I když do dění za pondělí ještě nestačila pořádně promluvit americká burza, která zahájila obchodování snahou o částečné zotavení z propadů na konci minulého týdne, globální akcie nevykročily do prvního dne týdne zrovna šťastnou nohou. V čele medvědího pelotonu byl hlavně letošní miláček trhů, jihokorejský index KOSPI. Velký akciový výprodej ale ve skutečnosti začal již s příchodem druhé poloviny uplynulého týdne.
Pondělní výprodeje vedla hlavně Asie. Evropa, která není tolik exponovaná na technologický sektor, ztrácela jen mírně. Již zmiňovaný index KOSPI , který se letos díky silné koncentraci na paměťové čipy stal vůbec nejlépe fungujícím trhem, za pondělí odepsal 8,3 procenta a ocitl se tak již o více než 16 procent dole z rekordního maxima z minulého týdne.
Akcie hlavních tahounů indexu, tedy čipových výrobců Samsung Electronics a SK Hynix, se přitom propadly o 10,2 a 7,7 procenta. Korejská burza kvůli propadu dokonce v pondělí svolala mimořádné zasedání, kde se řešilo, jak lépe ochránit „stabilitu trhu“. Japonský index Nikkei 225 v pondělí klesl o čtyři procenta a tchajwanský TWII o 3,5 procenta. Hongkongský index Hang Seng se pak propadl o 1,2 procenta a čínský CSI 300 o 2,1 procenta.
Zaděláno na korekci bylo ale již od minulého týdne a to právě díky Americe. Poslední den před víkendem burzy v USA uzavřely velkým výprodejem, a to zejména v polovodičovém sektoru. Indexy Nasdaq-100 a Nasdaq Composite poklesly během páteční seance o 4,8 a 4,2 procenta a bezpečnější širší indexy amerických firem jako S&P 500 a Russell 2000 o 2,6 procenta a 3,5 procenta.
Pro lepší představu: jde o nejprudší propady od loňského dubna a v případě S&P 500 také o přerušení devítitýdenní růstové série a jednoho z nejvíce masivních dvouměsíčních růstů amerického akciového trhu v posledním desetiletí.
Kde to všechno začalo?
Možných příčin se tentokrát sešlo více a je tak možné, že dohromady zformovaly pomyslnou perfektní bouři. Jisté ale je, že několikadenní propad odstartoval výprodej v polovodičovém sektoru, jehož hlavním katalyzátorem se stal opatrný výhled amerického výrobce čipů Broadcom.
Společnost totiž minulý týden reportovala výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí fiskálního roku 2026, které skončilo 3. května 2026, a i když vykázala výsledky mírně nad odhady. To by byl v jiných sektorech nebo v jiné době důvod otevírat šampaňské. Očekávání technologického trhu byla však ještě vyšší a své zklamání dal najevo výprodejem firemních akcií. Ty byly v době psaní tohoto článku (před pondělní obchodní seancí) dole za poslední pracovní týden o 14,4 procenta.
Během pátku dělal propad oproti předchozímu obchodnímu dni téměř osm procent, ale již rozhodně netrpěly osamoceně. Největší společnost světa, tedy Nvidia, odepsala 6,2 procenta, s čipy přímo nesouvisející Tesla 6 procent, Intel, Arm Holdings a Marvell Technology zhruba po deseti procentech, AMD 11 procent a Micron Technology 13 procent.
Index SOX (PHLX Semiconductor Sector Index), který reprezentuje celou americkou část polovodičového sektoru, se pak během obchodní seance propadl o více než 10 procent a zažil tak nejhorší den od roku 2020.
Převedeno na celkovou tržní kapitalizaci pak navzdory relativně malému poklesu nejvíce trpěla Nvidia, kterou trh připravil o více než 300 miliard dolarů tržní hodnoty. Čipový trh jako celek pak odepsal za stejnou dobu asi 1,3 bilionu amerických dolarů. Většina ztrát šla za firmami navázanými na ekosystém umělé inteligence.
K investorské nejistotě se vedle pochybností o valuacích a míře nadhodnocení čipových akcií připojila také data z amerického pracovního trhu. Lepší než očekávané zprávy o zaměstnanosti v USA totiž posílily strach investorů z toho, že americká centrální banka svou restriktivní měnovou politiku zachová navzdory dlouhodobému tlaku současného amerického prezidenta mnohem déle.
Příliš optimismu nepřidaly ani rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů, které opět tlumí naděje na brzké snižování úrokových sazeb a tím pádem druhotně i novou vlnu likvidity na trzích.
I kdyby ale Fed znovu roztočil inflační spirálu, dosavadním tržním šampionům se rýsuje nová konkurence těžké váhy v podobě primárního úpisu akcií (IPO) firmy SpaceX a výhledově pak ještě AI společností Anthropic a OpenAI. Další masivní akciové emise ale plánují i tržní matadoři jako Meta a Google.
Když k tomu přidáme ještě energie prodražující „íránský problém“, u kterého je jasné, že minimálně letos jen tak beze stopy nezmizí, je objektivních důvodů pro korekci víc než dost.
