skip to main content
Sport

The kids are all right. Dvě teenagerky mění svět tenisu a sponzoři už chystají stamiliony

Kvízová otázka na úvod: ve kterém sportu se mohou o největší možné peníze a o takovou slávu utkat dvě dámy ve věku středoškolaček? Odpověď: v nejprestižnějším ze všech. Jen se to nestává moc často.

V New Yorku zítra vyvrcholí tenisové US Open ženským finále ve složení, na které se nehodí ani ty nejvíce šokující obraty. Titul, s ním spojenou prémii 2,5 milionu dolarů a roli nové globální sportovní ikony získá buď osmnáctiletá Britka Emma Raducanu, nebo devatenáctiletá Leylah Fernandez z Kanady.

Na grandslamu, což je označení pro čtyři nejprestižnější akce tenisové sezony, se něco podobného v tomto tisíciletí děje vůbec poprvé. Předchozím teenagerským finále byl v roce 1999 střet budoucích legend Sereny Williams a Martiny Hingisové – rovněž na US Open.

Reklama

„Nastává střídání stráží,“ pronesla v New Yorku československá rodačka Martina Navrátilová, jedna z nejlepších hráček tenisových dějin.

Nejmladší ženskou šampionkou na grandslamu se v roce 1997 v Melbourne stala právě Švýcarska se slovenskými kořeny Hingisová, které tehdy bylo pouhých šestnáct let a 117 dní. Mezi muži je rekordmanem Michael Chang z USA, který roku 1989 triumfoval ve svých sedmnácti letech a 110 dnech na pařížské antuce.

Navrátilová nicméně naráží na to, že se potkají dvě takto mladé dívky. To je rarita. „Celé tohle tažení mi otevřelo oči. Uvědomila jsem si, že můj potenciál nemá žádné limity,“ pronesla Fernandez.

„Jedna učitelka na základní škole mi řekla, ať se soustředím na školu a nechám tenisu, že to v něm nikdy nedokážu. Jsem jí vděčná, roky jsem na ty věty myslela každý den, abych ukázala, že zvládnu všechno, o čem sním,“ přiblížila, co jí pomohlo.

Uvědomila jsem si, že nemám žádné limity.

Obě tenistky jsou typickými představitelkami globalizovaného světa. Fernandez má ekvádorského otce a matku kanadsko-filipínského původu, Raducanu zase rumunského tátu a maminku z Číny. Dále je spojuje naprostá senzačnost jejich tažení.

Reklama

První jmenované patřilo v žebříčku 73. místo, Raducanu na 150. pozici pak nabízí ještě neuvěřitelnější story: na US Open prošla do finále z kvalifikace a předtím hrála v životě jediný grandslam. Ten letošní ve Wimbledonu, navíc na divokou kartu…

Na to vše slyší nejen fanoušci, ale i byznys. Ve Velké Británii se předhánějí v tom, jaké finanční tornádo by Raducanu v případě titulu roztočila. Nejsmělejším odhadem bulváru The Sun je 100 milionů liber, tedy asi tři miliardy korun.

Předplatné Forbesu

„Nejen sportovní firmy jí budou bušit na dveře. Ona je sen každého marketéra, jedinečná kombinace,“ připomíná bulvární deník.

Finalistky z New Yorku jsou mladé, úspěšné a svébytné. Geniální kombinaci podtrhuje jejich původ, obě mají přesah do Asie jakožto nejlidnatějšího kontinentu a zároveň jsou obě občankami anglicky hovořících zemí.

Což je vždy potenciálně lákavější pro sponzory než třeba neméně úchvatné letošní vítězství Barbory Krejčíkové v Paříži. Ta po něm ostatně Forbesu sama říkala, že se jako globální superhvězda ještě nevidí.

„Myslím, že je třeba uhrát víc než jeden grandslam. A většina těch holek nejsou Češky, marketingový svět a globálnost jsou třeba v USA větší než u nás,“ zněla tehdejší slova vítězky.

A ještě jedna statistika, rovněž z Forbesu. V žebříčku nejlépe vydělávajících sportovkyň za rok 2020, tedy ještě předtím, než covid ochromil svět, bylo v první desítce hned devět tenistek. Ty úplně nejlepší, Naomi Ósaka a Serena Williams, získávaly výrazně vyšší část svých příjmů od sponzorů.

Teď do pořadí sviští nové komety – ve věku, ve kterém se obvykle řeší spíš maturitní plesy. Jak že se zpívá v písničce z titulku tohoto článku?

Reklama
Reklama