Dohoda Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty vyvolala kritiku v Evropě i ve Spojených státech a předčasně ukončila jednání o možnostech míru na Ukrajině. Evropská unie mezitím zvažuje další sankce proti Rusku a uvolnila Ukrajině další miliardu eur na posílení protidronové obrany. Co všechno přinesl uplynulý týden na Ukrajině?
Dohoda o ruské naftě je podle Babiše ranou pro Evropu. Premiér Andrej Babiš kritizuje dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Považuje ji za velkou ránu pro Evropu a vyzval evropské země k reakci.
Za problematické považuje především to, že Trump Evropě dlouhodobě vyčítal nákupy ruské suroviny. Současná dohoda obou prezidentů je proto podle Babiše šokující.
I Evropa kritizuje dohodu Trumpa s Putinem o naftě. Dohoda amerického prezidenta s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty vyvolala kritiku mezi americkými demokraty i v Evropě.
Německo upozornilo, že protiruské sankce zůstávají v platnosti. Finsko označilo americký postup za zklamání a Polsko zpochybnilo, zda má Rusko skutečně dostatek paliv na to, aby mohlo dodávky ve větším rozsahu navýšit.
Rozhovory o konci války na Ukrajině skončily dříve. Jednání zástupců USA, Ukrajiny, evropských států a NATO o možnostech ukončení války na Ukrajině v Miami skončila před plánovaným termínem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odkazem na zpravodaje Rádia Svobodná Evropa.
Podle serveru rozhovory přerušila nečekaná dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.
Kyberbezpečnost propojuje české a ukrajinské odborníky. Česko a Ukrajina hledají nové možnosti spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a digitalizace průmyslu. V Brně se setkalo patnáct ukrajinských odborníků se zástupci českých partnerů, aby projednali společné projekty a posílení odolnosti průmyslových podniků.
Hlavním bodem programu byla konference Cybersecurity in Industry Czechia–Ukraine, která se uskutečnila v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu MSV 2026.
Evropský parlament odmítl legitimitu ruského parlamentu. Evropský parlament vyzval členské státy Evropské unie, aby neuznaly výsledky zářijových voleb do ruské Státní dumy a přerušily oficiální kontakty s poslanci nově ustavené dolní komory ruského parlamentu.
Europoslanci ve čtvrtek schválili rezoluci, která volby označuje za zfalšované a odmítá Dumu uznat jako legitimní zákonodárný a reprezentativní orgán Ruska.
Usnesení kritizuje také pořádání voleb na územích okupovaných Ruskem na Ukrajině. Europoslanci odsoudili rovněž konání ruských voleb v Podněsterské oblasti Moldavska a v gruzínských regionech Abcházie a Cchinvali v Jižní Osetii.
Brusel chystá reakci na ruské hybridní útoky. Evropská unie připravuje možné zpřísnění postihu Ruska v reakci na rostoucí počet hybridních útoků. Ve hře jsou nové sankce i přezkoumání vízové politiky vůči ruským občanům. Velvyslanci členských zemí se mají k závěrům znovu vrátit v neděli.
Představitelé Evropské unie v návrhu zdůrazňují, že ruské aktivity nezůstanou bez reakce. Zároveň požadují urychlení opatření, která mají zvýšit odolnost evropských států a lépe zabezpečit kritickou infrastrukturu.
Evropská unie posiluje ukrajinskou protidronovou obranu. Evropská komise uvolnila Ukrajině 1,24 miliardy eur, tedy více než třicet miliard korun, na posílení protivzdušné a protidronové obrany. Peníze mají směřovat na pořízení dronů, stíhacích dronů určených k likvidaci nepřátelských bezpilotních letounů, munice a raket.
Jde o část dříve přislíbené unijní půjčky v celkové výši devadesáti miliard eur, která má Ukrajině pomoci pokrýt naléhavé finanční potřeby během ruské invaze. Nově uvolněné prostředky podle von der Leyen podpoří také ukrajinský obranný průmysl a posílí schopnost země čelit ruským útokům.
