skip to main content
Investice

Teslu za pokémona. Generace Y si plní dětské sny a otevírá pole milionovým investicím

Vypadá to jako létající morče, které vypilo příliš leštěnky. Jonáš Čumrik alias Johny Machette drží v ruce kartičku a říká, že pokud se za pár měsíců nacení podle jeho očekávání, může mít i cenu automobilu Tesla. Přinejmenším jednoho.

„Jestli tahle kartička dostane hodnocení deset z deseti, bude sedmá na světě,“ dodává. Tvoreček na kartě se jmenuje Wigglytuff a je to pokémon. Existuje mnoho sběratelných kartiček, na kterých je vyobrazen, ale tahle je jedinečná: na celé planetě je známých pouze šest sběratelů, kteří ji vlastní.

Pokud dopadne ohodnocení od americké organizace PSA (Professional Sports Authenticator) dobře, pak bude Jonáš Čumrik na světě sedmý – a dostane se do pozice, že bude u téhle karty s holografickou úpravou určovat její cenu.

O čem že je to tady, u všech blesků sršících Pikačuovi z očí, řeč? Čumrik proslul jako youtuber a autor hitu Se zbláznim, ale dnes se devětadvacetiletý „influencer v důchodu“ věnuje marketingu ve firmě katz83 – a sbírá Pokémony.

Respektive sběratelské kartičky, které začali Japonci chrlit do světa někdy v roce 1998 s vidinou toho, že s nimi budou děti hrát pokémonní hry a ty cennější si vyměňovat za svačiny. O dvě dekády později mají mnohé z těch kartiček astronomickou hodnotu a jsou předmětem krátkodobých i dlouhodobých investic v řádech milionů.

Dolarů.

U oceňování rozbalených kartiček přitom všechno stojí a padá s tím, jaké hodnocení kartička dostane od zmíněné PSA. Pokud chcete znát její hodnotu, musíte kartičku poslat do Ameriky.

O skóre rozhoduje mnohé – v první řadě to, jestli s ní někdo vůbec hrál. Pokud prošla rukama dětí, rázem to srazí její hodnotu ze stovek tisíc dolarů klidně jen na hrst drobných. „Rozhodují i takové věci jako kvalita potisku, jestli v tiskárně v toneru tenkrát zrovna doplnili toner, nebo ten toner naopak docházel a nějaký flíček na noze Pokémona má být sytější,“ popisuje Čumrik.

K nejcennějším kartičkám patří první edice holografické kartičky pokémona Charizarda z roku 1999, která se prodala v přepočtu za více než osm a půl milionu korun. Investice do sběratelských karet z říše Pokémon ale nemusí hned prolamovat milionové stropy.

„Tyhle tři kupičky by vydaly na něco přes tisíc euro,“ ukazuje Jonáš na pár balíčků, v nichž se skrývá jeho unikátní sbírka 151 prvních Pokémonů.

„Gotta catch ‚em all!“ Jonáš Čumrik a jeho 151 pokémonů

Peníze se totiž neskrývají jen v těch nejhodnotnějších kartičkách – finančních modelů je tu víc. Existují první edice holografických karet, za které si koupíte byt na Václavském náměstí, ale extrémně zajímavá je dnes i dlouhodobá investice do neotevřených balíčků – tedy balíčků ukrývajících doposud neznámé karty.

„Neotevřených balíčků je na světě stále méně, takže jejich hodnota stoupá,“ vysvětluje Čumrik. V zásadě se to podobá mechanismu za cenou kryptoměny, u níž ještě nebyly vytěženy všechny coiny, ale předem se ví, kolik jich bude.

„Až se někdy v budoucnu rozbalí všechny balíčky, začne být jasné, kolik kterých karet na světě vlastně je, a o to cennější pak bude investice v podobě jejich držení,“ popisuje princip ne nepodobný „HODLování“ ze světa kryptoměn.

Reklama

Čumrikův zmíněný Wigglytuff pochází právě z balíčku, který někdejší influencer pořídil neotevřený – balíček zvážil s citlivostí na několik mikrogramů a ukázalo se, že je o pověstné pokémonní pírko těžší než balíček běžný.

„Z toho jsme usoudili, že se v něm skrývá holografická karta,“ říká Čumrik. A holografické karty mají obecně vyšší hodnotu, takže to riskl. Klaplo to.

Tento Wigglytuff může mít obrovskou cenu.

Sbírání kartiček pokémonů a rostoucí byznys, který vrcholná svěratelská hra obnáší, se roztáčí už dvacet let. Za poslední roky jej akceleroval svět YouTube, kde se slavní infuenceři pouštějí do nesmírně napínavých „unboxingů“ – rozbalování prastarých balíčků, z nichž na ně čas od času vyskočí kartička za miliony.

Čumrik k této akceleraci přispěl tím, že se do rozbalování karet v hodnotě asi sedmdesát tisíc korun, mezi nimiž se skrýval dosud nenaceněný Wigglytuff, pustil na posléze hojně lajkovaném videu s kolegou youtuberem Stejkem.

„U toho unboxingu jsou obrovské emoce, ale emoce jsou obecně to, co dnes moji generaci do obchodování s pokémony v takovéhle míře táhne,“ dostává se k možná překvapivému, leč logickému ústřednímu důvodu, který mladé k pokémonům žene jako k investiční a obchodní příležitosti.

„Moje generace na pokémonech vyrostla a tahle generace má teď peníze a neví, co s nimi,“ říká s mírnou nadsázkou Jonáš Čumrik. „K pokémonům nás táhne sentiment, tenkrát jsme to neuměli ani pořádně hrát a teď si to můžeme konečně pořídit, i když stojí jedna kartička pár desítek tisíc.“

To byla přece myšlenka seriálu: posbírat je všechny! Tak proč by je dnešní odrůstající dvacátníci a čerství třicátníci neposbírali, když na ně konečně mají? Podobnou optikou je zajímavé vyhlížet, co bude „next big thing“ pro generaci, která na něčem takovém vyrůstá dnes.

„Metaverse, NFTčka,“ říká Čumrik rozhodně. „Ale teprve ve chvíli, kdy s tím pro ně bude spojená skutečná emoce.“ Emoce, jaká před mnoha lety hnala Jonáše Čumrika v šest ráno k televizi, aby se podíval na nový díl Pokémonů. A jaká se dnes pro děti váže třeba k Fortnite.

Investice nové generace

Pokémonský sběratelský byznys roztáčí nostalgie generace, která s pokémony vyrůstala, a teď si může splnit všechny dětské sny. Najděte to, co takhle funguje pro dnešní malé, a možná natrefíte na investiční příležitost pro příštích dvacet let.

Vycházet se dá kupříkladu z toho, že i tyhle kartičky už v době svého vzniku měly značnou hodnotu a předcházel jim superúspěšný seriál. „Přitom je do tohohle vlaku stále ještě čas naskočit,“ myslí si Čumrik a nepochybuje o tom, že někde na půdě má někdo v Česku obrovskou zaprášenou krabici, kterou od devadesátých let neotevřel – a v ní se skrývá kartička za milion dolarů.