Rusku se prodražuje válka, Ukrajina získává nové zdroje podpory. Zatímco Moskva řeší rostoucí rozpočtový deficit a spory se Západem kvůli zmrazeným aktivům, Kyjev si zajistil miliardovou pomoc od Evropské unie, příslib švédských stíhaček a usiluje o další americké rakety Patriot. Co všechno přinesl uplynulý týden na Ukrajině?
Dron v Záporoží. Dron zasáhl Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu, řekla v sobotu večer Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii obdržela zprávu o poškození zdi budovy, v níž se nachází turbína. Ruská státní jaderná korporace tvrdí, že Ukrajina na elektrárnu cíleně zaútočila, což Kyjev popírá.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyjádřil kvůli incidentu znepokojení. „Útočit na jaderné elektrárny znamená zahrávat si s ohněm,“ uvedl. Dron zasáhl zeď turbínové haly, načež explodoval, k poškození hlavního zařízení podle něj nedošlo.
Rusku rostou válečné výdaje. Rozpočet země může překročit o biliony rublů. Výdaje Ruské federace na válku proti Ukrajině letos překročí státní rozpočet nejméně o dva biliony rublů (586 miliard korun), podle deníku Financial Times to uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov, a to v dopise. Ve scénáři, který ministr označuje za negativní, by výdaje na válku překročily rozpočet o čtyři biliony rublů (1,17 bilionu korun).
Šéf ruské státní kasy v dopise žádal vládu, aby zmrazila plánované výdaje netýkající se konfliktu ve výši 2,9 bilionu rublů (845 miliard korun) na letošní rok, 5,4 bilionu rublů (1,57 bilionu korun) na rok příští a 7,1 bilionu rublů (2,1 bilionu korun) na rok 2028, aby pokryla rostoucí válečné náklady.
Masivní přečerpávání rozpočtu podle Financial Times zvyšuje tlak na finance Kremlu, který čelí rostoucímu deficitu.
Ukrajina získá švédské Gripeny. Švédsko daruje Ukrajině jako součást pomoci napadené zemi šestnáct starších stíhacích letounů JAS 39 Gripen verze C/D a v první fázi prodá Kyjevu až dvacet nových strojů v provedení E/F za 2,5 miliardy eur (61 miliard korun). Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, bude nákup financovat z již schválené půjčky Evropské unie.
Unie půjčí Ukrajině 2,2 bilionu korun. První peníze dorazí v červnu. Ukrajinský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů ratifikoval dohodu s Evropskou unií o půjčce ve výši devadesáti miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze jsou rozdělené na roky 2026 a 2027 a první platbu slíbila Evropská unie poskytnout nejpozději na začátku června. To ve čtvrtek na síti X potvrdila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, podle které Kyjev dostane první tranši v červnu.
Dvě třetiny půjčky půjdou na obranu před ruskou invazí a zbývající třetinu Ukrajina využije v rozpočtu k reformám a modernizaci. Poskytnutí půjčky Kyjevu schválili prezidenti a premiéři členských států Evropské unie poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek.
Kyjev varuje před nedostatkem Patriotů. Zelenskyj naléhavě požádal v dopise Trumpa a Kongres o další rakety Patriot na protivzdušnou obranu. Ukrajina jich má kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
„Pokud jde o obranu proti (ruským) raketám, spoléháme se na naše přátele,“ píše Zelenskyj v dopise, z něhož citoval server Kyiv Independent. „Pokud jde o obranu proti balistickým raketám, spoléháme se téměř výhradně na Spojené státy,“ dodal.
Ukrajinská protiraketová obrana se spoléhá téměř výlučně na střely Patriot, které vyrábějí Spojené státy. Velké množství se jich ale spotřebovalo za války, kterou na konci února zahájily Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Ukrajinští představitelé se nyní podle Kyiv Independent obávají, že omezený počet Patriotů a dalších západních zbraní může způsobit potíže při odolávání dalším útokům, kterými hrozí Rusko.
Prezident tlačí na podporu Ukrajiny. Prezident Petr Pavel chce s vládou jednat o financování české muniční iniciativy pro Ukrajinu, Česko by podle něho jako zakladatelská země iniciativy mělo jít příkladem. V současné době na ni žádné peníze nepřispívá, věnuje se její správě.
„Jestliže současná vůle přispívat do této iniciativy klesá, měli bychom jako stát, který tuto iniciativu založil a celou dobu ji spravuje, jít příkladem,“ řekl Pavel. „To je jednoduchá informace, o které se budu bavit s vládou, protože takový přístup by podpořil i větší vůli našich spojenců, od kterých chceme, aby do ní přispívali,“ uvedl také.
Pokud podle Pavla do muniční iniciativy přispívá jen omezený počet států, vyvolává to obavy, že „podporu Ukrajině míní vážně jen část spojenců a ti ostatní méně nebo vůbec“.
Rusko varuje Arménii. Sbližování s Evropskou unií může ohrozit dodávky energií. Moskva pohrozila Jerevanu úplným zastavením dodávek zemního plynu a ropy z Ruska, pokud Arménie bude pokračovat ve sbližování s Evropskou unií, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant. Kreml v pondělí pohrozil Arménii, že by mohla přijít o dosavadní slevy na ruský plyn.
Moskva uvažuje o jednostranném vypovězení příslušné dohody z roku 2013 o bezcelních dodávkách plynu, ropných výrobků a diamantů, což podle analytiků může Arménii připravit nejen o slevu na ruský plyn a ropu, ale i postavit Jerevan před nutnost obtížného hledání náhražky za ruské dodávky, dodal deník.
Zmíněná hrozba podle listu vyplývá z dopisu ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova arménskému ministerstvu infrastruktury. Snahy Arménie vstoupit do Evropské unie neodpovídají partnerství mezi ruskou a arménskou vládou, varoval Civiljov.
Spor o ruská aktiva míří k soudu. Ruská centrální banka zažalovala EU. Ruská centrální banka podala druhou žalobu k soudu Evropské unie kvůli zmrazeným aktivům, v žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky Evropské unie Ukrajině.
Napadený rámec Evropské unie zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.
Ruská centrální banka odhaduje, že západní země zmrazily ruská státní aktiva přibližně za tři sta miliard dolarů (6,3 bilionu korun). Většina z toho je zmrazena v Evropě a uložena v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear.
