Téměř tři čtvrtiny svého huňatého e-shopu loni prodal, přesto si Martin Bernátek v Ovečkárně nadále drží klíčové postavení a spřádá s ní velké plány. V Německu, kam společnost prodávající především vlněné produkty nově vstoupila, chce dosáhnout minimálně stejného úspěchu jako v Česku. A pomoct mu v tom může i energetická krize, domnívá se.
„Spočítali jsme si, že pokud nebudeme donekonečna rozšiřovat sortiment, potenciál Ovečkárny na českém trhu má hranici kolem tří set milionů korun. Rozšiřovat se v zahraničí je tak přirozenou volbou, jak dále růst,“ říká podnikatel, jehož online obchod, který loni utržil 187 milionů korun (z toho 60 procent představuje výrobky prodané v Česku), tak nyní působí už na celkově pěti trzích. Kromě toho domácího a německého také na slovenském, maďarském a rumunském.
„Německo by mělo být vstupní branou na Západ. Jeden z kolegů mi jednou řekl, že pokud se nám podaří expandovat do Německa, je velká pravděpodobnost, že se nám podaří rozšířit se i na další západní trhy,“ dodává jednatřicetiletý Bernátek, který základy firmy, v níž působí několik jeho rodinných příslušníků, položil se svou ženou Lucií roku 2011.
První bezmála tři měsíce, co Ovečkárna na území našeho největšího souseda funguje, prozatím dávají signály, že by se expanze do Německa mohla skutečně vydařit. U zákazníků si totiž zlínský e-shop vybudoval pozici, kterou například v Rumunsku získával roky.
Podle Bernátka je to dáno starší populací, která v nejlidnatější zemi Evropské unie žije a která je více zvyklá investovat do sebe. „Rádi bychom tak, aby německý trh tvořil do konce roku desetinu všech našich prodejů a v budoucnu byl naším vůbec nejsilnějším trhem,“ hlásí odhodlaně.
I díky slibně rozjetému novému trhu, chystané televizní reklamě a také plánovanému otevření další, v pořadí již druhé kamenné pobočky v Praze, která doplní prodejnu v mateřském Zlíně, větří v Ovečkárně rekordní rok.
Vyjádřeno čísly: obrat blížící se čtvrt miliardě korun, tedy meziroční nárůst o třetinu. A to navzdory klesající poptávce, které firmy v oblasti e-commerce poslední měsíce čelí, i zdražování nejen energií, které nemalé množství lidí vede k šetření a omezení zbytných výdajů.
Martin Bernátek naopak věří, že zájem o jejich produkty by mohl být dokonce ještě větší než dosud. „Tím, jak se vše zdražuje a lidé se snaží šetřit, a to ve velkém i na teplu, myslím, že se budou čím dál více vracet k přírodním produktům a materiálům, které budou schopny je v zimě dostatečně zahřát. To jsou i naše vlněné bačkory, ponožky, vesty nebo deky,“ předestírá s tím, že dokud bude situace ekonomicky udržitelná, nebude Ovečkárna ani zdražovat.
K netradičnímu odvětví se Martin Bernátek dostal před přibližně patnácti lety prostřednictvím svého otce, který po revoluci začal podnikat s vlněnými produkty. Zatímco otec však zboží prodával na ulici ve stáncích, jeho syn, vyrůstající v stále rozvíjející se době internetové, cítil větší potenciál v e-commerce.
Na ní tak společně se svou manželkou postupně vybudovali vlastní byznys, až se zcela osamostatnili. „Tvrdé jádro našeho byznysu vymyslel táta. Ovečkárna ho však zmodernizovala,“ říká.
Kamenná prodejna Ovečkárny ve Zlíně
Postupem času se částečně proměnil i sortiment. Ovčí vlna, na niž Bernátkovi nedají dopustit, sice nadále hraje v jejich byznysu prim, dávno už to ale není pouze o ní či o produktech, které z ní firma dodává pod vlastní značkou Vlnka. V jejich nabídce se dneska objevují rovněž výrobky z bavlny nebo dřeva. Dlouhodobým cílem rodiny je totiž vytvořit místo, kde bude k dostání zboží ideálně všech materiálů z přírody, k níž tolik tíhnou.
Aby tuto myšlenku Ovečkárny mohli naplňovat maximálně, rozhodl se Martin Bernátek loni v létě vzdát se většiny ve společnosti. Šedesátiprocentní podíl od něj prostřednictvím firmy Enterstore odkoupil holding Hartenberg, investiční větev byznysu expremiéra Andreje Babiše, a deset procent získala skupina eRockets reprezentovaná investory Jiřím Hlavenkou, Janem Svobodou a Tomášem Fikarem.
„Byl jsem poměrně nešťastný,“ ohlíží se Bernátek za obdobím před více než rokem. „Neustále jsem řešil provozní záležitosti, jako třeba kdo a proč nemůže do práce, a neměl jsem tolik času na samotný produkt a s ním spojený marketing, což mě naplňuje nejvíce.“
S odstupem času tak svého rozhodnutí, kvůli němuž ztratil úplnou kontrolu nad firmou, kterou vypiplal z ničeho, nelituje. Dost možná i díky léčivé finanční náplasti. Žádná ze zainteresovaných stran sice hodnotu transakce nechtěla komentovat, podle informací Forbesu si ale Bernátek prodejem sedmdesátiprocentního podílu měl přijít na stovky milionů korun.
Zbývající bezmála třetinu, která mu zůstala a která mu umožňuje nadále vykonávat roli „aktivního foundera“, už si plánuje ponechat. „Pokud to nebude nutné, celou Ovečkárnu neprodám,“ podotýká. „Počítám s tím, že v ní v budoucnu budou pracovat i mé děti, a společně dosáhneme našeho cíle: zabalit Evropu do ovčí vlny, aby si každý mohl užívat její blahodárné vlastnosti.“
