skip to main content
Byznys

Týden ve znamení vědkyň. Nobelovku si letos odnesly čtyři ženy

3 minuty čtení

Historie Nobelovy ceny sice sahá až do roku 1895, přesto co se týče složení vítězů, prestižní mezinárodní ocenění stále postrádá náznak rovnosti mužů a žen. Na vítězství zatím dosáhlo celkem 57 žen, což dělá jen šest procent všech vítězů Nobelovky. Zbylých 94 procent držitelů jsou stále muži. 

I proto bylo letošní vyhlašování do jisté míry pamětihodné. Během udělování cen v minulém týdnu si totiž Nobelovu cenu odnesly hned čtyři laureátky ve třech oblastech – fyzice, chemii a literatuře, kterým se tak podařilo bídné ženské skóre v jednom roce o kus pozvednout a možná i dobře našlápnout do dalších let.

Týden ve znamení ženských vítězek odstartovala úterní výhra Američanky Andrey Ghez, která po boku britského vědce Rogera Penrose a Němce Reinharda Genzela obdržela Nobelovu cenu za fyziku. Stala se tak v pořadí čtvrtou ženou, která kdy dokázala cenu v tomto oboru získat. 

Zatímco matematik Penrose byl oceněn za svou práci dokazující existenci černých děr jakožto přímý následek Einsteinovy obecné teorie relativity, Genzela a Ghez odborná porota ocenila za jejich dlouholetý výzkum v oblasti sbírání důkazů o existenci obří černé díry v naší galaxii. 

Reklama

Od 90. let oba vedou se skupinou astronomů výzkum, jehož výsledkem je zjištění, že existuje extrémně těžký a neviditelný objekt, který táhne hromadu hvězd a způsobuje, že se pohybují závratnou rychlostí. S pomocí využití největších dalekohledů a díky vývoji nových technik dvojice přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz o existenci černé díry uprostřed Mléčné dráhy.

Rodačka z New Yorku, která aktuálně vyučuje astronomii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, nijak neskrývá své přání inspirovat více žen k tomu, aby se připojily na pole fyziky. „Je to obor, který přináší tolik potěšení, a pokud máte rádi vědu, můžete toho tolik dokázat,“ řekla vítězka v rozhovoru pro New York Times.

Americká astronomka Andrea Ghez | Foto Forbes.com

K vědě se snaží ženy inspirovat už od útlého věku, což dokazuje i svou knihou z roku 2006 s názvem You Can Be a Woman Astronomer, tedy Můžeš být astronomkou. 

Po úspěchu americké fyzičky ve středu vlna ženských vítězství pokračovala udělením Nobelovy ceny za chemii. V pořadí šestou a sedmou ženou, které kdy cenu na poli chemie dostaly, se staly Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier (na hlavním snímku), které se po 119 letech od prvního vyhlášení ceny v této vědní disciplíně staly vítězkami, aniž by se o ni musely dělit s mužem.

Americko-francouzské duo ocenila porota za vývoj metody s krkolomným názvem CRISPR-Cas9, zjednodušeně řečeno genetických nůžek, které umějí vystřihnout chybnou část genomu, a upraví tak DNA, ať už u živočichů, nebo rostlin.

Dvě vědkyně se poprvé spojily v roce 2012, kdy Doudna náhodně objevila metodu tracrRNA a Charpentier ji vzhledem k její odbornosti v oblasti RNA oslovila ke spolupráci. Ta vedla k objevu molekul Crispr, které vytvořily cestu k zajištění vysoce přesné genetické výměny. Není to ani 10 let a jejich technika je v genetických laboratořích po celém světě zcela běžná.

I ony doufají, že jejich vítězství zviditelní problém dlouholeté genderové nerovnosti a přiměje další odborníky zdůraznit ženský potenciál na vědeckém poli, které dlouhodobě upřednostňuje muže. „Opravdu doufám, že naše vítězství prolomí bariéru a v budoucnu nebude překvapivé, že cenu vyhrají dvě nebo více žen,“ řekla po svém vítězství Jennifer Doudna. 

Letošní Nobelovka za chemii je kromě výhry ženského dua výjimečná i pro Čechy. Při vývoji metody hrál totiž důležitou roli jednačtyřicetiletý český vědec a rodák z Třince Martin Jínek, který je autorem studie o genomu.

Women power potřetí

Třetí hrdinkou letošního nobelovského týdne se stala americká básnířka Louise Glück, která byla oceněna v oboru literatury za svůj „nezaměnitelný poetický hlas, který svou prostou krásou mění existenci jedince v existenci univerzální“. 

Reklama
Čerstvá držitelka Nobelovy ceny za literaturu Louise Glück | Foto Forbes.com

Profesorce angličtiny na Yaleově univerzitě v Connecticutu však není vyhrávání prestižních cen cizí. V roce 1993 si odnesla za svou knihu poezie s názvem The Wild Iris Pulitzerovu cenu a v roce 2014 pokračovala vítězstvím výročního amerického literárního ocenění National Book Award. 

Glück je známá tím, že jinak pochmurná témata, jako je samota, odmítnutí, zármutek a zrada, dokáže podat čistě a srozumitelně. Její tvorba zahrnuje 12 básnických sbírek a několik svazků esejí o poezii.

Rasová nerovnoměrnost je větší problém

Nerovnoměrnost mužů a žen ale není jediným problémem, který mnohé odborníky trápí. Někteří tvrdí, že počet ženských vítězek se postupně zvyšuje, ale nikdo nepohlíží na rasovou diverzitu. Z 931 jednotlivců a 28 organizací, kteří kdy cenu obdrželi, je pouze 16 Afroameričanů. Letošní rok v tomto ohledu také nepřinesl žádné změny.

Aktuální vydání magazínu

Alarmující nízké procento ženských vítězek (šest procent) je tak podle některých ještě vysoké ve srovnání s černošskými vítězi Nobelovy ceny, kteří tvoří jen dvě procenta za celou její historii. „Abychom mohli dělat opravdu dobrou vědu, potřebujeme přínos každého, a ne jen 30 nebo 40 procent populace,“ kritizuje situaci Marc Zimmer, působící jako profesor chemie na univerzitě v Connecticutu.

Odkazuje také na slova zakladatele ceny Alfreda Nobela, který ve své závěti napsal výslovné přání při udělování ceny nezohledňovat státní příslušnost. Přitom převážná většina laureátů ceny za literaturu je anglicky píšící.

Reklama
Reklama