Zatímco se slovenský premiér Robert Fico pře s Evropskou komisí o import ruského plynu přes Ukrajinu a Donald Trump mluví nahlas o schůzce s Vladimirem Putinem, sčítá napadená země územní i lidské ztráty. Co přinesl další týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
Útok na Záporoží. Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal třináct mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Po útoku vypukl požár ve velké administrativní budově, který se podařilo uhasit. Celkem byly při úderu poškozeny čtyři budovy, zhruba tři desítky aut a tramvaj. Úřady uvedly, že záchranné práce již skončily.
Kurachove padlo. Kurachove v Doněcké oblasti zřejmě padlo, jeho ztrátu ale Kyjev nepotvrdil, ačkoli Rusové jeho dobytí ohlásili. Rusové ovládnutí Kurachove po několikaměsíčních bojích oznámili již na počátku týdne, Ukrajina ale tvrdila, že stále drží západní okraj tohoto města. Kurachove leží tři desítky kilometrů jižně od města Pokrovsk a sloužilo jako důležitý ukrajinský logistický uzel.
Energetika nezastavuje. Rusko bude navzdory nejnovějším americkým sankcím, které se vztahují na velké ruské ropné společnosti i na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu, pokračovat ve velkých projektech v ropném a plynárenském průmyslu. Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo nové sankce jako pokus USA poškodit ruskou ekonomiku, který je hrozbou pro stabilitu globálních energetických trhů, napsala agentura Reuters.
Energetický sektor podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Rusko má však alternativy k vývozu plynu, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, píše Bloomberg.
Miliardová pomoc. Ukrajina v pátek obdržela první platbu ve výši tři miliardy eur (75,3 miliardy korun) z půjčky Evropské unie, na které se Brusel shodl s partnery ze zemí skupiny G7. Půjčka je kryta výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě a její celková hodnota je padesát miliard dolarů, tedy 1,2 bilionu korun. Evropská unie k této částce přispívá 35 miliardami eur, v přepočtu 879 miliard korun.
Fico hrozí. Rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského zastavit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii, prohlásil ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. O současné situaci jednal s eurokomisařem pro energetiku Danem Jörgensenem. Jednání bylo podle slovenského premiéra „mimořádně konstruktivní“ a eurokomisař si uvědomuje, jaké dopady bude mít rozhodnutí Kyjeva na konkurenceschopnost Evropské unie. V případě, že se situace nevyřeší, pohrozil Fico zastavením pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU.
Ukrajina odpovídá. Neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je tím skutečným problémem, reagovalo v pátek podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo zahraničí na postup slovenského premiéra Roberta Fica. Ukrajina se loni rozhodla už neobnovovat smlouvu o tranzitu plynu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem.
Padesát tisíc bomb. Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 tisíc naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 tisíc loni, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici, připomíná Reuters.
Nedoručené drony. Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku. Jedna z firem, od nichž drony pro ukrajinskou armádu pocházejí, tvrdí, že je dodala už před několika měsíci. Její zástupci nicméně zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem. Drony jsou stále v Litvě.
Schůze státníků. Donald Trump prohlásil, že se připravuje schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přestože konkrétní termín zatím nebyl stanoven, Trump potvrdil, že jednání jsou v přípravné fázi, informovala agentura Reuters. „Putin se chce setkat a my na tom pracujeme,“ uvedl Trump ve své rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. „Řekl to dokonce veřejně. Tuhle válku musíme ukončit,“ dodal navrátilec do Oválné pracovny.
Trump zároveň vyjádřil naději, že by během šesti měsíců od jeho nástupu do funkce mohlo dojít k příměří v rusko-ukrajinské válce, přestože dříve sebevědomě prohlašoval, že válku dokáže ukončit do čtyřiadvaceti hodin po svém uvedení do úřadu.
