Najít tento dům nedá příliš práce. Na rohu pražských ulic Lazarská a Spálená patří ke klenotům architektonického kubismu a ne nadarmo má název Diamant. Své útočiště v něm našla sklářská firma Bomma, a to přímo v bývalém bytě politika a představitele prvorepublikové avantgardy Adolfa Hoffmeistera, který nechal dům v roce 1912 postavit podle návrhu Emila Králíčka.
Když se bytem procházíte, zůstáváte stát v úžasu úplně nad vším. Původní na míru vyrobený funkcionalistický nábytek, dveře, vestavné skříně, toalety, bar, dámská část i pánský pokoj a pracovna. To vše vás ohromí. Potomci Adolfa Hoffmeistera s domem nakládají citlivě a opravy ctí původního ducha.
Dům Diamant | Foto VitVit / Wikimedia Commons
„Dřív jsme měli takový spíš technický showroom ve sklárně, ale hledali jsme netradiční místo, kam bychom si mohli zvát zákazníky, architekty, designéry. Nechtěli jsme klasický obchod, ale prostor, ve kterém naše světla vyniknou v kontextu interiéru a nábytku,“ říká kreativní ředitel Bommy Václav Mlynář.
Ateliér často využívají v rámci kolaborací s jinými značkami nebo umělci. Například nyní je v něm k vidění nábytek od De Castelli, koberce Ferreira de Sá Rugs nebo látky firmy Métaphores. A jak je vidět na příkladu šperkařky Janji Prokić, jejíž šperky jsou teď v kubistickém bytě vystaveny, ateliér slouží i k prezentaci výrobků.
O aktuální design interiéru se postarala Sophie Wannenes z Milána, příští rok by se měl ale zase trochu obměnit. Jde o živé místo, které má ukázat barevnost i více dekorace. „V dnešní době je trend mít vše hodně čisté, bílé, takové skandinávské. Mně se to taky líbí, ale někdy to může být už nuda. My chceme ukázat, že se to dá dělat i jinak,“ dodává Mlynář.
Ateliér není snadno přístupný každému z ulice, což je tak trochu záměr. Firma nechce, aby do něj proudily davy.
„Naše světla nejsou nejlevnější, jedná se o exkluzivní křišťálové kousky, které si většinou kupují lidé spolupracující s architekty nebo interiérovými designéry. S nimi se pak setkáváme osobně. Ale samozřejmě, kdokoli může zavolat, podívat se k nám a my ho rádi provedeme,“ upozorňuje Václav Mlynář. Byt je možné si i pronajmout přes Amazing Places.
Mezi světly, která v místnostech dominují, je lampa ve tvaru obří žárovky, která odstartovala éru křišťálových světel kolekce Bomma lighting. Zahrnuje závěsná svítidla a stojací lampu s názvem Tim navržené někdejším kreativním týmem – designéry ze studia Olgoj Chorchoj,
„Je pojmenovaná podle režiséra Tima Burtona, pro jehož pražskou výstavu kdysi navrhli Michal Froněk a Jan Němeček křišťálové báně, které uvnitř ukrývaly postavičky z jeho animovaných filmů. Dodnes patří Tim mezi nejprodávanější kolekce,“ zmiňuje kreativní ředitel.
Bomma podle něj nechce dělat jen světla, která krásně svítí. Měla by přinést do interiéru emoce a atmosféru. Interiéroví architekti je tak nejčastěji používají jak pro soukromé interiéry a velké haly rodinných domů, tak i pro lobby hotelů.
Obrat sklářské firmy je dnes kolem 200 milionů korun a má 200 zaměstnanců. Ne všichni ale neustále pracují pouze pro Bommu. Sklárna vyrábí i pro ostatní firmy a partnery. Denně utaví šest tun skla. Její mateřskou společností je Bohemia Machine vyrábějící automatizované linky a stroje na CNC obrábění. Sesterskou firmou je sklárna Rückl.
