Ukrajinci nejspíš poprvé použili americké zbraně proti cílům v Rusku a Moskva v reakci tvrdí, že Kyjev těmito zbraněmi útočil na Luhansk a civilní cíle. Gazprom čelí dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
- Ztráta poloviny kapacit pro výrobu elektřiny. Rusko již připravilo Ukrajinu o více než polovinu kapacit pro výrobu elektřiny ničením a obsazováním tamních elektráren. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na ukrajinské činitele. Ukrajina se tak podle něj potýká s nejhoršími výpadky v dodávkách elektřiny od začátku ruské invaze v únoru 2022. Před válečným konfliktem se celkový výkon ukrajinských elektráren pohyboval kolem 55 gigawattů, nyní klesl pod 20 gigawattů.
- Horko kolem zbraní z USA. Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali oblast Charkova. Při útoku byly podle vojenských expertů pravděpodobně použity americké rakety GMLRS odpálené z raketometu HIMARS.
- A reakce Ruska… Rusko v posledních dnech rozhořčeně reaguje na rozhodnutí, kterými západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané zbraně k útokům na ruské území. Ruské ministerstvo obrany rovněž obvinilo Ukrajinu, že zaútočila na Rusy okupované ukrajinské město Luhansk a civilní cíle americkými balistickými střelami ATACMS.
- Gazprom v krizi. Ruský státní exportér plynu ani do deseti let nedokáže nahradit propad odbytu, který mu způsobily okolnosti vyvolané válkou. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat vedení společnosti. Vývoz Gazpromu do Evropy do roku 2035 se bude v průměru pohybovat kolem 50 až 75 miliard kubických metrů ročně, uvádí analýza. To je méně než třetina předválečné úrovně.
- Další zájemci o muniční iniciativu. Česku se podle ministryně obrany Jany Černochové dál hlásí země, které se chtějí zapojit. Na stole jsou podle ní memoranda o porozumění s dalšími státy. Premiér Petr Fiala již dříve řekl, že na iniciativu, ve které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dosud přispělo patnáct zemí EU a NATO přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
