Hladké ekonomické přistání? I když si americká centrální banka může říkat, co chce, lídři technologického sektoru mají svůj názor. Poslední dva roky se v něm ve velkém propouštělo a výjimkou nemá být ani letošek.
Zvrátil se tak mnohaletý trend, kdy technologické firmy doslova luxovaly pracovní trh a neustále se nabídkou pohádkových platů a ještě pohádkovějších benefitů navzájem přetahovaly o kvalifikované zaměstnance. Trend vyvrcholil v roce 2021 náborovou horečkou, která si moc nezadala s tou zlatou na Divokém západě.
Dříve bobtnající pracovní trh ale od roku 2022 prochází odtučňovací kúrou – a ta pokračuje i v prvních týdnech letošního roku. Bude stejně nemilosrdný jako ten loňský?
Technologické firmy podle trackeru výpovědí Layoffs propustily do začátku čtvrtého lednového týdne 9500 zaměstnanců. Ve srovnání s lednem loňského roku, kdy došlo k zatím největšímu masakru zaměstnaneckých poměrů v sektoru, vypadá letošní leden ještě docela optimisticky: tehdy muselo v technologickém sektoru nedobrovolně opustit své pozice devadesát tisíc lidí.
Dva roky propouštění v dříve nedotknutelné oblasti nicméně změnily vnímání toho, kdo ze zaměstnavatelů představuje pro uchazeče skutečný jackpot. Zatímco dlouhá léta byla opravdovou výhrou například technická pozice u gigantů jako Google, Meta či Microsoft, obří vlny propouštění v těchto společnostech vedly u řady uchazečů k přehodnocení priorit.
Jen předminulý týden Google oznámil, že propustí několik set lidí ze svého oddělení prodeje reklamy a sto pozic v YouTube. V interním dopise zaměstnancům pak CEO Sundar Pichai zaměstnancům oznámil, že další propouštění je v pořadníku.
Google není zdaleka jediný. Amazon oznámil plán na částečnou redukci zaměstnanců týmu Buy with Prime, softwarová společnost Veeam, jeden z globálních hráčů v zálohování a obnově dat, ruší zatím tři sta pracovních míst, a svého času nadějný startup Frontdesk propouští svůj kompletní tým o zhruba dvou stech zaměstnancích.
Asijská Lazada Group, součást čínského e-commerce hegemona Alibaba Group, propustila sto lidí, burzovně obchodovaná biotech společnost NanoString se zbavuje deseti procent zaměstnanců, a společnosti také hrozí delistování z burzy Nasdaq. Spolupráce rozvazovala i populární jazyková aplikace Duolingo, která odstřihla deset procent dodavatelů obsahu.
Jednorožec InVision, kolaborativní startup, jako konkurence Adobe svého času trhem oceněný na dvě miliardy dolarů, to pro jistotou rovnou balí úplně. E-commerce je tvrdý byznys, o čemž se přesvědčil také indický Flipkart, který byl letos donucen zbavit se rovnou 1100 zaměstnanců.
Loni vlna propouštění dorazila i do herního byznysu. Sanfranciská Unity, stojící za populárním softwarem pro tvorbu her, se letos musela zbavit pětadvaceti procent zaměstnanců, tedy 1800 lidí. Amazonem vlastněná streamovací platforma Twitch se v lednu rozloučila s pěti stovkami zaměstnanců a konkurenční Discord pro změnu propustí sedmnáct procent zaměstnanců.
Ani společnosti, které ve velkém nepropouští, se již ale se zaměstnanci tolik nemazlí. Apple například zavírá více než stočlennou kancelář v San Diegu, kde mají zaměstnanci na výběr ze dvou možností: přesunout se z Kalifornie do Texasu, nebo si dojít pro výpověď.
Vypadá situace v Česku podobně, nebo se našemu středoevropskému ostrůvku, orámovanému téměř ze všech stran pohraničním pohořím, propouštění vyhnulo jako v létě srážky?
Martin Malo, ředitel nadnárodní personální konzultační agentury Grafton Recruitment, připouští mírný úbytek pozic. „Zejména kvůli přehodnocování náplně jednotlivých rolí, centralizaci kompetencí a slučování pracovních pozic,“ vysvětluje.
„Firmy začaly vyžadovat častější docházku na pracoviště a zvýšily i preferenci náboru do stavu oproti smlouvám s OSVČ. Hlad po lidech nicméně trvá. Mzdy v Praze dosahují na šedesáti sedmi procentech IT pozic v horním rozpětí šesticiferných hodnot, v Brně na sto tisíc a více dosáhne padesát sedm procent pozic. Meziročně rostly mzdy o osm až deset procent,“ vypočítává Malo.
Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která u nás sdružuje centra IT a podnikových služeb, pokles zájmu o IT pozice nevnímá. „IT služby jsou nejrychleji rostoucí oblastí našeho oboru – meziročně vyrostou zhruba o dvacet procent – a firmy tedy intenzivně poptávají širokou škálu pozic, od vývojářů přes experty na automatizaci a robotizaci až po specialisty na IT bezpečnost, umělou inteligenci a datovou analytiku,“ konstatuje Appleton.