Sklárna Bomma je kromě broušení známá tím, že v ní mistři skláři dokážou vyfouknout obrovské kusy skla. „Naše nejtěžší svítidlo váží asi pětadvacet kilogramů a vyfouknout ho musejí tři chlapi. Je to vážně náročné, ale my to umíme. Sehnat ale skláře, které bychom mohli zaškolit, není úplně jednoduché,“ podotýká Václav Mlynář.
Současný kreativní ředitel přišel do Bommy před pěti lety, kdy ji opouštěla původní dvojice designérů, Michal Froněk s Janem Němečkem. Ti byli i Mlynářovými učiteli na škole. „Už nejsme takový startup jako na začátku,“ směje se.
Tým, který dal dohromady majitel Bommy Martin Wichterle, při návrzích nových kolekcí spolupracuje se zajímavými designéry z České republiky i ze světa. A nebojí se dávat příležitost mladým talentům.
Novinek Bomma chystá hned několik. Jednou z nich je dynamické osvětlení jejich světelných instalací. Na rozdíl od ostatních sklářských firem, jako je například Lasvit nebo Preciosa, v tom ale zatím nemá žádnou historii, takže si hledá vlastní cestu.
„Spolupracujeme proto se světelnými umělci. Nechceme vyrobit blikající show, musí jít o jemné přechody světla, které budou v naprosté harmonii s našimi světly,“ vysvětluje Václav Mlynář. Daleko více se proto teď věnují i vývoji světelných zdrojů.
Zákazník by měl mít možnost měnit jeho teplotu a intenzitu, aby korespondovala s činností, kterou zrovna vykonává. Když pracuje, potřebuje více studené světlo, když jde spát, musí být světlo teplé a tlumené.
„Více pracujeme s ledkovými čipy a odvracíme se od klasických žárovek. Vydrží spoustu let a jsou pro nás více variabilní. U žárovky jste limitován velkou objímkou, která vám toho moc nedovolí. My vidíme budoucnost v ledkových čipech, které nám umožňují vytvářet komplexnější řešení a také si pohlídat, že tam zákazník nedá žárovku, která tam nepatří,“ odkazuje na pár takových případů z minulosti Václav Mlynář.
Sklárna nedávno představila koncept Bomma constellation, což je interně vyvinutý systém menších světel multiplikovaných do různých lustrů. Architekti je pak mohou expandovat do prostoru, tvořit rozličné konstelace a objekty, ať už je to vlna, nebo třeba nahodilý mrak.
Úkolem Václava Mlynáře coby kreativního ředitele je udržet jemnou linii mezi unikátností, uměleckou hodnotou a malosériovostí. A také fungovat jako kurátor designérů, se kterými Bomma spolupracuje. Sice je v jejich tvorbě neomezuje, musejí ale ctít jasnou vizi.
„Naše sklárna je poměrně mladá, desetiletá, plná moderních technologií, které nám pomáhají posouvat tradici českého skla vždy o krok dále a vytvářet tak unikátní produkty. Každé světlo musí být nejen skvěle vyrobené, ale také v sobě ukrývat něco navíc. Něco, co ze světla dělá šperk či sochu v interiéru, kde zrovna visí,“ vysvětluje.
Udržitelnost a dlouhodobost Bommě také není cizí. „Již nějakou dobu tavíme vlastní bezolovnatý křišťál, který je vhodnější pro naše světla a také je šetrnější k přírodě. Zbytkovým teplem z pece zas vytápíme celou továrnu a kanceláře. Za mě je však nejvíce udržitelné dělat produkty, které jsou kvalitní a vydrží mnoho generací. Mým cílem je, aby si lidé k našim produktům vytvořili vztah a dělaly jim radost,“ přibližuje Mlynář.
Nové kolekce se chystá Bomma představit příští rok na festivalu designu v Milaně. Mlynář nechce prozrazovat detaily, často se totiž stává, že ne všechny nápady dojdou k realizaci.
„Vývoj trvá dlouho, většinou dva roky. A občas to nedopadne. Mnohdy světlo utneme z více důvodů. Buď se nedá vyrábět, nebo je to drahé, nebo to není tak, jak jsme si na začátku představovali,“ uzavírá Václav Mlynář s tím, že firma ještě uvidí, který z nápadů doběhne až do cíle.
