K pražskému Výstavišti, kde se konal letošní ročník Forbes Woman’s Summitu, dorazilo více než tisíc žen a desítky inspirativních hostů z byznysu, investic i veřejného života. Jedním z témat, které na pódiu vzbudilo mimořádně silnou reakci publika, byly peníze, rozvody a ekonomická budoucnost žen po rozvodu. Podle Petra Žabži z Air Bank totiž ženy často přicházejí o statisíce až miliony korun dávno před tím, než vůbec dojde na dělení majetku.
„Majetek se možná rozdělí padesát na padesát. Ale roky, které žena stráví péčí o děti místo budování kariéry, jí už nikdo nikdy nevrátí,“ řekl šéf investičních produktů Air Bank Petr Žabža.
Na eventu tak otevřel téma, o němž se v Česku mluví překvapivě málo. Tedy že ekonomický dopad mateřství a rozvodů zdaleka nekončí u alimentů nebo vypořádání společného majetku. Skutečný problém podle něj přichází mnohem později – v okamžiku, kdy ženy začnou zjišťovat, že mají nižší příjmy, menší úspory i výrazně nižší penzi. „Svět peněz není fér. A vůči ženám už vůbec ne,“ popsal bez obalu.
Právě mateřství podle něj představuje jeden z největších ekonomických zásahů do života ženy. Pokud má dvě děti, může být mimo pracovní trh pět až šest let. To nejsou jen roky bez kariérního růstu, ale také roky s nižšími odvody a slabším základem pro budoucí důchod.
Rozdíl je vidět už dnes. Zatímco průměrný český muž pobírá penzi kolem 22 500 korun, průměrná žena zhruba dvacet tisíc. Česká republika na tom sice podle Žabži není v evropském srovnání nejhůř, protože v některých zemích dosahuje rozdíl mezi mužskými a ženskými důchody až třiceti procent, zároveň ale upozorňuje, že český systém stojí do velké míry na solidaritě státu. A ta nemusí fungovat věčně. „Já osobně bych na to vůbec nespoléhal,“ řekl.
Čas jako největší investiční zbraň
Největším spojencem investorů je podle něj čas. A právě ten ženy mnohdy ztrácejí. Na jednoduchém příkladu ukázal, jak dramatický rozdíl může znamenat pouhých deset let. Pokud člověk začne v pětadvaceti pravidelně investovat tisíc korun měsíčně s šestiprocentním výnosem, může si za čtyřicet let vytvořit majetek kolem čtyř milionů korun. Kdo začne až v pětatřiceti, končí přibližně na polovině.
„Efekt času je obrovský. Je potřeba začít co nejdřív,“ vysvětlil Žabža. Právě proto podle něj ženy obvykle podceňují období, kdy mají pocit, že investování ještě „není potřeba řešit“. Největší chybu pak vidí v pasivitě a odkládání rozhodnutí.
S nadsázkou proto během debaty utrousil i větu, která pobavila sál. „Když už se rozvést, tak co nejdřív,“ podotkl. A následně dodal: „Je lepší se rozvést ve třiceti dobře než v padesáti špatně.“
Pod humorem se ale skrývá poměrně tvrdá matematika. Čím později člověk začne po finanční stránce budovat vlastní nezávislost, tím hůř se pozdější ztráta času dohání.
Nejhorší možná věta každé domácnosti
Jedním z nejsilnějších momentů celé debaty se stala věta, kterou podle Žabži v českých domácnostech pořád slyší až příliš často: „Já peníze neřeším, o ty se stará manžel.“ Právě to označuje za jednu z nejnebezpečnějších finančních „strategií“ vůbec.
„Manžel může být dobrý, nebo špatný. A někdy nemusí být vůbec,“ poznamenal. Přístup nechat to na někom jiném je zásadně špatný. Ve vyšším věku to pak může skončit opravdu hodně nepříjemnými finančními starostmi.
Současně však dodává, že nikdy nebylo jednodušší začít se o vlastní finance starat samostatně. Technologie i investiční produkty jsou podle něj dnes výrazně dostupnější než dřív a člověk nemusí být profesionální investor, aby si dokázal vytvořit základní finanční rezervu.
Ženy jsou lepší investorky
Přestože ženy často bývají označovány za opatrnější investorky, podle Žabži je právě tohle jejich obrovská výhoda.
Muži podle něj častěji přistupují k investování jako ke hře. Vyhledávají trendy, volatilní témata a krátkodobé příležitosti. „Ženy jsou pragmatičtější a mají dlouhodobější horizont. Berou investování jako formu zajištění,“ vysvětlil.
Právě díky tomu podle Žabži v průměru dosahují lepších výsledků. Nehoní rychlé výnosy, méně panikaří a častěji vydrží u dlouhodobé strategie.
Investování podle něj přitom není otázkou vysokých příjmů. Základní pravidla jsou pro ženy i muže stejná: začít co nejdřív, investovat pravidelně a vydržet. „Složený úrok je stále osmým divem světa,“ říká Žabža.
Podle něj existují tři okamžiky, kdy by ženy měly začít svou finanční budoucnost řešit opravdu vážně. První přichází kolem pětadvaceti let při vstupu do pracovního života. Druhý kolem třicítky, kdy se často láme kariéra a mateřství. A třetí okolo čtyřicítky, kdy si většina lidí poprvé uvědomí, že důchod už není tak vzdálená budoucnost. Tehdy se podle něj ukazuje, kdo začal včas a kdo ne.