Systémový integrátor Ness Czech, součást mezinárodní skupiny Ness Digital Engineering, má zatím spíše opačný problém, než že by potřebovala propouštět. „Propouštění v plánu nemáme, daří se nám stále růst. Poptávek je dostatek, a proto kontinuálně pokračujeme s náborem nových zaměstnanců. Nejvýznamnější rozšiřování řad našich kolegů plánujeme v oblasti SAP,“ přibližuje šéfka náborů Petra Andrlová.
Firma nicméně pro vykonávané profese potřebuje převážně místní specialisty, a není zde tudíž taková konkurence zahraničních pracovníků. „Většina našich projektů je lokálních, a tudíž je klientem vyžadován i lokální jazyk, tedy čeština. V poslední době se nám ale podařilo vícekrát sáhnout po kandidátech ze Slovenska, kde má Ness své pobočky,“ dodává Andrlová.
Ani Paul Melmon, ředitel českého výzkumného a vývojového centra firmy Pure Storage, tlak z trhu příliš nevnímá – opět je to ale dáno spíše etablovanou pozicí společnosti.
„Od založení výzkumného a vývojového centra v Praze v roce 2020 se dlouhodobě držíme strategie najímání nejlepších talentů v České republice. V některých případech se zaměřujeme i na přesun talentů ze zámoří, ale obecně jsme se zdejší dostupností spokojeni,“ pochvaluje si.
Jinak se ale může situace jevit, pokud zaostříme na menší společnosti a startupy. „Mnoho technologických startupů u nás stále propouští a my to vnímáme zejména podle vln zájemců o práci na trhu,“ konstatuje Jan Čurn, generální ředitel a spoluzakladatel platformy Apify.
„Často se jedná o velké startupy, které v období přemrštěných valuací v letech 2020–2022 získaly hodně peněz nebo nabíraly mnoho lidí za vysoké odměny. Ty se nyní musí stát profitabilními, a tedy i dále tvrdě snižovat náklady,“ vysvětluje.
Firma samotná nicméně pokračuje v náborech a uvolnění nových lidí na trh jí v tom značně pomáhá. „Mnoho zahraničních firem se vrací z home officu zpět do kanceláří. Snižuje se počet remote rolí a zvyšuje konkurence mezi kandidáty. Celkově tak na našem pracovním trhu vnímáme větší počet kvalitních kandidátů, kteří navíc mají realističtější představy o odměně, než tomu bylo zhruba před dvěma lety,“ dodává.
Podobně bere situaci i Pavel Bulowski, spoluzakladatel a produktový ředitel mezinárodního datového startupu Meiro. „Náladu na trhu z pohledu zaměstnavatele vnímám pozitivně. V oblasti IT se normalizuje již od začátku roku 2023 a je znát zásadní obrat a větší dostupnost kvalitních kandidátů. Na druhou stranu je u nich znát větší míra averze k riziku, spojenému se změnou práce,“ popisuje.
I v Meiru se ale zaměřují hlavně na růst a další expanzi. Společnost navíc těží z rozkročení mezi středem Evropy a Singapurem. „Na domácí trh spoléháme v menší míře, tohle nastavení nám dobře pomáhá vykrývat lokální turbulence – například vysokou inflaci, která se projevila v Evropě v mnohem větší míře než v jihovýchodní Asii,“ upřesňuje Bulowski.
S větším narovnáním vztahu mezi IT uchazeči a firmami souhlasí i Markéta Tindel, HR manažerka společnosti Onlio. „Aktuálně registrujeme lepší situaci než v předchozích letech. Na trhu je větší počet dostupných IT specialistů,“ potvrzuje.
„Nabíráme nové zaměstnance na vybrané pozice a u stávajících na dobu určitou pečlivě zvažujeme, zda smlouvy prodloužíme. V rámci naší strategie lidských zdrojů bereme v úvahu využití aktuální situace na trhu k akvizici talentů, kteří dříve nemuseli být dostupní.“
Zvýšený počet donedávna nedostupných úzkoprofilových expertů na trhu registruje i Dita Horáková, HR manažerka česko-slovenské společnosti Citadelo, zaměřující se na etický hacking, red teaming a penetrační testování.
„Od loňského velkého boomu AI, kdy na jedné straně začaly klást společnosti na informační bezpečnost vyšší důraz, zároveň registrujeme i zvýšený počet dostupných kandidátů ze segmentu IT se zájmem o kariérní rozvoj v této oblasti. Primární cíl naší náborové strategie pro rok 2024 je růst týmů etických hackerů,“ uvádí Horáková.
„Cítíme, že se na personálním IT trhu situace pozvolna mění. Společnosti zefektivňují práci, restrukturalizují a mnohdy propouštějí celé týmy odborníků. I s těmito uchazeči v rámci naší personální strategie počítáme,“ říká manažerka, podle níž Česko i Slovensko patří mezi regiony se špičkovým zastoupením odborníků v oblasti etického hackingu.
„Bohužel vzhledem k jejich omezené kapacitě se musíme postupně rozvíjet i mimo naše hranice,“ dodává. Zvýšenou nejistotu na trhu pak registruje Zuzana Brožová, manažerka technologických náborů ze společnosti Omio.
„Trh je napjatější a nejistější. Kvůli vlnám propouštění se zvyšuje počet kandidátů, kteří sami aktivně hledají zaměstnání. K tomu se na pohovorech čím dál více opakují otázky směřující na stabilitu byznysu, kandidáti více kladou důraz na jistotu. To dříve nebylo zvykem,“ uzavírá.
