Akcie ve Spojených státech včera oslabily, když tamní centrální banka Fed zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Její prognózy totiž počítají s vyššími úrokovými sazbami po delší dobu a podle šéfa Fedu Jeroma Powella je vítězství nad vysokou inflací zatím v nedohlednu.
Na trzích to však v posledním měsíci vypadalo, jako kdyby měla rekordní inflace svůj vrchol už za sebou. ‚‚Investoři totiž nepochopili vzkaz amerických centrálních bankéřů,” píše v komentáři Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Burziáni se podle něj upínali ke zbožnému přání, že utahování šroubů skončí, přestože Fed dlouhodobě signalizuje spíš pravý opak.
Schopnost rozpoznat nuance patří mezi nezbytný soubor dovedností každého úspěšného investora. Je proto podivuhodné, že burziáni dlouho přehlíželi zřetelné náznaky ohledně dalšího směřování měnové politiky. Jerome Powell se snažil své kroky s předstihem telegrafovat. Marně.
Trhy se upínaly ke zbožnému přání, že centrální banky kapitulují, ukončí agresivní utahovací kampaň a v příštím roce zahájí redukci sazeb. Prosincové zasedání Fedu tak přináší neúprosnou srážku s realitou.
Burzovní euforie v posledním měsíci vychází z naděje, že inflace vyvrcholila. Existuje řada ukazatelů, které tuto optimistickou tezi podporují. Určitá normalizace v dodavatelských řetězcích vede k citelnému propadu nákladů na přepravu a kurzy ropy a zemního plynu zažívají od léta volný pád. I razantní nárůst cen potravin se zastavil.
Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Americká inflace za listopad, která vykázala viditelné známky zpomalení, tak řadu investorů povzbudila. Slabší inflační tlaky jsou však pouze jedním dílkem v komplikované tržní mozaice.
Představitelé Fedu v uplynulých týdnech konzistentně upozorňují, že cenová dynamika stále zůstává excesivní a neexistuje jiná alternativa než nadále postupovat v monetárních restrikcích. Powell několikrát varoval před nebezpečím předčasného uvolňování monetární politiky, které může mít zhoubné konsekvence.
Správci peněz však tato jasně artikulovaná prohlášení okázale ignorovali. Takřka kolektivně přijali zjednodušenou argumentaci, že inflace zpomaluje, a tak lze očekávat i benevolentnější přístup Fedu, který by se v příštím roce mohl vydat s úroky dolů. Taková očekávání poskytla akciím vítanou podporu.
Včerejší zasedání tak přineslo vystřízlivění. Centrální banka sice zvedla úroky o 50 bazických bodů, což znamená nižší kadenci oproti dosavadní sérii „jumbo hiků“ o 75 bazických bodů, ke kterým došlo na čtyřech po sobě jdoucích zasedáních, jinak se však ve včerejším rozhodnutí výboru Fedu pro operace na otevřeném trhu (FOMC) hledaly holubičí signály jen obtížně.
Klíčový moment prosincového meetingu představuje jestřábí revize oficiální projekce sazeb. Ta pohřbila naděje na snižování úroků v příštím roce. Podle centrálních bankéřů se sazby budou na konci 2023 nacházet v pásmu 5–5,25 procenta. Ve srovnání s předchozí prognózou ze září se jedná o nárůst o půl procentního bodu. I v roce 2024 se sazby udrží nad čtyřmi procenty.
Nabízí se otázka, proč Fed navyšuje odhad úroků, když inflace zpomaluje. Odpověď je jednoduchá. Cenová dynamika ustupuje z rekordních úrovní pomaleji, než centrální banka původně předpokládala. Její představitelé stále vnímají inflační rizika asymetricky nakloněna směrem vzhůru.
Poslední čísla z indexu spotřebitelských cen sice Powell vnímá jako určitý pokrok v boji s pádivým růstem cen, jedním dechem ale dodal, že je potřeba vidět podstatně více důkazů o hmatatelném ochabování inflačních čísel.
Důvěra, že se inflace postupně vytrácí, spustila od listopadu meteorický kurzový vzestup na akciích při současném poklesu dluhopisových výnosů. Přestože se Jerome Powell dlouhodobě těšil pověsti všespásného zachránce trhů, aktuálně centrální bankéři pohlížejí na euforické ceny aktiv s notnou dávkou nervozity.
Přispívají totiž k rozvolnění podmínek financování. Centrální banka usiluje o pravý opak – tedy nastolit utažení podmínek financování s cílem obnovit balanci mezi přebujelou poptávkou a omezenou nabídkou. Uvolňování podmínek financování působí proti krokům Fedu, který se snaží o destrukci poptávky.
Sofistikovanější investoři si proto uvědomovali, že inflační rally má své jasné limity. Nicméně Powell musel na včerejším zasedání explicitně zmínit, že navzdory krátkodobému uvolnění podmínek financování zůstává dlouhodobějším trendem jejich utahování, které bude reflektovat restriktivní monetární postoj Fedu. To lze interpretovat jako srozumitelné sdělení, že Powell považuje současný vzestup cen aktiv za potenciálně proinflační hrozbu.
Pochopili tedy investoři konečně vzkaz, který jim strážci měnové politiky poslali?
Při pohledu na sazby, které zaceňuje trh, si o tom troufám pochybovat. Správci peněz stále věří, že se terminální sazba nedostane ani na pět procent, a zaceňují dvě snížení do konce roku 2023. Takový scénář však postrádá oporu v realitě.
Postupně tak uvidíme přecenění výhledu sazeb směrem k oficiální projekci sazeb, což akciovým valuacím neprospěje. Když k tomu připočteme ochabující ekonomickou vitalitu a blížící se ochlazení na úrovni profitů, nezbývá než konstatovat, že na aktuálních úrovních jsou akcie stále příliš drahé.
