Tři a půl roku po velkolepém startu ChatGPT a po stovkách miliard dolarů nalitých do datových center drtivá většina firem stále nemá jasno v tom, jak si s AI ulehčit život. Zatímco technologický sektor hlásí výrazný nárůst efektivity, na zbytku trhu umělá inteligence naráží na nepřipravené systémy, obavy z bezpečnosti a především lidský odpor.
„Vídáme situace, kdy se původní zvědavost mění v obavu, že pozice daného člověka už nebude tak silná,“ popisuje Petr Zelenka, šéf AI divize konzultační IT společnosti Adastra. Zejména specialisté v řadě oborů podle něj pořád hledí na novou technologii se značnou skepsí.
„Nastupuje extrémní míra kritiky – zaměstnanci řešení odmítnou jako nevhodné a poukazují na relativně drobné nedostatky, které ale před managementem označí za zásadní a nepřekonatelné. I proto se snažíme, aby dotčení zaměstnanci měli možnost spolutvořit řešení od samého začátku,“ říká Zelenka.
Skepsi potvrzují i čerstvá data z průzkumu Deloitte, do něhož se zapojilo 155 českých firem napříč odvětvími. Podle něj více než třetina zaměstnanců nepoužívá AI nástroje proto, že jim dostatečně nevěří. Necelá čtvrtina se bojí, že s jejich pomocí naseká chyby. Hlavní „brzdou“ na straně zaměstnanců je však chybějící představa o konkrétním využití.
„Největší výzvou je, aby lidé začali přemýšlet jinak,“ míní šéfka české pobočky SAP Hana Součková. „Největší zabiják všeho je, když člověk říká: ,Já jsem to dosud dělal takto, kam tam můžu tu AI dostat?‘ Jenže jeho práce už nebude stejná,“ dodává. V rámci snah o implementaci AI řešení napříč českými firmami běžícími na systémech od SAP podle svých slov naráží také na značnou míru neochoty managementu a roztříštěná firemní data.
„Mindset lidí ve firmě je klíčový,“ potvrzuje Tomáš Vondráček, CEO společnosti Actum Digital, která firmám v Česku pomáhá s digitalizací a implementacemi umělé inteligence. Podle něj však změny přístupu nepůjde dosáhnout jinak než nahrazením zaměstnanců odmítajících AI.
„Populace se obecně rozděluje na několik kategorií od inovátorů až po extrémně konzervativní. Inovátorů je do deseti procent, dalších zhruba dvacet jsou ,early adopters‘, s těmi se dá pracovat, ale zbytek to prostě nedá. Tam vidíte rezistenci vůči všem změnám, nejen AI,“ myslí si Vondráček.
Zejména američtí technologičtí giganti působí dojmem, že se masivního propouštění nebojí. Amazon nebo Meta seškrtaly desítky tisíc pracovních míst s odkazem na vývoj v oblasti umělé inteligence, společnost Block Jacka Dorseyho se dokonce zbavila čtyřiceti procent svých zaměstnanců. V Česku k podobnému kroku nedávno přistoupila Direct pojišťovna.
Podle některých analytiků a výzkumníků se však umělá inteligence stala jen příhodnou výmluvou pro firmy, jež v posledních letech přepálily nábor nových zaměstnanců. A například slavný venture kapitálový investor Marc Andreessen má všechny řeči o mizení pracovních míst kvůli AI za nesmysl.
V datech z pracovních trhů ve světě také zatím žádná větší „AI nezaměstnanost“ nesvítí. Média i sociální sítě přesto přetékají úvahami o tom, které profese nová technologie nahradí, což řadu zaměstnanců stresuje.
Podle této čerstvé studie už jde o natolik významný fenomén, že si zaslouží vlastní lékařskou diagnózu, pro niž autoři navrhují zkratku AIRD (AI replacement dysfunction). Podle nich může být konstantní strach ze ztráty zaměstnání spouštěčem symptomů, jako je úzkost, nespavost či paranoia, a to i u jinak zdravých jedinců. Specifickou hrozbou je pak umělá inteligence pro lidi, jejichž osobní identita je výrazně propojená s jejich pracovním angažmá.
Česko v tomto ohledu není výjimkou. Z loňského průzkumu společnosti SAP mezi zdejšími firmami vyplývá, že neochota zaměstnanců i managementu je jednou z klíčových bariér zavádění AI. Tahle neochota podle průzkumu pramení především ze strachu z nahrazení.
V zahraničí už se objevily také informace o tom, že část zaměstnanců brání zavádění umělé inteligence aktivně. V letošním průzkumu platformy Writer, která firmám dodává infrastrukturu pro práci s AI agenty, 29 procent zaměstnanců přiznalo, že nějakým způsobem sabotuje AI strategii své firmy.
Do průzkumu se zapojili kancelářští pracovníci napříč Spojenými státy, Velkou Británií, Irskem, Francií, Německem a zeměmi Beneluxu. Někteří přiznávají manipulaci s hodnotícími metrikami či úmyslné generování nekvalitních výstupů, jiní zase sypání citlivých firemních dat do veřejných či neschválených AI nástrojů. Pro tuhle praxi se vžil termín „shadow AI“ (stínová AI).
„Shadow AI je reálný problém i na českém trhu. Lidé si přirozeně volí nástroje, které jsou nejrychlejší, nejdostupnější a dávají kvalitní výstup. Pokud oficiálně schválené a bezpečné řešení zaostává, budou mít tendenci ho nevyužívat nebo rovnou obcházet,“ říká expert na umělou inteligenci Martin Čapek z KPMG Legal.
S tím, že by na českém trhu docházelo také k úmyslným sabotážím zavádění AI, se nikdo z oslovených expertů nesetkal. „Sleduji spíše opačný trend. Lidé, kteří se cítí nejvíce ohroženi AI, jsou v adopci nejdále kvůli přesvědčení, že si takto místo udrží. Tento paradox je dobře viditelný na úrovni společností v rámci segmentů ohrožených umělou inteligencí,“ říká šéf AI divize zmíněné společnosti Actum Digital Jakub Michalička.
