Švédsko si udrželo pozici nejvýkonnější země Evropské unie v oblasti inovací. Následují Dánsko, Nizozemsko a Finsko. Česku stejně jako loni připadá 19. příčka z celkem 27 členských států. Vyplývá to z letošního European Innovation Scoreboard, který zveřejnila Evropská komise.
Česko se navíc řadí mezi země, jejichž inovační výkonnost se v posledním roce zhoršila. V rámci Evropské unie patří do skupiny takzvaných mírných inovátorů, tedy druhé nejnižší ze čtyř kategorií.
„Patříme mezi několik převážně východoevropských zemí, jejichž inovační výkonnost je nižší než v roce 2019. Nejenže Evropskou unii v tomto směru nedoháníme, ale v posledních letech se naopak odstup dále prohlubuje. Kritická situace ale nechává stát klidným,“ komentoval letošní výsledky David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství.
Podle něj Česko brzdí především dlouhodobé strukturální problémy. Země se potýká s nízkou produktivitou práce, omezeným přístupem k rizikovému kapitálu a relativně malým podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tyto faktory se následně promítají i do objemu investic směřujících do inovací. Slabá je podle Kotrise také státní podpora.
Navzdory celkovému umístění má Česko v některých oblastech podle odborníků velmi dobré výsledky. Výhodou zůstává zejména průmyslové zaměření ekonomiky a její technologická úroveň.
„Nejsilnější konkurenční výhodou Česka zůstává výrobně orientovaná ekonomika s vysokou technologickou náročností. Silnou stránkou je rovněž spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky a zvyšující se podíl zahraničních doktorandů, což potvrzuje relativně kvalitní výzkumné zázemí,“ upozornil ředitel sekce regionálních zastoupení Svazu průmyslu a obchodu Petr Holica.
Právě digitalizace patří mezi oblasti, kde Česko v posledních letech výrazně pokročilo. Od roku 2019 se využívání cloudových technologií zvýšilo téměř o 120 procent. Zlepšila se také dostupnost vysokorychlostního internetu a digitální dovednosti obyvatel.
K posunu přispěly mimo jiné investice z Národního plánu obnovy, který na digitální transformaci vyčlenil 22 procent svých prostředků.
Celková inovační výkonnost Evropské unie se podle Evropské komise za posledních sedm let postupně zvyšuje. Zlepšení však není rovnoměrné a jednotlivé členské země se od sebe výrazně liší.
Za poslední rok se podle hodnocení posunulo výše patnáct evropských států. Největší meziroční zlepšení zaznamenaly Malta a Itálie. Naopak mezi dvanácti zeměmi, jejichž výsledek se zhoršil, jsou Finsko a Česko.
Finsko přitom podle hodnocení oslabilo z velmi vysoké úrovně. Česko naopak dlouhodobě zůstává ve skupině mírných inovátorů. Vedle něj do ní patří například Itálie, Portugalsko, Litva, Řecko či Maďarsko.
Na opačném konci žebříčku jsou Bulharsko a Rumunsko. Nejvyšší příčky naopak obsadily Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Finsko.
European Innovation Scoreboard je každoročně zveřejňovaná zpráva Evropské komise, jež porovnává výzkumnou a inovační výkonnost členských zemí Evropské unie.
Hodnotí více než třicet ukazatelů rozdělených do čtyř oblastí: rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a jejich dopady. Cílem je mimo jiné identifikovat silné a slabé stránky jednotlivých národních inovačních systémů a poskytnout podklady pro tvorbu hospodářských politik.
