Co se stane, když se spojí dvě vietnamské rodiny, nadšení pro vlastní projekt, cit pro detail a kvalita surovin bez kompromisů? Zajděte do Shrimii Kitchen na Arbesově náměstí a přesvědčte se sami. Mainstreamová vietnamská restaurace to ale nebude.

Dva manželské páry Nguyen Quynh Mai a Le Tung Anh, alias Majku a Martina, a Tran Huy Thai a Nguyen Thuy Duong, alias Tomáše a Alenku, svedla dohromady tak trochu náhoda. Všichni se kolem gastra tak nějak pohybovali pořád. Martin s Majkou si otevřeli krámek s prémiovými potravinami, který je ale časem přestal zcela naplňovat. Martin snil o něčem dalším, ne úplně o restauraci, ale spíš o street foodu, který by zvládl sám.

„S touhle myšlenkou jsem si pohrával asi dva roky a hledal jsem někoho, kdo by do toho šel se mnou. Majka byla ale proti, a tak jsem to dal k ledu. Po letech jsme se náhodou potkali s Tomášem, začali jsme spolu trávit víc času, a jakmile přišla řeč na vlastní projekt, okamžitě jsme brainstormovali a vymýšleli,“ popisuje Martin a dodává, že „tohle zažijete asi jenom párkrát v životě, kdy si to skvěle sedne a sdílíte s někým stejný zápal a nadšení pro věc“.

Tomáš už měl za sebou práci v Sasazu i v Sia a uvažoval o něčem vlastním. „Pocházím z rodiny, kde se skoro všichni v centru Hanoje věnují street foodu, a díky nim jsem sbíral zkušenosti a recepty. Moje babička má stánek přímo před domem a strýc na jednom místě už dvacet let připravuje grilované špízy,“ popisuje Tomáš prostředí, které je pro něj naprosto přirozené. Jeho žena ještě s nadsázkou dodává, že „je synonymem ingrediencí, jako je citronová tráva, galangal, zázvor, česnek a med, v jeho jídlech aspoň jedna z nich nikdy nechybí“.

Restaurace měla být původně jinde, ale neustálé komplikace vedly k tomu, že projekt málem vybouchl. „Když se objevil tento prostor, byl to pro mě poslední pokus, jinak bych to vzdal,“ říká Tomáš. Majka zase doplňuje, že když se pro něco rozhodne, dotáhne to do konce. A tak se rozjela rychlá akce, kdy se do půl roku celý prostor zrekonstruoval pod taktovkou Majky, částečně svépomocí, a ke konci července tohoto roku otevřeli.

Do rozjezdu vložili zhruba tři a půl milionu, což je podle Majky nic oproti tomu, co do projektu dali ze sebe, kolik energie a času. „Rozjezd nás nadmíru překvapil, už po dvou měsících jsme nemuseli podnik dotovat ze svých peněz, i když jsme předpokládali, že to může trvat klidně dva roky. Praha je ale velká a podobných podniků je málo, a tak jsme přesvědčení, že pokud něco děláte v super kvalitě a se zájmem, musí to vyjít,“ shrnují začátky.

Menu této asijské restaurace nemá mraky položek, přesto budete mít možná dilema, co si vybrat. Názvy jídel tu volí vždycky podle měst asijských zemí, z nichž dané jídlo pochází. A jak sami říkají, drží se jakési evropské směrnice pálivosti, aby si jejich jídlo mohli dát všichni.

„Kdybychom měli dodržovat receptury stoprocentně, tak by to asi úplně nešlo, to ani já ve Vietnamu některá jídla nezvládnu,“ vysvětluje šéfkuchař Tomáš a Martin dodává, že „všechna jídla jsou postavená na stejných komponentech tradičních receptů, ale chtěli jsme si s nimi více vyhrát, dát jim asijsko-evropský nádech a větší péči“.

Můžete se tak pomyslně projít po celé Asii a na začátek si dát jarní závitky s krevetou, které jsou vlastně jedním z mála vietnamských jídel na menu. Pokračovat můžete třeba svěžími Aomori závitky ze salátových listů s lososem nebo tofu v panko strouhance, spoustou bylinek a japonským dresinkem a wasabi majonézou.

Rozhodně byste neměli vynechat salát s názvem Sweet & Spicy Saigon, dokonalé spojení manga, kešu a arašídové omáčky původně využívané na indonéské tradiční jídlo gado gado, v téhle kombinaci ale funguje snad ještě líp.

Zamířit můžete do Sečuanu a ochutnat mořského vlka, šťavnatou rybu se zeleninou a lehce pikantní a velmi zajímavou omáčkou z černých fazolí, které byste si ve složení rozhodně netipovali.

V Bangkoku vás čeká červené kari, které si od základu připravují sami a je to znát. Krémová omáčka je doplněná skvěle připraveným steakem z hovězí svíčkové a jídlo dohromady velmi dobře funguje. Tohle je jen zlomek toho, co ve Shrimii Kitchen hostům nabízejí.

Každý týden uvádí navíc speciály, aby menu ještě oživili a po otestování zákazníky zařadili třeba i nastálo. Takto si své místo vydobyl populární thajský dezert mango sticky rice v Tomášově podání, s nímž si hrál dva dny. 

„Jsme mladý tým, máme šťávu, energii a chuť vymýšlet. Nechceme se odlišovat jen jídlem, ale každou maličkostí, servisem a takovým přístupem, abyste si odnesli zážitek a o jídle se i něco dozvěděli. To v segmentu asijských restaurací našeho typu úplně chybí,“ všichni shodně uzavírají.