Umělá inteligence už dnes dokáže napsat esej i pomoct s závěrečnou prací, řešit náročné úlohy či procházet standardizované testy. A umožňuje zároveň studentům podvádět snáz než kdy dřív. Jak ji tedy zapojit do vzdělávání?
Nové technologie, ke kterým patříme v tuzemsku k nejlepším na světě, přinášejí příležitost českému školství konkurovat Západu. I proto je umělá inteligence ve vzdělávání zásadním tématem říjnové konference Lepší Česko, při které bude Forbes debatovat s největšími kapacitami v oboru o stavu tuzemského školství i o tom, jak jej posunout vpřed.
Mezi nejprogresivnější vzdělávací instituce nejen u nás patří Masarykova univerzita v Brně. Zatímco řada tradičních univerzit začala s rozmachem umělé inteligence využívání jejích nástrojů zakazovat, na půdě Masarykovy univerzity vznikla skupina pro AI ve výuce vedená prorektorem Michalem Bulantem.
Mezifakultní poradní orgán protkaný celou univerzitou má pomoci se zapojením umělé inteligence do běžné výbavy vysokoškolských studentů.
„Součástí jsou představitelé jednotlivých fakult, od informatiky přes právo až po pedagogiku. Uvědomujeme si, že zapojení umělé inteligence do vzdělávání je komplexní záležitost, a takto k ní i jako univerzita přistupujeme,“ vysvětluje Jakub Havlíček, koordinátor skupiny pro AI a metodik výukových inovací na Masarykově univerzitě.
Druhá největší vysoká škola v Česku vydala oficiální stanovisko, v němž k využívání umělé inteligence sama nabádá.
„Záměrem Masarykovy univerzity je využívání nástrojů AI podporovat a zároveň formulovat podmínky a doporučení k jejich aktivnímu používání jak studujícími, tak vyučujícími.
Cílem je formulovat principy, které se mohou stát východisky pro etické, tvůrčí, přínosné a bezpečné využívání nástrojů AI v prostředí univerzity. Rozvoj a využívání nástrojů AI vnímáme v první řadě jako výzvu a příležitost, nikoli jen jako hrozbu či riziko,“ zní ve stanovisku univerzity.
Tamní pohled je realistický: „Věříme, že zakazovat studentům využívat umělou inteligenci by nemělo žádný smysl, protože realitou je, že mnoho z nich ji už využívá,“ přiznává Havlíček.
Dodává, že přestože si univerzita uvědomuje rizika i etické problémy s novou technologií spojené, ani do budoucna neplánuje její využívání omezovat.
„I u nás se najdou dva tábory – ti, kdo jsou vůči umělé inteligenci velmi obezřetní, a naopak nadšenci, kteří věří v její obrovský potenciál. Jsem ale rád, že se nám tyto dva postoje podařilo vybalancovat,“ říká.
Domnívá se zároveň, že díky snadnému přístupu k podobným nástrojům na chytrých telefonech nebo domácích počítačích by plošné zákazy využívání těchto nástrojů stejně nefungovaly.
Podobné technologie jsou tak při výuce na univerzitě běžné používané. „Zejména pro oblast výuky jazyků jsou už teď velkým pomocníkem. Umělá inteligence ale čím dál více proniká do studia všech programů, včetně právnické fakulty,“ přibližuje Havlíček.
Konference Lepší Česko
Tahle země nevzkvétá. Česko zažívá pesimistickou etapu. Důvěra ve vládu je nejníž za poslední dekády a spotřebitelské i podnikatelské indikátory jsou chmurnější než před čtyřmi, pěti lety.
Jak naši zemi rozhýbat, aby se v ní žilo lépe a obstála ve světové konkurenci? Jak vzdělávat děti, abychom je připravili na budoucnost? A kde se opřít o technologie, ve kterých jsme na špici, aby hrály v náš prospěch? Zkrátka a dobře – jak na lepší Česko?
