Předat firmu dětem může být těžší než ji vybudovat. Proto svého syna Václava připravoval Pavel Juříček na následnictví deset let. Podnikatel, majitel firmy Brano Group a zároveň čerstvý sedmdesátník Juříček v podcastu The Forbes Show mluví nejen o předávání společnosti s obratem kolem šesti miliard, ale také o tom, proč by Evropa měla znovu odebírat plyn z Ruska.
Svému synovi nechtěl Pavel Juříček předat jen řízení, ale i odpovědnost za podnik, který je výsledkem jeho celoživotní práce, v níž má dál pokračovat.
I proto má rodina svou ústavu a v ní zakotvenou jasnou představu, co s firmou dál. Sám její zakladatel se z byznysu nestahuje, dál se chce věnovat investicím prostřednictvím PJ Holdingu. Láká ho především zdravotnictví a technologie, jako je vodík.
Spoluzaložil také kliniku duševního zdraví Antares v Brně, jež má sloužit všem generacím, jak dospělým, tak i dětem.
„Všude kolem sebe vidíme, jakým způsobem sociální sítě deformují naše děti. Místo aby četly knížky nebo běhaly venku s balonem, tak se nám ta generace nějakým způsobem zvrtla a teď s tím bojuje celý svět,“ myslí si Juříček.
„Je zcela evidentní, že to je takové lízátko, kterého děti nejsou schopny se zbavit a mají na tom obrovskou závislost, což vyvolává potíže v rodinách, při studiu a působí to i na jejich duševní zdraví,“ přibližuje Juříček.
Ještě ostřeji pak vnímá současné problémy v Evropě. Vysoké ceny energií, příliš mnoho regulace a nedostatek technického vzdělávání podle něj oslabují průmysl a ženou firmy do situace, kdy jen s obtížemi odolávají konkurenci ve světě.
Oproti tomu Spojené státy a Čína podle něj nabízejí prostředí, v němž se podnikání může rozvíjet jiným tempem. Ostatně právě proto do těchto zemí převádí své závody.
„Evropa je mrtvější a zaostalejší. V Číně se opravdu snaží a ty podmínky jsou tam úplně neuvěřitelné, protože oni podnikání podporují. Technologicky jsou dávno před námi, mají tam úžasné vzdělání, jehož si nesmírně váží a které si také draze platí,“ tvrdí Juříček.
Jeho pohled na budoucnost evropského automobilového průmyslu je proto skeptický. Pokud chce Evropa zůstat průmyslovou velmocí, musí podle něj přestat podnikům svazovat ruce a znovu se soustředit na podmínky, jež umožňují vyrábět, inovovat a růst.
V rozhovoru otevírá rovněž otázku ceny plynu. Významným dodavatelem LNG pro Evropu jsou Spojené státy. A ty ji podle Juříčka ždímají jako hadr.
„Dnes od nich nakupujeme za 99,27 eura za megawatt plynu. Ve Spojených státech je to mezi devíti a jedenácti dolary, což je neuvěřitelné. Evropa si musí najít svoje zdroje, ale nakonec jí asi nezbude nic jiného než se znovu nějakým způsobem poměrově vrátit i k tomu Rusku,“ zmiňuje.
Proč je mu inspirací Tomáš Baťa? Jakých kroků a chyb by se dnes vyvaroval? Proč skončil jeho spor o Mora-top ve Štrasburku? Z jakého důvodu už by se nikdy nevrátil do politiky a na který adrenalinový sport si chce vyšetřit čas? Odpovědi najdete v dalším díle podcastu The Forbes Show.
Partnerem tohoto podcastu je Raiffeisenbank.
