Daří se jim, sledují je dohromady miliony lidí, vydělávají desítky milionů korun ročně. I tak ale čeští youtubeři a streameři občas šlápnou vedle. Zeptali jsme se, jak taková tvůrcovská minela vypadá.
V byznysových příbězích bývají vidět až ty blyštivé momenty na konci cesty, ty vůbec nejinspirativnější se však často odehrají mnohem dříve. A necharakterizuje je úspěch, jsou naopak slepými uličkami neúspěchu. Těm se nevyhnou ani čeští tvůrci, kteří si z internetu udělali své byznysové moře a ze svých kanálů na YouTube fungující firmy.
Deset nejvýdělečnějších z nich jsme popsali – letos už pošesté – v žebříčku Nejlépe placených youtuberů a streamerů, navíc jsme k nim přidali dvacítku dalších, kteří mají buď unikátní úspěch ve svém stylu tvorby, nebo produkují obsah, který podle nás stojí za pozornost.
A v podstatě všichni si výše zmíněnými stinnými projekty prošli. Vložili do něčeho hromady času, energie a peněz, jen aby je výsledek nakonec zklamal. Které projekty to byly?
Unikátní koncept Jana Střelce a Daniela Rykra, ve kterém oba tvůrci skutečně myjí cokoli jim přijde pod ruku. A většinou to má úspěch. Jen ne vždy.
„Projekt, kdy jsme uklízeli a umývali studentské pokoje na strahovských kolejích. Čekali jsme větší zásah, protože samotný nápad nám přišel skvělý a reakce studentů byly výborné,“ tvrdí oba tvůrci.
Samotnému konceptu nicméně věří, potřebuje prý jen lepší zpracování. „Byla to pro nás dobrá připomínka toho, že ani dobrý nápad automaticky nezaručuje dobrý výsledek.“
Vojtěch Fišar, největší český streamer, měl před pár lety možnost spolupráce se značkou brambůrků Chio Chips. Celé to ale mělo jeden osobní, zdravotní háček. „Byly mi dovezeny čtyři plné palety produktů a já v té době bojoval s nejvyšší váhou ve svém životě,“ popisuje Agraelus.
Nakonec domlouvaná spolupráce nikdy neproběhla. „Pro palety si ale nikdo nepřijel a já váhu shazoval ještě další rok,“ svěřil se v dotazníku pro Forbes.
Za kanálem Detektivní parta stojí Mike Oganesjan, kterého lze lehce označit za nejvíce kontroverzní jméno v našem žebříčku. A stejně jako se mu nevyhýbá kontroverze, nevyhnou se mu ani projekty, ve kterých nechá hodně peněz a času.
„Super příkladem je tyran zvířat Igor Slavkovský z Českého Těšína, od něhož jsem v průběhu uplynulých dvanácti měsíců zachránili přes padesát zvířat,“ popsal Oganesjan sérii videí, která ale neměla sledovanost, kterou by si představoval.
„Pár hodin nazpět jsem se dozvěděl, že si koupil další dva pávy. Nemám ponětí, jak budeme zachraňovat pávy a ani kam je dáme,“ dodal.
„Tohle zažije asi každý tvůrce. Když do něčeho dáte více peněz, času, energie a srdce, automaticky čekáte, že to diváci ocení. Jenže YouTube není matematika,“ říká Taras Povoroznyk známý pod svým youtuberským jménem Tary.
Víc práce podle něj nutně neznamená lepší výsledky a občas to pro ego tvůrce může znamenat pořádnou facku. „Poslední větší projekt, u kterého jsem čekal větší dosah, byl videoklip k Tary Workshopu. Dal jsem do toho peníze, kostýmy, produkci, hodně jsem si s tím hrál a pomocí umělé inteligence vznikla i chytlavá písnička. Měl jsem z toho radost a věřil jsem, že to poletí víc. Nakonec to sice nepropadlo úplně, ale čekal jsem větší čísla,“ tvrdí Tary.
I tak ale prý náročného videoklipu nelituje a má z něj pořád radost. „YouTube si nejde ochočit. Finální verdikt mají vždycky diváci,“ podotýká.
Český herní youtuber, jehož jméno téměř nikdo nezná, vystupuje veřejně jedině s krabicí na hlavě. Tedy spíše s hranatou maskou odkazující na fenomén Minecraft, počítačovou hru, kolem které postavil svou youtuberskou kariéru. A zatímco kostičky v této hře lze skládat s klidnou rukou, vymýšlet vlastní projekty ve fyzickém světě už dá někdy zabrat.
„Asi tři roky jsem se snažil vytvořit vlastní Minecraft server. Vystřídal jsem dva týmy lidí, byly z toho dva rozpracované projekty, spousta utracených peněz, ale oba pokusy nakonec nevyšly. Až napotřetí se to povedlo,“ popisuje youtuber. Dnes, při zpětném pohledu, je rád, že to nevzdal a na úspěch si počkal.
Zástupce početné youtubové fitness komunity se před nějakým časem po vzoru dalších pustil do profesionálního boxu a zápasení. Pro Enžla to ale prý nebylo ono.
„Původní myšlenka a směr byly super, ale pak to částečně šlo jinou cestou a nebyl to úplně dobrý kariérní krok. Na druhou stranou se chybami člověk učí a každý výstup z komfortní zóny buduje charakter člověka. Určitě mi to více dalo, než vzalo,“ bilancuje Jakub Enžl.
Některé projekty jsou ambiciózní od začátku. Matěj Pokorný alias Pokeccc se rozhodl pro jedno ze svých videí postavit největší sochu smyšlené obludy Deer Monster.
„Jednoznačně největší neúspěch je stavba 3,5 metrové Roblox sochy Deer Monstera. Zabili jsme na tom s crew přes 200 hodin. Bylo to extrémně náročné po fyzické i logistické stránce, ale divácký ohlas byl nakonec podprůměrný. S naším publikem a celkově to prostě nemělo ten správný match,“ říká Pokorný.
Vítek
Výzvy, experimenty, reakce. To je jádro obsahu, který na svém kanálu představuje Vítek Vencl. A protože se byznys na YouTube daří, může jako jednu z výzev provést třeba nákup auta. Ale supersport úplně nečekejte. Co se mu tedy na nákupu tak nepovedlo?
„Když jsem koupil jedno z nejošklivějších aut na světě – Daihatsu Materia. Nebyl to úplně propadák, ale možná jsem v tu dobu čekal lehce něco víc. Zpětně to byla fajn videa, ale už vím, jak bych je udělal lépe. Byla to akorát lehce dražší lekce,“ podotýká Vencl.
Předloňská účastnice Miss Czech Republic se dokázala dostat do pozice tváře kosmetického veletrhu a etablovat se jako lektorka make-upu. Tvorbu na YouTube má však ve svém DNA.
I když se jí ale věci v offline světě daří, našly se i nepodařené pokusy. „Otevření pop-upu k merchi. Fakt je, že odtud odcházely jen online objednávky. Pokud nejste v obchodním centru nebo velký brand, těžko říct, jestli má cenu něco takového otevírat. Mám pocit, že je to ještě těžší než dřív,“ popisuje ze své zkušenosti Veronica Biasiol.
