V Česku neexistuje jiné město, jehož název by s takovou razancí rezonoval ze všech koutů republiky. Plzeň je zkrátka všude. Při vší úctě k ostatním značkám piva – tedy nápoje, který do značné míry definuje národní identitu a protéká českými dějinami větším proudem než Vltava – je právě ležák z plzeňských sklepů největší ikonou tuzemské pivní kultury.

O výsadní pozici plzně můžeme diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím dokonce nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Mnohem diskutabilnější, protože ryze subjektivní, může být názor, kde mají tu nejlepší plzeň.

Pravdou samozřejmě je, že takových hospod je spousta. Zde je redakční a v žádném případě ne vyčerpávající výběr podniků, v nichž vás plzeň oslní. Takové oslnění se hodí vždy, ale dnes speciálně, poněvadž je Mezinárodní den piva.

U Jelínků, Charvátova 1, Praha

Jako psát o teorii relativity a slovem nezmínit Einsteina. Naprosto stejné by bylo psát o plzeňském pivu a vynechat pivnici U Jelínků. Naprostá klasika, kde je problém si sednout, a když si chcete rezervovat stůl, pak to jde většinou jen přímo na místě a zapíšou si vás pěkně postaru do rezervační knihy. Plzeň tam čepují od roku 1926 a taliána s chlebem by si k ní měl dát snad i vegetarián.

Lékárna, nám. Republiky 9, Plzeň

Plzeň v Plzni, lék v Lékárně. Pivo je přece lék, to dá rozum, názory se mohou různit leda v tom, po jakých dávkách ho užívat. Každopádně lék lze v tomto případě brát a být přitom obklopen historií – šenk sídlí v domě patřícím do první plzeňské zástavby na městském rynku a dřív tam byla skutečná lékárna. Kde jinde tedy říct: Na zdraví!

U Zlatého tygra, Husova 17, Praha

„Andělíček a každý výčepák je archanděl Gabriel a andělíčci roznášejí krásná piva, ale to nejsou piva, to je svatá Eucharistie. Všichni tady jsou vyvolení a všichni jsou Beránci Boží a všichni přijímají tělo i krev Páně v podobě řízného piva a něžné smetanové pěny.“ Dodávat cokoli dalšího k vyznání Bohumila Hrabala, největšího českého spisovatele 20. století, by bylo nepatřičné. Zbývá dát si plzeň v jeho domovské hospodě.

U Bláhovky, Gorkého 96, Brno

Knajpa, co má hercnu, kde vám načepují betelné škopek. Tak popisuje „Blaženu“, jak se hospodě říká, kolegyně Michaela Židlický, a protože v moravské metropoli žije, přísahá na to, že právě tady je nejlepší plzeň ve městě. Přísaze lze jistě věřit – návštěvy „Blaženy“ rozhodně neskončí průšvihem jako Brno.

Slezska P.U.O.R., Kolejní 2, Ostrava

Stodolní? Raději Kolejní! Na téhle adrese najdete nejlepší Pilsner Urquell v Ostravě. Stvrzuje to ocenění Hvězda sládků za skvělou péči o čepované pivo. S Ostravou toho Hrabal příliš společného nemá, ale když před vás v téhle restauraci půllitr postaví, vytanou vám automaticky jeho věty: „To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý puding, to není puding, to je sám parádní gól. Pane vrchní, panenkomarjá, co jste mi to přinesl v tom půllitru za krásu!“

U Kocoura, Nerudova 205, Praha

Jeden nejmenovaný novinář (můj šéfredaktor) mi jednou povídal: „Chtěl bych celé dny prosedět U Kocoura! Pít pivo a už se odtud nikdy nezvednout!“ Ne že by se nadřízeným nemohlo odporovat, ale stačí si dát U Kocoura jedno a pochopíte, že v tomto případě nenajdete žádný protiargument. A dáte si okamžitě druhé.

Yesenka Style Bar, Zámecké náměstí 5, Jeseník

Zní to trochu zvláštně, možná byste nic takového na tomhle místě nečekali. V Jeseníku byste spíš hledali blahodárnou pramenitou vodu, ale v podniku na Zámeckém náměstí tryská další vzácný pramen. Priessnitz Urq…, pardon Pilsner Urquell. Takže – ano, ano, ano! Nebo lépe – yes, yes, Yesenka!

Puor Plaudit Restaurant, Hrazená 900, Liberec

Lidé provozující moderní gastro podnik vybudovaný z objektu bývalé textilky sebevědomě sami o sobě prohlašují, že nabízí nejlepší tankovou plzeň v Liberci, a je velmi příjemné prověřit, zda nelžou. Výsledek testu? Ne, nelžou.

Když si symfonií z Plzně osvěžíte tělo i duši, možná si pro sebe zašeptáte: Ano, tohle je má vlast!

U Rudolfina, Křižovnická 60, Praha

Z místa ležícího kousek od sídla České filharmonie se line velmi působivá symfonie. Prostředí tam není tak honosné jako v samotném Rudolfinu, zase tam ale nemusíte chodit v obleku, byť na počest zdejšího piva by se frak skoro hodil. A když si symfonií z Plzně osvěžíte tělo i duši, možná si pro sebe zašeptáte: „Ano, tohle je má vlast!“ Smetanu budete mít z pěny kolem úst.

Plzeňský restaurant Anděl, Nádražní 114, Praha

Dva návštěvníci Prahy vedle mého stolu před časem brblali nad cenou zdejšího piva (54 korun za půllitr) a vyvozovali z toho cosi neblahého o Praze a Pražanech obecně. Rozhořčení zapili hořkým nápojem, ihned poté jeden z nich vyhrkl: „Ty vole, tohle pivo za ty peníze stojí!“ A vážně stojí, ať sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal. Ťukněme si na to!