Největší konkurence pro nás není a nebude umělá inteligence, ale společnosti a země, které ji budou umět využívat lépe než my. Naskončit na tuhle vlnu bychom proto měli co nejdříve, shodly se šéfky významných firem na konferenci Forbesu Lepší Česko.
„Když Češi začali s digitalizací, ujel nám vlak, a pak jsme horko těžko doháněli skluz vůči západním zemím. Teď stojíme na stejné startovací čáře s AI. A tenhle peleton už nám opravdu nesmí utéct,“ varuje generální ředitelka softwarové firmy SAP Česká republika Hana Součková.
Také podle šéfky české pobočky Googlu Taťány le Moigne bude mít umělá inteligence zásadní dopad na konkurenceschopnost společností. „Pokud firmy nechtějí zaspat oproti ostatním v oblastech jako produktivita a kreativita, tak musí začít umělou inteligenci využívat co nejdříve,“ říká.
S rozmachem umělé inteligence se ještě zvětšil hlad po IT expertech, kterých je už teď na trhu kritický nedostatek. „Není to problém jen IT firem, jako jsme my, ale poptávka po programátorech, analyticích a dalších odbornících na digitální technologie je obrovská i mimo náš obor. I proto dlouhodobě investujeme do digitální připravenosti,“ popisuje le Moigne.
Bez technologií se dnes neobejde téměř žádná profese. „Není to jen o kódování. Technologie potřebuje už i umělecký kovář. To, proč dnes chybějí kvalifikovaní lidé, je, že neovládají technologie. Proto bychom měli především mladé generaci ukazovat, že tohle je cesta pro budoucnost,“ říká Součková.
Využívání technologií může alespoň částečně vyřešit problém s nedostatkem pracovníků. „Podle průzkumů tráví kvalifikovaný personál až třetinu svého času tím, co by mohl dělat někdo jiný nebo co by zvládly technologie či AI. To je plýtvání talentem,“ upozorňuje generální ředitelka Penta Hospitals Barbora Vaculíková.
Ne všude je ale podobné nahrazování možné. Třeba konkurenční výhodou výrobce klavírů Petrof je právě to, že řemeslnou práci dělají lidé a ne roboti.
„Jeden klavír má sedm tisíc součástek. Být klavírníkem je nesmírně náročná profese a to bohužel technologie jen tak nenahradí. Ale i my využíváme umělou inteligenci, třeba pro propagaci a tvorbu videí,“ říká prezidentka společnosti Petrof Zuzana Celarová Petrofová.
S tím, jak se svět technologicky rychle vyvíjí, je podle šéfek potřeba investovat také do vzdělávání a lépe ho přizpůsobit dnešní turbulentní době. „Třicet let se bavíme o důležitosti vzdělávání, ale reálně se nic neděje. Naštěstí je spousta firem, které do vzdělávání investují, protože s tím, jak dramaticky se svět neustále mění, je nutné změny vzdělávání akcelerovat,“ hodnotí le Moigne.
Z pohledu Hany Součkové by vzdělávání mělo fungovat více multioborově a multidimenzionálně. „Měli bychom více propojovat jednotlivé oblasti. A brát vzdělávání jako celoživotní záležitost. Studovat by měli čtyřicátníci i padesátníci, protože to, co se naučili před desítkami let, už dávno neplatí.“
Barbora Vaculíková z Penta Hospitals zase považuje za důležité podpořit rekvalifikace. Během covidu například spousta lidí chtěla vstoupit do zdravotnictví, ale odradila je délka studia. „Nejen u lékařů, ale i u sester můžete studiem strávit i jedenáct let. Jenže trh práce nebude čekat jedenáct let,“ upozorňuje Vaculíková.
S chybějícími pracovníky se přitom potýkají všechny šéfky, které se diskuse zúčastnily. „Podle posledního průzkumu Ipsosu nemá šedesát procent firem kvalifikované pracovníky. Souvisí to i s rekordně nízkou nezaměstnaností, takže není kde brát. I my jsme se musely smířit, že schopní klavírníci k sehnání nejsou a nebudou. Další generaci si proto musíme vychovat samy,“ líčí Petrofová.
Velká jména
Před konferencí se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Najdete mezi nimi třeba texty šéfredaktora Forbesu Petra Šimůnka, investora a filantropa Martin Romana, ekonomického poradce prezidenta Davida Marka, developera Dušana Kunovského, majitelky firmy Petrof Zuzany Ceralové Petrofové, ministra dopravy Martina Kupky, miliardáře Zbyňka Frolíka, mecenáše Nadace Neuron Jaroslava Řasy, miliardáře Michala Strnada, bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka nebo třeba místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
Nová generace, která na trh práce nastupuje, přitom může pořádně zamíchat kartami. „Když jsme v devadesátých letech začínali podnikat, byli jsme šťastní, že něco tvoříme a nevadilo nám trávit prací veškerý čas. Mladá generace chce větší work-life balance. A my se jim musíme přizpůsobit, i když ne vždy to jde. Třeba dělníci opravdu nemohou mít home office,“ říká Petrofová.
A Barbora Vaculíková k tomu dodává, že to nejde ani ve zdravotnictví. „U kancelářských pozic ale samozřejmě home office nabízíme. Mladí flexibilitu opravdu chtějí.“
Podle Taťány le Moigne je dobře, že mladá generace hledá rovnováhu mezi prací a osobním životem. „Větší akcent na rodinu a koníčky je fajn a je potřeba flexibilitu zaměstnancům dát. Zároveň by ale měla být oboustranná. Byznys vyžaduje situace, kdy je nutné podat velké výkony. A je důležité, aby i zaměstnanci byli flexibilní, když je potřeba zabrat,“ říká šéfka českého Googlu.
Haná Součková pokládá za největší výzvu při práci s mladou generací překonání vlastních předsudků. „Může nám přijít, že jsou netrpěliví a chtějí všechno hned. Jenže oni musí být netrpěliví, pokud chtějí jít s dobou. Vyrostli v časech, kdy se za jeden rok trendy změní třikrát. A vědí, že se musí neustále adaptovat,“ popisuje Součková.
Taťána le Moigne dodává, že je Česko výjimečná země z pohledu talentu, který je ale potřeba mobilizovat. „Abychom mohli být lídry v celé řadě oborů, musíme vystoupit z průměru a změnit mindset tak, jako bychom mířili na olympiádu. Lidi na to máme, jen nám chybí odvaha jít si za tím a dělat velké věci a velké investice,“ hodnotí.
Barbora Vaculíková zase upozorňuje, že Česko ve všech oblastech potřebuje zařadit vyšší rychlost. „Musíme začít u sebe a tím, jak posuneme každý svůj osobní limit, přispějeme i k rozvoji celé společnosti. Musíme být ale rychlejší, jinak nám ostatní utečou.“