Spojené státy si letos připomínají 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti a při té příležitosti vydala americká mincovna novou jednodolarovou minci s portrétem úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa.
Vládnoucí administrativa tím porušila více než dvousetletou tradici, která káže nezobrazovat na americké měně žijící osoby. Mince se přesto okamžitě staly nedostatkovým zbožím.
Navzdory doporučením americké Komise výtvarných umění – vládní agentury, jež tradičně dohlíží na design a estetiku státních platidel a památníků – se na novém dolaru Trump nedívá z profilu, ale přímo vpřed. Prezidentův obličej doplňují nápisy „Liberty“ (Svoboda) a „In God We Trust“ (V Boha věříme) spolu s letopočty 1776 až 2026.
Ačkoli jde formálně o oběhovou minci s nominální hodnotou jednoho dolaru, mincovna nasadila prémiovou cenotvorbu. Do klasického oběhu přes banky se totiž mince vůbec nedostanou, jelikož Američané kovové dolary dlouhodobě ignorují a mincovna je tak už přes dekádu razí výhradně pro sběratele.
Zákazníci si proto mohou pořídit roli 25 mincí za 61 dolarů (přibližně 1272 korun) nebo sáček se sty kusy za 154,50 dolaru (zhruba 3223 korun). V obchodě sice jde mincí legálně zaplatit, ale majitel na tom okamžitě prodělá, protože při tomto ceníku ho jeden dolar vyjde zhruba na 2,44 dolaru (51 korun).
Přes tuto cenu hlásil e-shop mincovny během několika hodin vyprodáno. Kdo novou minci přesto chtěl, musel si pro ni fyzicky zajet až do Washingtonu, D.C., kde mincovna zprovoznila speciální prodejní automaty.
Vyprodaný e-shop a výdejní automaty jsou ale jen úvodní fází celé operace – mincovna má totiž v plánu vyrazit a postupně nabídnout zájemcům devět milionů kusů nového dolaru.
Vydat mince s tváří žijícího prezidenta přitom naráží na silný historický odpor. „Osobně to považuji za nelegální,“ poznamenal Gabriel Mathy, expert na americkou měnovou historii. Zvyk nedávat na peníze žijící osobnosti zavedl už na konci osmnáctého století první americký prezident George Washington, který to odmítl s tím, že taková praxe příliš připomíná monarchii.
Na jeho rozhodnutí později navázal americký Kongres, který v roce 1866 přijal takzvaný Thayerův dodatek, zakazující umisťování portrétů žijících osob na americkou bankovku.
Trumpova administrativa však využila legislativní kličku, jelikož se Thayerův dodatek vztahuje pouze na papírová platidla, nikoli na mince. Navíc se opřela o zákon o mincích z roku 2020, který Donald Trump podepsal během svého prvního funkčního období.
Ten sice zakazuje vyobrazovat portréty žijících osob na rubu mincí, ale o lícové straně, kde se Trumpův portrét nachází, mlčí.
