí nejvýznamnější světoví politici a hodlají řešit, jak to s Evropou bude dále. Klíčovým tématem summitu NATO v Ankaře tak je evropská autonomie a hrozba úplného stažení amerických vojsk.
Zatímco v Česku start akce provází vyvrcholení sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a kabinetem Andreje Babiše, kontroverzím se nevyhnul ani hostitel. Ankara v rámci příprav vsadila na drakonická opatření a nařídila čistky v ulicích.
Co se bude řešit?
Hlavním tématem bude přechod na model „NATO 3.0“ se zaměřením na evropskou obrannou autonomii, navýšení zbrojní výroby, zajištění dlouhodobého financování Ukrajiny a řešení geopolitických dopadů konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.
Lídři představí konkrétní plány pro splnění závazku z předchozího summitu v Haagu, podle kterého mají do roku 2035 vynakládat pět procent hrubého domácího produktu na obranu. S tím souvisí i téma výraznějšího urychlení výroby munice, dronů a systémů protivzdušné obrany.
Probírat se budou také možnosti, jak začlenit poznatky z války na Ukrajině přímo do doktrín a výcviku NATO, a dojít by mělo i k potvrzení vojenské pomoci pro napadenou zemi ve výši sedmdesáti miliard eur na rok 2026 s příslibem udržení stejné úrovně i pro rok 2027.
Součástí summitu je rovněž rozsáhlé komerční fórum, kde se očekává podpis smluv o nadnárodní společné výrobě v hodnotě desítek miliard dolarů. Na něm se kromě zemí Západu objeví také zástupci Jižní Koreje, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu či Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů.
Kdo se účastní?
Kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa přivítá obří prezidentský komplex Beştepe také generálního tajemníka aliance Marka Rutteho a hostitele setkání, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Akce se zúčastní rovněž představitelé největších zemí Západu jako premiér Spojeného království Keir Starmer nebo prezident Francie Emmanuel Macron. Vedle toho na summit zavítají i jiní pozvaní hosté – prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, nejvyšší představitelé Evropské unie Ursula von der Leyen a António Costa nebo prezident Jižní Koreje I Če-mjong.
Jak bude akce probíhat?
V úterý promluví Mark Rutte, turecký viceprezident Cevdet Yılmaz, ministr obrany Yaşar Güler nebo Volodymyr Zelenskyj. Přiletí také Donald Trump, který odpoledne zasedne k bilaterálnímu jednání s tureckým prezidentem Erdoğanem. Večer pak proběhne oficiální uvítací recepce a galavečeře pro hlavy států, partnery a jejich drahé polovičky.
Ve středu se spolu lídři zemí a významných organizací vyfotí a následně proběhne hlavní zasedání Severoatlantické rady k těm nejdůležitějším tématům. Následovat bude závěrečná tisková konference Marka Rutteho, vydání oficiální deklarace summitu a tiskové konference jednotlivých státníků.
Proč je summit tak důležitý?
Jednání dost možná rozhodne o tom, zda na obranu Evropy zůstaneme sami. Donald Trump dlouhodobě zmiňuje, že hodlá přenechat odpovědnost za konvenční obranu kontinentu evropským spojencům.
Tento záměr potvrdil květnový krok, v rámci kterého Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa a zrušení rozmístění raket dlouhého doletu – trest za to, že si německý kancléř Friedrich Merz dovolil kritizovat porážky Spojených států v Íránu.
Trumpův krok vyděsil nejen Němce, ale i ostatní evropské lídry, a bolí to i podnikatele, kteří žijí v okolí leteckých základen. Ti se obávají, že bez kupní síly trvale zde umístěného amerického personálu dojde k úplnému kolapsu regionální ekonomiky.
V tom nejkrajnějším případě se pak na summitu hraje o to, zda se NATO nerozpadne. Ať už Trumpovy výhružky směrem ke Grónsku, nebo jeho letošní označení Aliance za „papírového tygra“ nepřidávají nadějím, že by se amerického prezidenta podařilo přimět k větší jednotě se spojenci.
