skip to main content

Totoro poprvé v českých v kinech. Mijazakiho klenot bere děti jako rovnocenné partnery

Animovaná klasika Můj soused Totoro legendárního japonského režiséra a animátora Hajao Mijazakiho měla premiéru už před třiatřiceti lety. Nyní se však díky péči distributora Aerofilms dostává poprvé do české distribuce jak s dabingem, tak s titulky.

Na animáky se v pandemické době moc nechodí, ale u Totora byste mohli udělat výjimku. Totoro je chlupatý lesní duch, který žije v kořenech obřího kafrovníku. Objeví ho dvě sestry Sacuki a Mei, které se spolu s otcem přistěhují do nedalekého starého domu.

Starší Sacuki a mladší Mei říkají, že mají rády strašidla – od Totora ani dvou dalších přátelských duchů jim však žádné nebezpečí nehrozí, i když dívky nikdy nevědí, kdy roztomilé sousedy zase potkají.

Jednou s Totorem například čekají na autobusové zastávce, kde by měl vystoupit jejich otec, který v nemocnici navštěvuje nemocnou matku. Jenže místo něj přijede rozjívený kočkobus, v němž se později sveze i Sacuki, když spolu s Totorem hledá ztracenou sestru. Ta se nechce smířit s tím, že matka je v nemocnici tak dlouho, tak se za ní na vlastní pěst vypraví.

Reklama

Klidně byste teď mohli namítnout, že se toho ve filmu moc „nestane“, a vlastně byste měli pravdu. Mijazaki a jeho tým ze studia Ghibli ve snímku, který celé studio katapultoval ke globálnímu věhlasu, nejdou po instantním vzrušení. Můj soused Totoro je naopak komorní příběh o rodině, který dokonale zprostředkuje dětské hledisko, kdy se i obyčejný průzkum nového domu mění ve velké dobrodružství.

Je skutečně jen málo autorů, kteří svým dětským divákům tolik věří a berou je za naprosto rovnocenné partnery, jimž se nemusí neustále podbízet. Totoro se sice stal dokonalým merchandisingovým artiklem, ale on ani dva menší duchové se ve filmu nikdy nestanou otravnými sidekicky, jak to někdy známe z Hollywoodu. Tvůrci do filmu vpravili také poselství o úctě k přírodě – nikdy ho však nemusí přímo předříkat, aby byl jejich apel jasný.

Můj soused Totoro tak pro vás a vaše děti může být třeba iniciačním zážitkem, otevírajícím dveře k další tvorbě studia Ghibli. Mezi její vrcholy patří třeba Cesta do fantazie nebo Zámek v oblacích, které už jsou mnohem komplikovanější, přesto naprosto své.

A možná jen díky nim dostanete z hlavy Totorovu znělku. Já už se o to pokouším několik dnů.