Uplynulý týden v Americe se nesl ve znamení diplomatických jednání. Trumpova administrativa zvažuje zmírnění sankcí vůči ruskému investičnímu fondu, zatímco Spojené státy schválily prodej stovek střel do systémů Patriot pro Ukrajinu. Pozornost vzbudily také zprávy o americké podpoře Viktora Orbána jako možného kandidáta na post generálního tajemníka OSN. Co všechno se událo uplynulý týden v Trumpově Americe?
Kyjev přerušil útoky na ruské rafinerie. Ukrajinská armáda minulý týden podle deníku The Wall Street Journal přestala útočit na ruské rafinerie. Krok následoval po několikatýdenním tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Deník se při informování o přerušení operací odvolává na zdroje obeznámené s jejich průběhem.
Omezení útoků by mělo podle deníku platit přinejmenším do 3. listopadu, kdy se ve Spojených státech uskuteční volby do Kongresu. Není však vyloučeno, že se ukrajinské vedení rozhodne přestávku prodloužit.
USA schválily Ukrajině nákup střel Patriot. Spojené státy povolily prodej pět set protiraketových střel PAC-3 určených pro systémy Patriot, které využívá ukrajinská armáda. Zakázka má podle amerického ministerstva zahraničí hodnotu přibližně 45,8 miliardy korun. Hlavním dodavatelem střel bude americká zbrojařská společnost Lockheed Martin.
Washington se na jejím financování podílet nebude, náklady převezmou spojenecké země. Ukrajina využije peníze od Kanady, Německa a Norska, které poskytnou prostředky prostřednictvím amerického programu JUMPSTART. Část výdajů pokryjí také prostředky z úvěru Evropské unie určeného na podporu země.
Trumpova vláda zvažuje úlevy pro ruský investiční fond. Ruská nafta by se mohla znovu dostat na americký trh. Jedním z prostředníků případného obchodu má být Ruský fond přímých investic, který se nyní snaží přesvědčit Washington ke zmírnění sankcí. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle deníku The New York Times možnost jejich zrušení skutečně projednává.
Fond chce využít jednání o dodávkách pohonných hmot k prosazení širších změn ve svém sankčním režimu. Jeho zástupci nabídli americké straně, že zajistí zprostředkování obchodu s ruskou motorovou naftou. Americké sankce vůči RDIF zavedla předchozí administrativa po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Washington přitom fond dlouhodobě vnímá jako významný prostředek, jehož prostřednictvím Kreml prosazuje své zájmy a buduje vliv v zahraničí.
Vance oslovil Teherán kvůli obnovení mírových rozhovorů. Washington se snaží zjistit, zda má smysl vrátit se k jednacímu stolu s Íránem. Americký viceprezident J. D. Vance proto na pokyn prezidenta Donalda Trumpa kontaktoval šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsena Rezáího. O zaslání dopisu informoval ve středu deník The Wall Street Journal.
Americká strana zatím nepředložila konkrétní plán na ukončení konfliktu. Dopis i následná komunikace mezi zástupci obou zemí se soustředily především na podmínky, za kterých by bylo možné zahájit další kolo jednání.
Lavrov zamíří na jednání G20 do USA. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se tento týden vydá do Spojených států, kde se v Atlantě uskuteční schůzka ministrů zahraničí skupiny G20. Jeho přítomnost na pátečním a sobotním jednání potvrdila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharova, informovala agentura Reuters.
USA stála válka přes bilion korun. Americké výdaje na vojenský konflikt s Íránem překročily hranici čtyřiceti sedmi miliard dolarů, tedy přibližně jednoho bilionu korun. Vyplývá to z informací, o kterých ve středu informovala agentura Reuters. Oproti odhadu amerického ministerstva obrany z letošního července jde o více než čtvrtinový nárůst.
Největší část prostředků, přes 635 miliard korun, připadá na nákup nové munice, která má nahradit zásoby spotřebované během bojů. Výdaje na její doplnění tak tvoří podstatnou část celkového účtu za válku.
Trump očekává brzké setkání Putina se Zelenským. Americký prezident tvrdí, že jednání mezi ruským a ukrajinským prezidentem by se mohla uskutečnit v blízké době. Možnost schůzky Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského zmínil ve středu při rozhovoru s novináři, konkrétní termín ani další podrobnosti však neuvedl. Informovala o tom agentura AFP.
Trump zároveň podle serveru Kyiv Post uvedl, že Washington zaznamenává výrazný posun ve snaze dosáhnout ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Trump chce Orbána v čele OSN, píše WSJ. Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán by se mohl ucházet o vedení Organizace spojených národů s podporou Spojených států. Administrativa prezidenta Trumpa ho podle deníku The Wall Street Journal dokonce sama oslovila s návrhem, aby o funkci generálního tajemníka usiloval. List se odvolává na zdroje ze tří různých zemí.
Orbán by přitom mohl získat podporu také od Ruska a Číny, které mají v Radě bezpečnosti OSN stálé zastoupení. Podle WSJ by obě země mohly jeho kandidaturu podpořit.