„Nepotřebujeme jejich peníze – nepotřebujeme vůbec nic. Chci jen loajalitu,“ řekl podle CNN Trump o evropských spojencích a zmínil, že k odchodu z Aliance nepotřebuje souhlas Kongresu – až bude chtít, prostě Alianci opustí. Z legálního hlediska to sice pravda není, Trump však Kongres obešel i při vyhlášení války Íránu.
Jak se k tomu staví Trump?
Podle webu CNN vyráží americký prezident v „ponuré náladě“ a setkání se účastní neochotně – nejenže mu vadí neschopnost evropských zemí plnit své závazky, ale zároveň má být stále naštvaný, že mu členové obranné Aliance nepomohli v jeho agresi proti Íránu.
Jediný, kvůli komu se prý namáhal do země přiletět, je jeho kamarád, turecký prezident. Trump pak měl poznamenat, že chce do Ankary přivézt „dárek“, který Erdoğana „velmi potěší“, čímž narážel na možnost, jak Turecku znovu umožnit účast v programu vývoje moderních stíhacích letounů F-35.
Jak to dopadlo v Česku?
Prezident Petr Pavel chtěl původně letět na summit také, pak ho ale vláda premiéra Andreje Babiše nezařadila do oficiální české delegace s argumentací, že za zahraniční a obrannou politiku nese plnou odpovědnost kabinet.
Pavel na to reagoval podáním kompetenční žaloby. Ústavní soud následně vydal rychlé předběžné opatření, kterým nařídil vládě, aby účast prezidenta a jeho doprovodu na summitu zajistila.
Foto Livestream NATO
Andrej Babiš na summitu (vpravo dole)
Vláda proto musela prezidenta do delegace dodatečně dopsat, Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka však striktně odmítli, že by Pavel stál v jejím čele. Premiér navíc Pavlovi doporučil, aby byl „velkorysý“ a na summit raději vůbec nejezdil.
Prezident a vrchní velitel ozbrojených sil země však premiérovu prosbu nevyslyšel a prohlásil, že se zúčastní jak úterní večeře lídrů pořádané Erdoğanem, tak hlavního středečního jednání.
Jak se na summit připravila Ankara?
Sedmdesát tisíc policistů v ulicích, zákazy demonstrací či uzavírání silnic. Turecko bere příležitost pořádat setkání nejvlivnějších lídrů Západu vážně, zároveň je pro autoritativní režim také další příležitostí, jak omezit občany na svobodách.
Během posledního měsíce tak proběhly stovky zátahů, při kterých země zatkla například novinářky Buse Söğütlü a Ceren Erdoğdu. Vláda pak systematicky brání nezávislým a opozičním tureckým médiím v přístupu k summitu.
V rámci razií před summitem tak Turecko zadrželo více než dvě stovky právníků zabývajících se občanskými právy, akademických pracovníků, dobrovolníků v oblasti životního prostředí a členů socialistických skupin. Když se místní komunisté pokusili proti NATO protestovat, policie demonstraci násilně potlačila.
Proti státu mají být i sexuální menšiny, které si dovolily připlout na výletní lodi – té úřady nepovolily na pobřeží země zakotvit. Podobně nebezpeční pak mají být také toulaví psi, které policie nařídila rozprášit.
Oficiální směrnice výslovně nařizuje, aby byla zvířata odstraněna takovým způsobem, který zabrání jakémukoli vizuálnímu či fyzickému „narušení činností souvisejících se summitem“. Ministerstvo vnitra navíc hrozí starostům, kteří nedokážou psy odchytit nebo utratit dostatečně rychle, až dvěma roky vězení.
To však děsí organizace zabývající se ochranou zvířat, které poukazují na to, že každého psa, kterého úředníci označí za „agresivního“ nebo „nevyléčitelného“, mohou legálně zabít. Údaje ministerstva vnitra tak naznačují, že za poslední rok se podařilo z tureckých ulic odstranit již téměř 3,3 milionu toulavých psů.
Vzhledem k tomu, že oficiální kapacita útulků je nižší než devadesát tisíc míst, aktivisté obviňují vládu z provádění hromadného, nedokumentovaného utrácení zvířat, aby se rychle uvolnilo místo pro další psy zadržované v rámci zátahů před summitem.