Na tyto otázky budeme i letos hledat odpovědi na stejnojmenné konferenci. 19. října v prostorách Císařských lázní v Karlových Varech povedeme o budoucnosti Česka diskuzi spolu s mozky nejvýznamnějších osobností z byznysu, vědy, politiky i kultury.
Buďte u toho s námi. Registrujte se a přijeďte za námi do Karlových Varů.
Nebrání v tom ani skutečnost, že technologie ještě zdaleka není bezchybná. „Při výuce práva ji studenti využívají pro shrnutí složitých judikátů a tento rozbor následně kriticky rozebírají,“ líčí Havlíček.
Umělá inteligence v rámci studia přináší i odvrácenou stranu, které si je Masarykova univerzita vědoma.
Podle amerického experimentu by například jeden z nejrozšířenějších nástrojů umělé inteligence, ChatGPT, byl na základě svých znalostí schopen bez problému projít prvním ročníkem Harvardu, a to s mnohem lepším průměrem než řada opravdových studentů.
Stejně tak si dobře vede i při vypracovávání seminárních prací či úkolů. A přestože fakticky se technologie ChatGPT v řadě případů plete, odhalení textů napsaných touto či jinou umělou inteligencí je podle Havlíčka obtížné.
„Takové nástroje teprve vznikají a je otázkou, jestli budou někdy spolehlivé. V případě generativní umělé inteligence je totiž výstup, například seminární práce, v podstatě originál, podobně jako kdyby byl text napsaný na zakázku,“ vysvětluje zástupce Masarykovy univerzity.
Jedinou možností, jak odhalit podvádění, tak může být nakonec pokání samotného studenta. „Odhalit a především pak prokázat zneužití generativní AI je na rozdíl od běžných plagiátů v praxi velmi obtížné a nakonec může záviset na tom, zda se studující k takovému zneužití přizná, nebo ne,“ míní Havlíček.
Univerzita chce proto jít cestou osvěty a zároveň předpokládat, že studenti umělou inteligenci používají a používat budou. „Našim úkolem je navést je tak, aby ji mohli používat v souladu s principy akademické integrity a etiky,“ říká Havlíček.
Na druhou stranu přiznává, že se nejedná o většinu studentů, nástroje umělé inteligence totiž zatím nejsou tak rozšířené, aby dokázaly řešit komplikované konkrétní úkoly, nebo měli všichni studenti přístup k nejprogresivnějším verzím těchto nástrojů.
Podle Havlíčka se univerzita navíc pomalu připravuje na to, že umělá inteligence v určité míře změní způsob, jakým se tvoří závěrečné práce – tedy ty diplomové či klauzurní.
Foto Tomáš Škoda
„Dá se předpokládat, že u některých typů studijních programů nebude brzy předkládaná závěrečná práce jako text, jak je známe dnes, ale bude nutné odevzdávat projekt, při kterém bude možné poznat individuální zapojení studenta,“ říká.
„Samozřejmě to však závisí i na legislativních omezeních, kdy zákon v řadě případů tradiční diplomovou práci vyžaduje,“ dodává odborník na inovace ve výuce.
Zvláštní právní omezení, která by se týkala úzce oblasti AI, jsou teprve ve fázi návrhu nebo implementace. Podle Havlíčka tak tyto technologie budou pravděpodobně čelit dalším legislativním změnám a výzvám v budoucnosti.
„Jde však o to, že současná legislativa a další normy nejsou nastaveny tak, aby umožňovaly pružné zařazování inovací ve výuce vůbec, kupříkladu uplatňování distančních prvků, nových technologií spojených s komunikací a podobně. V tomto směru se patrně připravují úpravy současných norem,“ konstatuje Havlíček.
Patří umělá inteligence na půdu univerzit? A jak může pomoct se vzděláním v Česku? I o tom budeme již 19. října debatovat na konferenci Lepší Česko. Buďte s námi u toho.
